Od čtvrtka můžete spustit aplikaci MemoGIS, která vám na dobové pražské mapě ukazuje nejen kde žili před transportem pražští Židé, ale i to, kde byli perzekuováni vládnoucími Němci. A odkud nakonec byli posláni do koncentračních táborů.
Na starých mapách jsou dvě věci. Zaprvé Mumuland, to je jasný, ale hlavně často ukazují dávno ztracený svět. Nejen že v nich můžete najít už dávno neexistující státy, ale na některých i špatně nakreslené kontinenty, fiktivní ostrovy nebo moře tam, kde by měl být světadíl. A v něm lvy a příšery. Zkrátka když se na starou mapu podíváte poeticky, občas vám poodhalí i to, jak se tehdejší společnost dívala na svět.
Jenže s tím slovíčkem „společnost” je právě ten problém. Úplně stejný, jaký mají zpravidla učebnice dějepisu, data a statistiky zemřelých. Jsou to fakta, kterým je občas pro lidskou mysl zatěžko vdechnout život. Obzvlášť tím trpí období kolem druhé světové války. Je to sice jen pár dekád nazpátek, ale dělo se tolik utrpení a nespravedlností, že ta obří čísla šumí člověku hlavou, aniž by dokázal dát těm davům lidskou tvář.
Aplikace MemoGIS, což je elegantní zkratka pro „memory” a „geografický informační systém”, dělá právě tohle. Vezme mapu, druhou světovou válku a dá ji lidskou tvář a konkrétní osudy.
MemoGIS
MemoGIS je kolektivní projekt a podílelo se na něm hned několik institucí. Primárně to byl Masarykův Archiv a ústav AV ČR společně s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha. Ale své prsty má v appce i Technologická agentura ČR a Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu.
Základem aplikace je mapa Velké Prahy a okolí z konce roku 1938. Těchto dvaačtyřicet velkoformátových listů v poměru jedna ku pěti tisícům patří mezi nejcennější a nejvyužívanější publikace studovny pragensií Městské knihovny v Praze. A právě na tuhle mapu MemoGIS umisťuje informace o pražské židovské populaci během druhé světové války.
V appce můžete procházet ulici za ulicí a sledovat, v jakých domech bydleli pražští Židé, kdo bydlel sám a kdo s rodinou, kde ti lidé pracovali a podobně. Navíc si jde většinu ikonek rozkliknout a podívat se na dohledatelnou dokumentaci ke každému člověku. A zjistit, jak to s ním dopadlo. Bydliště a pracoviště ale nejsou jediné věci, které MemoGIS přidává na mapu, můžete tam najít i zápisy o „incidentech”, tedy místech, kde byli Židé perzekuováni, nebo místa, odkud byli odváženi do koncentračních táborů.
„Na mapu Prahy aplikace promítá informace o více než třiceti tisících obětech holokaustu, místech pronásledování a případech porušování protižidovských nařízení. Velké soubory dat, včetně fotografií obětí a rozsáhlého souboru digitalizovaných dokumentů, shromážděné pro výzkum, připomínku a vzdělávání lze tak poznávat skrze prostor,” říká Michal Frankl z Oddělení moderních sociálních a kulturních dějin Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.
Možná nejzajímavější a tím i nejhrozivější část je ta interaktivní. MemoGIS totiž můžete zapnout z telefonu a zadat vlastní polohu. A zkoumat historii a osudy pražských Židů kolem domova, práce, ale i na procházce.
„Právě spojení s prostorem je klíčové. Sama jsem si to uvědomila, když jsem s pomocí aplikace prošla svou každodenní cestu do práce a našla čtyřicet tři případů perzekuce a segregace židovských obyvatel,” upozorňuje Zuzana Schreiberová, výkonná ředitelka spolku Multikulturní centrum Praha, který aplikaci s uživateli přímo ve městě testoval a vytvářel pro ni vzdělávací programy.
Učební pomůcka
„Věříme, že učitelům a studentům aplikace umožní klást nové otázky o holocaustu a rasové segregaci a turistům poskytne jinou zkušenost při objevování metropole s bohatou multietnickou historií,” zdůrazňuje Eliška Ševčíková Waageová z Institutu Terezínské iniciativy, což je organizace, která mimo jiné poskytla to absurdní množství dokumentů pro celý projekt a spravuje server holocaust.cz
Celý projekt byl spuštěn a prezentován veřejnosti u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu. Kdo ví, třeba si při pohledu do aplikace někdo uvědomí, že skutečně není jako Žid za druhé světové války.
