Putinova diktatura začala ovládnutím médií. Když politici tlačí na novináře, měli bychom zpozornět

Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku (3.9.2026)

Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku (3.9.2026) • Zdroj: ČTK / AP / Vyacheslav Prokofyev

Ekaterina Kanakova
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
  • Diktátorská kariéra Vladimira Putina začala tím, že si podřídil televizi, která ho předtím sama vynesla k moci.
  • Zlomem byla podle novinářky Kanakove reportáž Sergeje Dorenka o katastrofě ponorky Kursk. Brzy poté stát násilně převzal i nezávislou stanici NTV.
  • Tlak politiků na média je varovným signálem. Příběh Ruska ukazuje, proč bychom ho neměli podceňovat ani v Česku.

V neděli se v Praze sešly stovky tisíc lidí na demonstraci proti vládnímu plánu změnit financování veřejnoprávních médií. Protože zatím nejsem občankou České republiky, k českému vnitřnímu dění se vyjadřovat nebudu. Mohu ale popsat, co se odehrálo v Rusku. Z té paralely si pak můžete udělat vlastní obrázek.

Kursk: okamžik, kdy Putinovi spadla maska

Zpočátku se Vladimir Putin tvářil jako demokratický, řekla bych dokonce prozápadní politik. Maska ale spadla po katastrofě jaderné ponorky Kursk v srpnu 2000. Nebudu vás zatěžovat podrobnostmi o vyšetřování ani o tom, co tehdy „prozápadní“ Putin prohlašoval. Za nejdůležitější v celé kauze považuji práci médií.

Reportáž, která patří do učebnic žurnalistiky

Na Prvním kanálu, který je dnes nástrojem propagandy, tehdy odvysílal reportáž novinář Sergej Dorenko. Považuji ji za vzorovou, podle mě by měla být součástí učebnic žurnalistiky a sama se k ní občas vracím.

Dorenko se se svým týmem vydal do města, kde žily rodiny zahynulých námořníků. Ukázal jejich otřesné životní podmínky a mluvil s vdovou po veliteli ponorky. Pak rozebral všechna Putinova vystoupení a otevřeně řekl, že prezident lže. Došel k závěru, že vedení země buď občanům lže záměrně, nebo nemá o situaci přehled.

Co z toho je horší, nechal otevřené, sám se ale přikláněl k první možnosti. Pokud rozumíte rusky, záznam vřele doporučuji. Uvidíte na vlastní oči, jak Putinovy lži krok za krokem odhaluje. Asi nikoho nepřekvapí, že to bylo Dorenkovo poslední vysílání na Prvním kanálu. Poté byl propuštěn.

Mimochodem, představte si mé překvapení, když jsem první pracovní den v rozhlasové stanici Echo Moskvy překročila práh redakce a ve studiu uviděla právě Dorenka. Připadala jsem si jako v paralelní realitě. Ještě pár minut předtím by mě ani ve snu nenapadlo, že legendárního Dorenka uvidím v nové práci stát u mikrofonu a moderovat živé vysílání.

Proč se Putin rozhodl ovládnout média

Proč vám vyprávím o události staré víc než čtvrt století? Protože jsem přesvědčená, že právě toto vysílání bylo okamžikem, kdy se Putin definitivně rozhodl převzít kontrolu nad médii. Kursk nebyl příčinou, ale poslední kapkou, která ruskému diktátorovi přetekla pohár trpělivosti.

Paradoxní je, že právě televize Putinovi k moci pomohla. Hlavní ruský kanál ORT (dnešní První kanál) tehdy ovládal oligarcha Boris Berezovskij. Jeho televize z málo známého Putina udělala populárního kandidáta. Proto se Berezovskému říkalo „šedý kardinál“ a byl považován za muže, který Putina dosadil do prezidentského křesla. Spojenectví ale dlouho nevydrželo. Krátce po volbách začal Berezovskij Putinovu politiku kritizovat a od podzimu 2000 stál v otevřené opozici. Musel z Ruska odejít a přišel o ORT i o další majetek v zemi.

Putin si uvědomil, že když média pomohla k moci jemu, může stejný nástroj použít i někdo jiný. Nešlo přitom jen o ORT. Ta ve večerním vysílání výrazně zaostávala za soukromou stanicí NTV, a Putin potřeboval mít pod kontrolou celé televizní vysílání.

V noci ze 13. na 14. dubna 2001 proto došlo k násilnému převzetí kanálu NTV. Zástupci státem ovládaného Gazpromu vyměnili ostrahu, zrušili staré vstupní karty a dovnitř pustili jen ty zaměstnance, kteří uznali nové vedení. Putin tak postupně ovládl celý televizní informační tok, který se valí do hlav Rusů.

Proč Echo Moskvy vysílalo až do války

Někdo by mohl namítnout, že kdyby Putin chtěl totální kontrolu, nenechal by na pokoji ani Echo Moskvy. Jenže Putin považoval a dodnes považuje za hlavní zdroj informací televizi. Rádio se poslouchá hlavně v autě. Málokdo si ho doma pouští cíleně, aby zjistil, co se děje.

S nástupem internetu, kde si lidé mohli pustit reprízy pořadů a podcasty nebo číst články, se sice hrozbou stalo i rádio, ale zdaleka ne tak velkou jako televize. Echo mělo milion posluchačů. Zní to jako obrovské číslo, ale co je milion lidí v zemi se 145 miliony obyvatel?

Putin to chápal. Jsem přesvědčená, že kdyby Echo poslouchala aspoň třetina země, dávno by ho zavřel. Udělal to ale až v roce 2022, protože ve válce musí být propaganda totální a z žádného dostupného zdroje nesmí prosáknout pravdivé informace.

Diktatura začíná tlakem na média

Putinova diktátorská kariéra začala právě tím, že si podřídil média. Proto když vidím politika, který na média začíná tlačit, beru to jako varovný signál: může to být budoucí diktátor, který se teprve učí létat. Milí Češi, doufám, že si z mých příkladů vyvodíte vlastní závěry a uvědomíte si, kdo u vás sedí u moci.

Autorka je ruská novinářka, redaktorka režimem zrušené stanice Echo Moskvy

Začít diskuzi

Články z jiných titulů