Mezi odpadky se před objektivem Renée C. Byerové vrhala i osmiletá Fati. Stejně jako ostatní děti zde zapaluje nalezené počítače v naději, že z nich následně vypadne alespoň malý plíšek cenného kovu. Toxické výpary z hořícího materiálu se přitom usazují na jejím oblečení, kůži i plicích. Negativní dopady takové činnosti na zdraví jsou jen otázkou času.
Nikdo z místních nenosí plynové masky ani ochranné oblečení. V Ghaně totiž neexistují žádné regulace upravující bezpečnost na podobných místech. A i kdyby existovaly, zdejší děti by na ochranné pomůcky stejně neměly peníze.
Většina z nich je nucena žít na ulici a spí, kde se dá. Jen ti šťastnější si mohou dovolit bydlení v jedné ze skromných chatrčí. Tak jako Mohamed Abukari. Sedmnáctiletý mladík bez jakéhokoliv vzdělání žije společně s dalšími šesti chlapci v dřevěné chatce poblíž skládky. Platí za to jeden ghanský cedi denně, což je v přepočtu asi 5 českých korun. Jak sám říká, když má štěstí, vydělá si za den i 8 cedi. Jindy ale nenajde nic a musí doufat, že kvůli tomu neskončí na ulici.
Jeho i další nešťastníky živořící v laguně Korle si můžete na působivých snímcích Renée C. Byerové prohlédnout v naší fotogalerii:
