Nejste spokojeni s místem, kde žijete? Vadí vám hluk, prach a sousedé? Pak vězte, že bydlet se dá i na hromadě odpadků, v tunelech z elektronického odpadu nebo v radioaktivní suti.
Až 200 milionů lidí na světě se nachází v trvalém ohrožení života kvůli místu, kde žijí. Vysoký stupeň toxického znečištění přitom téměř vždy souvisí s lidskou aktivitou a nevybíravým přístupem k přírodě.
Pokračování 2 / 8
Elektronický hřbitov
Druhý největší demontážní závod na světě se nachází ve městě Accra, metropoli západoafrické Ghany. Děti z místních slumů tu vesele hopkají přes duhové kaluže, prodírají se haldami elektroniky a schovávají se v oblacích černočerného dýmu. Možná by místo zvané Agbogbloshie vašemu dítěti znělo jako místo, kam by chtělo vyrazit alespoň na týden prázdnin, s jistotou by se odsud ale vrátilo jiné. Jen množství olova naměřeného ve zdejší půdě překračuje povolené limity pětačtyřicetkrát. Vzhledem k heterogennímu složení elektroniky vyžaduje jejich bezpečná recyklace vysokou úroveň dovedností. A ta se tu na základkách nevyučuje.
Pokračování 3 / 8
Černobylská idylka
Přestože se očekávalo, že oblast kolem vybuchlého reaktoru sovětské jaderné elektrárny Černobyl na severu Ukrajiny bude po celá staletí neobyvatelná, zvířata jsou jiného názoru. Stáda bizonů, koní Převalského, lišky, medvědi a vlci se sem začali vracet ve velkém. Ve vnější zóně navíc trvale žije okolo 600 starousedlíků, z nichž se někteří vrátili pouhý rok po havárii. Na život si nestěžují, dostávají totiž finanční dávky od vlády. Dvakrát týdně jim vozí autobus základní potraviny z území mimo zónu.
Pokračování 4 / 8
Řeka zázraků
V souměstí v okolí řeky Citarum na indonéském ostrově Jáva žije zhruba 9 milionů obyvatel. Víc než 2000 továren, kde se vyrábí obuv a oblečení pro západní svět, jim sice poskytuje dostatek práce, ale ne už tak nezávadné potraviny. Vypouští totiž do řek takové množství hliníku, manganu a rtuti, že jíst zdejší rýži se prakticky rovná otravě. Koncentrace olova ve vodních zdrojích lokálně dosahuje tisícinásobku povolených limitů. Řeka, která je bez nadsázky označena za „nejvíce znečištěnou řeku na světě“, přitom zajišťuje 80 % zásob vody v celé Jakartě a zavlažuje farmy, které pokrývají 5 % produkce rýže v celé zemi.
Pokračování 5 / 8
Chceme víc!
Město Dzeržinsk si v roce 2007 vysloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů jako nejvíce znečištěné místo světa. Stačila analýza místní vody a nám nezbývá než gratulovat. Během vrcholné ruské výroby chemických zbraní mezi lety 1930 a 1998 tu bylo na skládky uloženo asi 300 000 tun chemického odpadu. Od té doby se do podzemních vod města uvolnilo 190 různých chemikálií, včetně dioxinů a fenolu, jejichž úroveň je tu tisíckrát vyšší než únosné hladiny.
Pokračování 6 / 8
Olovo volovo
Zkázu kdysi malebné části Oklahomy má na svědomí těžba olova, ze kterého se vyráběly kulky. Městečko Picher se díky němu stalo nejnebezpečnějším a nejtoxičtějším místem v celých Spojených státech a jedním z nejjedovatějších na světě. Ačkoliv by oklahomská vláda toto místo nejraději vymazala z mapy, ve městě duchů stále žijí lidé, kteří odmítají své domovy opustit.
Pokračování 7 / 8
Rakovina zdarma
Hazaribagh v Bangladéši si právem vysloužil přezdívku město smrti. Funguje tu totiž na 270 velkokapacitních koželužen a barvířských dílen, z nichž každý den vylijí řemeslníci na 22 litrů toxických roztoků do místní řeky East River. Řeka má tak největší koncentraci šestimocného chromu na světě. Ten způsobuje rakovinu, nevolnosti, vyrážky a další zdravotní problémy.
Pokračování 8 / 8
Zlatá horečka stoupá
Jestliže se o ostrově Kalimantan kdysi hovořilo jako o perle Bornea a tropickém ráji, nyní se počítá mezi nejtoxičtější místa na planetě. Těžba zlata, která se soustředí především na malé povrchové doly u vody, zapříčinila to, že se zelený ráj jako mávnutím proutku proměnil v rudé peklo. Rtuť tu ročně zahubí tolik lidí jako v celém euroasijském regionu dohromady. A to už je skóre hodné zvýšené pozornosti!
