Odpůrci a kritici turecké vlády prezidenta Erdogana v důsledku neúspěšného pokusu o puč v roce 2016 musí své veřejné nesouhlasné projevy pečlivě vážit. Stát navíc zavádí další stupeň kontroly těchto jedinců. Ve středu 29. července totiž došlo ke schválení zákona, který si došlápne na sociální sítě. Podle některých jde o nástroj cenzury.
Z podmínek nového zákona jasně vyplývá, že míří zejména na mainstreamové sociální sítě. Konkrétně na všechny poskytovatele s počtem tureckých uživatelů přesahujícím jeden milion. Pokud se tedy giganty jako Facebook nebo Twitter chtějí na 80milionovém trhu udržet, musí se přizpůsobit. Vláda po každém z nich bude vyžadovat přítomnost zástupce dané společnosti v Turecku. Údajně z toho důvodu, aby tamní úřady měly k dispozici prostředníka, na kterého budou směřovat případnou nespokojenost s obsahem.
Tím výčet nutností nekončí. Významným prvkem je také ukládání dat. Vláda v rámci regulačního zákona od provozovatelů sociálních sítí požaduje, aby údaje tureckých uživatelů ukládala na území státu. A pokud na podmínku nepřistoupí některá ze společností, bude čelit pokutě až ve výši 1,5 milionu dolarů, v přepočtu asi 34 milionů korun českých. V takovém případě navíc hrozí omezení dosahu až o 90 % a zákazy reklam.
Čerstvou změnu si přitom nepřekvapivě prosadila vládnoucí strana, Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje. Po jejím úspěšném prosazení ji možná trochu paradoxně parlament oznámil právě prostřednictvím Twitteru.
„Povede to k identifikaci kritiků režimu, původu parodických účtů a dalších. Nebo si to lidé uvědomí a přestanou tyhle platformy používat,“ komentoval pro agenturu Reuters expert na kybernetiku z istanbulské Bilgi University Yaman Akdeniz. „Lidé v Turecku se už tak bojí veřejně vyjádřit svůj názor,“ dodal.
Turecká cenzura
Nesouhlasné názory směrem k novému zákonu se objevují i z dalších řad. Turecký opoziční politik z Republikánské lidové strany vystoupil na půdě parlamentu. „Možná umlčíte nás, ale mladé ne,“ zaznělo z jeho úst při dlouhé debatě. Novinku navíc nazval „aktem pomsty“.
Erdoganova vláda směrem cenzury kráčí již delší dobu. Turecký parlament minulý rok schválil nařízení ohledně dohledu nad poskytovateli veřejného obsahu. Každá taková společnost, například Netflix nebo další streamovací služby, od té doby smí na území Turecka pokračovat pouze za předpokladu, že obdržela příslušnou licenci. Ta přitom spadá pod státem vytvořenou radu pro rozhlas a televizi zvanou RTUK.
