Putin jel do Číny pro „novou Jaltu“. Odvezl si ponížení a prázdný papír
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Ruská propaganda označovala setkání Putina, Si Ťin-pchinga a Trumpa na summitu APEC v Šen-čenu za „novou Jaltu“. Putinova cesta do Číny ale začala útokem na Krymský most a pokračovala sérií gest, která ruského prezidenta odsunula na vedlejší kolej.
- Ze summitu vzešla jen společná deklarace o čtyřech bodech, od reformy OSN po jaderná rizika. Nejvíc pozornosti si zaslouží pasáž o Mezinárodním trestním soudu, která se hodí Putinovi i Trumpovi.
- Každý ze tří lídrů chce něco jiného a nikdo nemá zájem pomáhat ostatním k jejich cílům. Otázkou je, co vlastně mohli Putin s Trumpem Si Ťin-pchingovi nabídnout.
Ruští propagandisté označovali a dosud označují setkání Putina, Si Ťin-pchinga a Trumpa na summitu APEC v čínském Šen-čenu za „novou Jaltu“. Jde o odkaz na Jaltskou konferenci, která se konala v roce 1945 za účasti Josifa Stalina, Franklina Roosevelta a Winstona Churchilla a jejímž cílem byla dohoda o ukončení druhé světové války a poválečném uspořádání světa. Pro ty, kteří mají potíže s geografií, připomínám, že Jalta je město na Krymu.
Na Krymu je teď, mírně řečeno, neklidno, protože Ukrajina před setkáním představitelů Číny, USA a Ruska zaútočila na Krymský most, zničila jeho silniční část a prakticky tím odřízla obyvatele Krymu od Ruska. Vzhledem k tomu, jak moc bylo Rusko na tento most hrdé a jak moc tuto spojovací tepnu považovalo za svůj poklad a klenot, jde o skutečně silný úder. Ruské úřady se sice snaží všechny uklidnit a prohlašují, že most opraví, odborníci ale tvrdí opak je jednodušší postavit nový most, než opravovat ten starý.
Zřícená část se stavěla rok, a to bez ostřelování. Domnívám se, že se ruské úřady o obnovu mostu ani nepokusí, dokud bude probíhat válka, navíc je to pro Moskvu teď ekonomicky nevýhodné. Myslím si, že ukrajinská strana ponechala železniční část, aby obyvatelé Krymu mohli odjet, protože jsem přesvědčena, že další úder zasáhne i zbývající část a Krym tím zcela odřízne. Celkově to vidím tak, že Kyjev před Putinovou cestou do Číny zahájil proces deokupace Krymu.
Ponížení v Šen-čenu
Na této cestě jako by se všechno obrátilo proti Putinovi. Nejprve útok na Krymský most, pak ho na letišti přivítal dvoumetrový zástupce Si Ťin-pchinga, zatímco čínský vůdce osobně vyrazil přivítat Donalda Trumpa. Jsem přesvědčena, že Si to udělal záměrně. Ví se, že Putin má kvůli své výšce komplex, a tak Si poslal člověka, vedle kterého Putin vypadal jako malá veš, a ne jako velký geostratég a vůdce impéria.
Po fyzickém ponížení následovalo morální. Na společné fotografii, kde Trump stál vedle Si Ťin-pchinga, našli Putinovi místo vedle manželky čínského vůdce. Možná to tak určil protokol, ale vypadalo to, jako by Putin v hierarchii zaujímal místo Siovy druhé manželky. Tuto teorii jako by potvrdilo i to, že při večeři posadili ruského prezidenta ke stolu naproti Siově manželce, zatímco Trump a Si seděli u jiného stolu. Putina posadili stranou jako malé dítě, aby neposlouchal rozhovory dospělých a nerušil je. Si mu těmito gesty dal jasně najevo, že se mu nevyrovná a že Vladimira Vladimiroviče vnímají jen jako guvernéra jedné z čínských provincií a podle toho s ním také zacházejí.
Deklarace o čtyřech prázdných bodech
Jak ale vlastně dopadlo samotné setkání a na čem se dohodli? Vlastně na ničem. Ruská propaganda mimochodem tvrdila, že na závěr setkání bude vydáno společné prohlášení. K tomu nedošlo, a aby se Putin ještě víc neponížil, byla zveřejněna společná deklarace ze summitu, kterou mohu s jistotou označit za prázdnou. Deklarace obsahuje čtyři body.
Rusko, Čína a USA jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN vyjádřily odhodlání reformovat OSN, aby mohla efektivněji reagovat na globální výzvy a plnit své základní poslání v oblasti mezinárodního míru a bezpečnosti. Zcela zbytečný bod, protože OSN lze reformovat až po skončení válek. A řekněte upřímně, koho dnes vůbec zajímá osud OSN?
Tři státy plánují zvýšit výrobu a dodávky ropných produktů ve prospěch všech zemí a potvrdily význam stabilních dodávek energie. To však nelze uskutečnit, dokud USA vedou válku v Íránu a přetrvávají problémy v Hormuzském průlivu. Rusku zase ve zvýšení produkce brání ukrajinské drony, které útočí na ruské rafinerie. Jsem však přesvědčena, že právě tento bod využijí Trump a Putin k obviněním vůči Ukrajině. Budou křičet, že se tři giganti dohodli, ale kvůli tomu proklatému Zelenskému a Evropě, která stojí na straně Kyjeva, se nedaří naplnit deklaraci, která byla s takovým úsilím formulována.
Třetí bod už hraničí s drzostí. Hlavy tří států zdůrazňují, že zásada souhlasu států a dodržování imunit státních představitelů mají zásadní význam, a shodují se, že Mezinárodní trestní soud a jiné podobné orgány by neměly zneužívat své pravomoci. Tento bod potřebovali Putin a Trump jako osobní pojistku. Na Putina už Mezinárodní trestní soud vydal zatykač, Trump zase stojí na prahu vyšetřování své činnosti, které iniciují demokraté. Vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa uvalila na Mezinárodní trestní soud sankce a že se o tomto bodu na summitu vůbec diskutovalo, se mi zdá, že Epsteinovy soubory jsou jen špičkou ledovce a že pokud se začne pátrat, vyjdou najevo ještě strašnější zločiny. Zatím proto není jasné, pro koho je třetí bod deklarace důležitější, zda pro Putina, nebo pro Trumpa.
Hlavy tří států potvrdily, že v jaderné válce nemůže být vítězů a že by nikdy neměla být rozpoutána. Tyto tři země budou vést dialog o snižování jaderných rizik a prevenci šíření jaderných zbraní. Právě Si Ťin-pching přitom na schůzce prohlásil, že by se svět měl jaderných zbraní vzdát.
Čína ale ve 20. letech 21. století předstihuje Rusko i Spojené státy v tempu rozšiřování svého jaderného potenciálu. Podle odhadů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum problémů míru (SIPRI) Peking za posledních pět až šest let zvýšil počet svých jaderných hlavic dvakrát až třikrát. Takové tempo nezaznamenává žádná jiná jaderná velmoc na planetě. Nikdo se jaderných zbraní vzdávat nechystá. Pro Putina by to bylo jako smrt, protože jsou jeho hlavním trumfem, o kterém neustále mluví. Pokud si ale myslí, že jaderné zbraně by měli mít jen oni tři a ostatní by se jich měli vzdát, velmi by mě zajímalo, jak toho chtějí dosáhnout.
Putin hrozí bolestivou odpovědí
Ačkoli ruská propaganda prohlašovala, že tři lídři po setkání vydají společné prohlášení pro tisk, před novináře předstoupil jen Putin. Setkání tří lídrů označil za historické, jednání za přínosná a dodal, že by si přál v nich pokračovat. Právě o to Putin stojí: aby se konalo co nejvíc takových třístranných setkání, protože se na nich cítí na stejné úrovni jako USA a Čína a ostatním dává najevo, že na světě existují jen tři hlavní aktéři, tedy Čína, Rusko a USA.
Na otázky ohledně ukrajinských útoků na Krymský most Putin odpověděl, že Rusko bude na údery reagovat a že odpověď bude pro Kyjev „mnohem bolestivější“. Já ale nevím, čím by ještě Rusko mohlo Kyjev překvapit. Ukrajina už zažila Buču, Mariupol, Irpiň, útoky na nemocnice, školy, porodnice, dětská hřiště, školky a obytné domy, útok na vodní hráz i na další infrastrukturu. Dalo by se dlouho vypočítávat, a proto už Putin Ukrajinu ničím nepřekvapí. Ukrajina ale naopak Rusko překvapit může.
Putin se možná pokusí nechat Ukrajinu zmrznout, ale o to se snaží už pátý rok. Uvidíme však, jak Rusko přežije svou první zimu pod ukrajinskými útoky. Putin samozřejmě také prohlásil, že Krymský most je výhradně mírový objekt, protože po něm už dlouho neprojíždí vojenská technika ani ropné produkty. Dodal, že most bude obnoven a že po těchto útocích není možné žádné dočasné příměří. Pro Putina ale žádné příměří nebylo možné ani před nimi, teď má jen záminku, aby to řekl otevřeně.
Každý chce něco jiného
Pokud bychom měli toto „historické“ setkání shrnout: divákům slíbili orgie, nakonec ale viděli jen popíjení čaje. Putin chce Ukrajinu, Trump Írán, Čína Tchaj-wan. A nikdo z této trojice nechce pomáhat ostatním k jejich cílům.
Trump se o to pokusil, ale nic z toho nevzešlo, a teď, po vítězství demokratů ve volbách, myslí především na sebe, ne na Putina. Čína nemá v úmyslu Putinovi s Ukrajinou pomáhat, protože se jí hodí slabé Rusko. Vítězství Putina nepotřebuje, ideální je pro ni, aby konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou trval co nejdéle, ne však v aktivní fázi, nýbrž jako permanentní stav.
S Íránem Trumpovi také nikdo pomoct nemůže ani nechce. Si to nepotřebuje a Putin přes své dřívější vazby na Írán pomoct nedokáže. Čína potřebuje, aby se Spojené státy nevměšovaly do otázky Tchaj-wanu, to ale nezáleží na Trumpovi, protože ve volbách drtivě prohrál s demokraty.
Mám pocit, že Si tam seděl, díval se na ty dva a upřímně nechápal smysl celého setkání. Díval se na ně z pozice síly a nechápal, co mu mohou nabídnout, protože u Putina i u Trumpa se situace od minulého setkání zhoršila a v Siových očích jsou ještě slabší než předtím.






























