V roce 1963 představoval počet kuřáků ve Švédsku 36% populace, přičemž se mezi ně počítala asi polovina všech mužů. O téměř 50 let později tu už klasické cigarety kouří jen 5,6 % obyvatel nad 16 let a je velmi pravděpodobné, že toto číslo už brzy klesne pod hranici 5 procent. A jak se to celé stalo, když ještě na začátku 60 let patřili Švédi k nenáruživějším evropským kuřákům?
Kouření je jedním z největších zlozvyků dneška. Každý rok umírají na nemoci spojené s kouřením asi 4 miliony lidí na celém světě; v zemích Evropské unie je každá druhá smrt způsobená rakovinou z čehož celých šedesát procent reprezentuje rakovina plic. Na nemoci spojené s kardiovaskulárními nemocemi pak umírá 40% kuřáků. Cigaretou se do lidského těla dostávají více než čtyři tisíce nebezpečných látek a dospělí, kteří kouří, umírají v průměru o čtrnáct let dříve než nekuřáci. Kudy z této neveselé statistiky ven?
Stále více zemí usiluje o zlepšení veřejného zdraví prostřednictvím tzv. harm reduction přístupu, do kterého jsou počítány činnosti a programy minimalizující zdravotní, sociální i ekonomické dopady způsobené užíváním legálních i nelegálních návykových látek. Cestu, jak toho dosáhnout, ukazuje právě Švédsko. Průměrný počet kuřáků je tady v současnosti pětkrát nižší než v rámci celé Evropské unie, kde je ustálen na 23 procentech, a švédští muži vykazují nejnižší riziko výskytu nejčastějších civilizačních chorob v Evropě. Úmrtnost Švédů na onemocnění spojená s užíváním tabáku je o 39,6 procenta nižší, než je celoevropský průměr, což je zároveň nejnižší incidence v EU. Jde zejména o muže ve věku 50 až 69 let.
Podle emeritního profesora Karla Fagerströma, švédského psychologa a mezinárodně uznávaného experta na odvykání kouření, v tom zásadní roli hrají náhrady cigaret typu snus, nikotinových sáčků, e-cigaret nebo nahřívaného tabáku. Tedy samozřejmě pokud se bavíme o situaci, kdy se žádnou z preventivních cest nepodaří kouření nebo užívání nikotinových produktů zabránit. Díky dlouhodobé otevřenosti k alternativním produktům a možnosti vybrat si méně škodlivou variantu, se ve Švédsku podařilo vychovat celou smoke-free generaci; přičemž počet mladistvých kuřáků představuje pouze 3 procenta (což je taktéž nejméně v Evropě). Mezi lety 2006 a 2020 klesl počet kuřáků v zemi o celých 60 procent; ve srovnání se všemi ostatními členskými zeměmi EU je to nejvíce. A i mezi aktivními místními kuřáky je průměrná spotřeba cigaret o mnoho menší.
Všechny alternativní výrobky jsou ve Švédsku cenově dostupnější než klasické cigarety a Švédi k jejich poměrně široké nabídce mají dlouhodobě poměrně jednoduchý přístup – lze je koupit v kamenných obchodech i on-line. Nahřívaný tabák, e-cigarety a nikotinové sáčky jsou přitom prodávané i v jiných zemích. Poněkud sporný je snus: je to druh tabáku, který se vkládá do úst, kde se samovolně uvolňuje nikotin. Jeho užívání má ve Skandinávii dlouhodobou tradici, ve Švédsku se začal objevovat začátkem 70. let minulého století. Jeho prodej, na rozdíl od nikotinových sáčků, je v jiných státech Evropské unie zakázán (Švédsko si během schvalování unijní směrnice o tabákových výrobcích z roku 2014 vyjednalo výjimku).
Předpokládá se, že Švédsko dosáhne svého cíle stát se smoke-free společností ještě letos – což je dokonce dříve, než si ve svých plánech vytyčila švédská vláda. Nadto je to o 17 let dříve, než stanoví strategie Evropské unie, která míří k roku 2040. Podobné cíle si stanovují i ostatní státy, nicméně z hlediska postupu se žádný z nich Švédsku nemůže zatím vyrovnat.
