Změna času 2026: Kdy začíná zimní čas a proč se rušení změny času opět odkládá?

Standardní vs. letní čas: Který z nich je v Česku normální?

Za normální či standardní čas se považuje středoevropský čas (SEČ), který v Česku odpovídá UTC+1. Letní čas je pak dočasný posun standardního času o jednu hodinu dopředu. V Česku je označení „zimní čas“ je natolik rozšířené, že ho budeme v článku pro snadnější orientaci používat také.

V roce 2026 začne standardní (zimní) čas v Česku platit v noci na neděli 25. října. Další změna přijde v noci na neděli 28. března 2027, kdy začne letní čas.

Kdo vymyslel změnu času?

Nejde o nápad jediného člověka, s myšlenkou lepšího využití denního světla přišel už v 18. století například Benjamin Franklin. V roce 1784 ve svém satirickém textu upozorňoval na to, že by lidé mohli vstávat dříve a lépe využít ranní světlo. Posouvání hodin, jak ho známe dnes, ale nenavrhoval.

Poprvé zavedlo více států letní čas v polovině první světové války v roce 1916. Letní čas měl mimo jiné pomoci ušetřit energii a paliva. Po válce byl u nás zrušen a znovu zaveden během druhé světové války, přičemž v první fázi (1940–1942) platil celoročně. V roce 1949 byl opět zrušen.

V Československu se letní čas v dnešní podobě používá od roku 1979. V roce 1996 se pravidla přizpůsobila evropské praxi a konec letního času se posunul z konce září na poslední neděli v říjnu.

Od pondělního rána lidem nefunguje letní čas. Může za to dodavatelská firma, vymlouvá se Babiš

Divoký kačer

Proč se čas stále mění?

Původním důvodem zavedení letního času byly především očekávané úspory energie. Myšlenka vycházela z předpokladu, že pokud se v letních měsících posune čas o hodinu dopředu, lidé budou mít více světla v době, kdy jsou vzhůru, a spotřebují méně energie na osvětlení.

Dnes už ale energetická úspora není hlavním důvodem, proč systém v Evropě pokračuje. Střídání času je především výsledkem společných evropských pravidel, která mají zajistit jednotný režim mezi členskými státy. Energetické úspory dnes nejsou jediným tématem debaty o případném zrušení střídání času: řeší se také doprava, fungování jednotného evropského trhu, denní režim obyvatel a zdraví.

Platná směrnice EU stanovuje, že členské státy přecházejí na letní čas poslední neděli v březnu a zpět na standardní čas poslední neděli v říjnu. Jednotný režim má mimo jiné omezovat problémy, které by rozdílné časové režimy mohly způsobovat v dopravě nebo na vnitřním trhu.

Evropská komise navrhla zrušení střídání času v roce 2018 a Evropský parlament návrh v roce 2019 podpořil. Konečné rozhodnutí ale závisí na členských státech zastoupených v Radě EU. Ty se na společném postupu dosud neshodly.

Jaké má střídání času dopady na zdraví a spánek?

Taky máte vždycky, když se mění čas (zejména u změny na letní čas), pocit, že vaše únava nikdy nezmizí, ačkoli si užíváte toho, že je večer konečně zase světlo? Nejste v tom sami! Jaké jsou vlastně dopady změny času na lidské zdraví?

Po zkušenosti s psychedeliky jsem přehodnotila celý svůj život, říká ředitelka fondu Psyres Jana Bednářová

Rozhovory

Pravidelné střídání letního a zimního času narušuje spánkový režim a lidské biologické hodiny. Výraznější bývá především jarní posun, kdy se hodiny posouvají o hodinu dopředu a lidé přicházejí o část spánku. Organismu pak může několik dní trvat, než se novému režimu přizpůsobí.

Jak velké jsou zdravotní dopady zkoumali autoři rozsáhlého systematického přehledu publikovaného v roce 2026. Analyzovali 157 epidemiologických studií z 36 zemí. Výsledky jednotlivých výzkumů se přitom liší. Některé studie například naznačují zvýšené riziko infarktu nebo dopravních nehod po jarním posunu na letní čas, jiné negativní souvislosti nepotvrdily.

Nelze tedy jednoduše říct, že střídání času je pro zdraví jednoznačně škodlivé, pocity únavy a s tím spojené důsledky ale prokázány byly. Zdravotní hledisko proto bezesporu patří mezi argumenty v debatě o případném zrušení střídání času. A přiznáváme, že i u nás v redakci, když nám je „sebrána“ letní hodinka spánku, často voláme po zachování jednoho času celoročně.

Kdy skončí střídání času v ČR a jaký je postoj EU?

Termín pro definitivní zrušení střídání času v ČR zatím nebyl stanoven, ačkoliv se o něm na národní i evropské úrovni opakovaně jedná. Naposledy česká vláda 7. září 2026 schválila nařízení, podle kterého se bude letní a zimní čas střídat i v letech 2027 až 2031.

Premiér Andrej Babiš po jednání vlády uvedl, že Česko podle něj nemá na současné nastavení zásadní vliv, protože vychází z evropských pravidel. Zároveň připomněl, že Evropská komise problematiku dál zkoumá.

Ve vládě ale na zrušení střídání času nepanuje jednotný názor. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) požaduje, aby Česko na evropské úrovni prosazovalo konec střídání a ponechání standardního času po celý rok. Jako jeden z argumentů uvádí právě zdravotní dopady změn času.

Dojde už ke zrušení střídání času? Těžko, Evropská unie má nyní úplně jiné starosti

Komentáře

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v březnu 2026 uvedl, že věří v dohodu členských států o ukončení střídání času v příštích letech. Tak uvidíme!

Pokud by se členské státy EU na zrušení střídání času dohodly, musely by zároveň vyřešit, zda bude v jednotlivých zemích celoročně platit zimní čas, nebo letní čas.

Které země už zrušily změnu času?

Ne všechny země změnu času používají. V Evropě se hodiny neposouvají například na Islandu, v Rusku, Bělorusku, Arménii, Gruzii a Turecku. Turecko přešlo na celoroční letní čas v roce 2016, zatímco Rusko v roce 2014 zůstalo celoročně u zimního času.

Celosvětově letní čas v roce 2026 používá jen část zemí. Desítky států ho v minulosti zavedly a později zrušily, takže samotné rozhodnutí, zda čas posouvat, není jednotné ani mimo Evropu.

Kdy se naposledy bude měnit čas?

To v tuto chvíli není možné říct. Žádné konečné datum zrušení střídání času v Evropské unii zatím stanoveno nebylo. Česká republika má podle současných pravidel počítat se změnou času nejméně do roku 2031.