nahoru

Kde jedete? Hentam! Jak nám nářečí může zamotat hlavu i při úplně běžných otázkách

Martina Waclawičová9. října 2018 • 13:37
Kde jedete? Hentam! Jak nám nářečí může zamotat hlavu i při úplně běžných otázkách
foto: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Všichni, kdo mluvíme česky, si sice rozumíme a nakonec se vždycky nějak domluvíme, na druhou stranu ale v češtině existují regionální rozdíly, které nám mohou domluvu zkomplikovat. Když se třeba běžná slova nečekaně použijí ve zcela odlišném významu, může nám to snadno zamotat hlavu.

Pokud se například chceme zeptat na směr, použijeme ve spisovné češtině a většinou i v běžné mluvě výraz kam (kam půjdeme?). Jenže tak tomu po celém našem území nemusí vždycky být. Kdysi totiž ve středomoravských a východomoravských nářečích příslovce kam splynulo s příslovcem kde, takže kde pak má význam nejen “na kterém místě”, ale i “jakým směrem”.

V nářečních promluvách v Českém národním korpusu (www.korpus.cz) najdeme příklady jako Kde jsem si ty hodinky mohl dáť? (ve významu “Kam jsem si ty hodinky mohl dát?). Na severní polovině Moravy se můžeme potkat i s hláskovou obměnou hde, např. ať jde, hde chce (s významem “ať jde, kam chce”). Výraz hde se se používal i na jihozápadě Čech, ale zde jen ve významu “na kterém místě”, a ne směrovém.

Jindy se vypouští počáteční hláska a vzniká tak výraz de, který se používá na celém našem území, nejčastěji v Čechách a na východním okraji Moravy, např. musím po ní pátrať, de asi šla (ve významu “kam asi šla”). Podobná situace je i v některých slovanských jazycích - slovenské kde, polské gdzie a hornolužickosrbské hdze znamená “kde” i “kam”. Ve Slezsku se místo příslovce kam začal používat výraz kaj, a tak můžeme slyšet spojení jako Kaj jsi dal ty prachy?

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme
Miroslav Cvrček 7. října 2018 • 00:35

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme

Tam, tamhle, hen

Odpovědí na otázku Kam? může být Tam. Ale ani s tímto příslovcem to není co do regionálních variant úplně jednoduché. Tam sice můžeme slyšet všude, ale jeho odvozeniny tamhle, tamdle, tamle, tále a mnoho dalších spíš jen v Čechách. V západních Čechách se používá zdloužené tám. Na východní a severní Moravě se můžeme setkat s podobou hen (např. téš jsem šéł hľedať prácu, ešče hen na Pústevňe), jejíž paralely najdeme ve slovenštině i v polštině.

Na Slovácku můžeme zaslechnout navíc i výraz hentam a ve Slezsku s podoby hena, henkaj nebo henaj. Na Chodsku a Klatovsku už jen výjimečně starší generace používá hin. To sice může připomínat německý výraz hin, ale nesouvisí s ním. Chodské hin totiž pochází pravděpodobně z praslovanského ino (zatímco hen vzniklo z původního eno).

Méně komplikovaná je situace s další možnou odpovědí na otázku kam?, s příslovcem sem. To se používá po celých Čechách, na Moravě i ve spisovné češtině. V Čechách jsou rozšířené jeho varianty semhle, semdle nebo semle, na Moravě semka a ojediněle i semkaj. Větší zvláštnosti používané místo slova sem najdeme ve Slezsku. Je to třeba výraz hev s variantami heva nebo hevaj (např. přivedli ho hev do kuchyně), který má souvislost se slovem hew z horní lužické srbštiny. Ve Slezsku a přilehlých oblastech se navíc s významem “sem, na toto místo” používají i výrazy tu, tady a tudy (např. potym aj přišli tu).

Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK

Podívejte se na výskyt popsaných územních odlišností češtiny. V galerii najdete i další zajímavosti.

Princezna Leia na pláži: Carrie Fisher na vzácných snímcích z roku 1983, podívejte se
Signal Festival 2018 v Praze: skvělé vizuální efekty a mnohem víc. Vše, co potřebujete…

Martina Waclawičová




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,720
22,550
28,600
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější