Zápisky českého vězně: Drony mohou do věznic tajně dopravit vše. Dopisy, drogy i zbraně | Reflex.cz
nahoru

Zápisky českého vězně: Drony mohou do věznic tajně dopravit vše. Dopisy, drogy i zbraně

-red-3. června 2020 • 19:40
Ilustrační kresba
Ilustrační kresba
• foto: 
Archív autora

Zapečený pilník v buchtách je fenomén patřící opravdu jen do říše pohádek. S nárůstem nových technologií přicházejí vězni s čím dál sofistikovanějšími nápady, jak nechat propašovat kontraband do areálu věznice. Jedním z nejnebezpečnějších způsobů, z úhlu pohledu různých rizik, patří užití dronů. Jsou věznice připravené na narušení bezpečnosti bezpilotních pašeráků, nebo je možné létat s drony v areálu věznice jak na závodech? Odpovědi se dozvíte v následující kapitole našeho seriálu.

Autorem seriálu Zápisky českého vězně, který vám přinášíme na webu Reflexu, je odsouzený, který si odpykává trest odnětí svobody v délce 9,5 roku. Za co byl odsouzen, si přečtěte zde.

Malé bezpilotní letouny představují v současnosti opravdovou hrozbu narušení střežených objektů, tedy i všech tuzemských věznic. Toho si je vězeňská služba vědoma už několik let, a přesto hrozba stále přetrvává. Nebudu věnovat přílišnou pozornost profesionálním dronům, neboť jsou jejich uživatelé snáze identifikovatelní a jako kupci i dohledatelní. K narušení bezpečnosti věznice i ilegální dopravě zakázaných předmětů, jako jsou drogy, mobilní telefony či různé zbraně, nebo k monitorování odsouzených, zaměstnanců či jen průzkumu areálu věznice bohatě poslouží méně sofistikovaná zařízení zakoupená v maloobchodě za pár stovek korun.

Drony s nižší pořizovací cenou se na rozdíl od drahých konkurentů stávají v případě potíží snadno postradatelné a dají se znovu nahradit novými. Stávají se tak dostupné naprosto komukoliv. Především však poskytují svým uživatelům nezbytnou anonymitu. Jsou už běžně vybavené kamerami, čímž obsluze umožňují vizuální kontakt s cílem, aniž by se obsluha musela nacházet v bezprostřední blízkosti věznice. Podle propočtů minimální výdrže kapacity baterie s nosností komerčních dronů vyšší třídy pohybující se v rozmezí 200 až 500 g je doba potřebná k letu tam i zpět přibližně na 15 minutách, a to až do vzdálenosti dvou kilometrů od věznice.

De facto i nezletilé dítě, tedy trestněprávně nepostižitelné, by zvládlo pomocí dronů doručit do věznice kdejaké zakázané předměty. Navíc sofistikovanější modely umožňují doručování zásilek k požadovanému cíli i bez rizikového ovládání uživatele. Stačí pouze naprogramovat trasu letu zadáním GPS souřadnic a vyslat dron k požadovanému cíli, kde provede shoz zásilky a vrátí se zpět na stanoviště, z něhož byl vyslán.

O tom, že hrozba narušení bezpečnosti tuzemských věznic pomocí bezpilotních systémů je skutečná aktuální, svědčí i fakt, kdy už v roce 2018 Vězeňská služba zaevidovaa šest případů narušení vzdušného prostoru věznice. Jestli byl ve všech těchto případech doručen jakýkoliv kontraband, nedokázala Vězeňská služba potvrdit, ale také ani vyvrátit. Pokud by si „pašerák“ trochu připlatil a pořídil si starší model profesionálního dronu na internetu, mohl by s ním přepravovat zásilky i o hmotnosti přes tři kilogramy.

Testováním bylo zjištěno, že i obyčejný model DJI Phantom 4 zvládne bez potíží přepravit pistoli ČZ 75, což už je přímo alarmující zjištění. S narůstající váhou přepravované zásilky se přímo úměrně snižuje doba letu. Přesto se však čas potřebný k provedení „pašerácké operace“ pohybuje v pouhých minutách. Oproti tomu je i málo času k reakční době Vězeňské služby, což prakticky snižuje možnost detekce a eliminace dronu téměř na nulu. Právě tato skutečnost patří mezi nejkritičtější faktory v oblasti ochrany perimetru věznice.

Existuje však řada poměrně složitých technologií umožňující nejen detekci, ale také eliminaci dronů, který narušuje střežené prostory. Používají se rádiové zaměřovače, mikrovlnné radary, optické či akustické senzory a podobně. K eliminaci pak slouží jak kontaktní, tak i bezkontaktní technologie. Mezi kontaktní bych uvedl obranné drony, vystřelovací sítě, ovšem už se osvědčili i cvičení dravci, kteří dron de facto loví jako kořist. Do bezkontaktních technologií eliminujících narušitele bych zařadil různé rušičky signálů, laserová děla nebo systémy umožňující převzetí kontroly nad cizím zařízením a následně ho ovládat.

Pro účinnou a efektivní ochranu perimetru věznice je třeba využít nejen detekčních zařízení, ale i technologií eliminujících drony. Této skutečnosti si je Vězeňská služba dobře vědoma, a proto se její zástupci nejednou zúčastnili různých prezentací a workshopů se zabezpečovacími systémy vzdušného prostoru.

O tom, že celou věc nebere Vězeňská služba na lehkou váhu, svědčí i fakt, kdy už v roce 2018 proběhly ve věznici Mírov dva pilotní projekty, v nichž se měsíc testovaly různé technologie sloužící k ochraně vzdušného prostoru proti dronům. Každý testovaný systém byl následně vyhodnocen jako nevhodný pro využití v podmínkách Vězeňské služby ČR.

Závěr VS ČR je, že „neexistuje takový systém, který by byl schopen se stoprocentní přesností a účinností zaznamenat výskyt dronů v okolí (či prostoru) věznice“. Takovýto výrok bych označil přinejmenším za polemický, neboť, jak bylo výše napsáno, technologie zaručující 100% detekci existují. Problém bych neviděl ani tak v detekci, jako spíše v nedostačující reakční době a v eliminaci narušitelského dronu. Vězeňská služba podle svého vyjádření údajně navíc nemá pravomoc k využití rušiček rádiového signálu ať už širokopásmových, nebo selektivních.

Jediný krok, jakého se podařilo docílit, jsou bezletové zóny. Autonomní drony už mají v sobě tyto zóny naprogramované, a tudíž je bez „hackerského“ zásahu nemohou narušit. Nicméně systém je možné obejít.

Pokud mi cokoli nešlo, vymluvil jsem se na tisíc způsobů, proč něco prostě nejde. K tomu mi dědeček vždy říkal: „Nehledej důvody, proč to nejde, ale hledej způsoby, jak to udělat.“ A stejně tak mi to připadá s Vězeňskou službou. Rušičky rádiového signálu by se daly brát jako jedno z nejjednodušších řešení, ovšem pokud je Vězeňská služba nemůže využít, měla by věnovat pozornost jiným řešením. Nelze zjednodušeně konstatovat, že neexistují 100% systémy.

Obávám se, že potíž bude, jako je tomu ve většině případů, v nedostatku finančních prostředků na nákup a údržbu zabezpečovacích systémů, ale také v nedostatku pracovníků, jímž Vězeňská služba trpí. Detekovat narušení vzdušného prostoru je možné snad ve všech tuzemských věznicích. Zajišťovat či zlikvidovat narušitelské drony je sice těžší oříšek, ale i v této oblasti lze učinit aspoň nějaké kroky než žádné.

Jako perličku teď uvedu jeden ze zvláštních „útvarů“ příslušníků Vězeňské služby. Jedná se o pyrotechniky, kterých je relativně nízký počet, ale přece jen jsou. Pokud se někdo rozhodne pašovat do věznice drogy pomocí dronů, dá se předpokládat, že nepůjde o jednorázové narušení vzdušného prostoru a „mise“ bude narušitel opakovat. Už při první detekci narušení by do dané věznice mohla být povolána „zásahová jednotka“ založená výhradně jen za účelem ochrany vzdušného prostoru věznic, jež by při opakovaném narušení zakročila a dron eliminovala.

Domnívám se, že by takováto jednotka měla větší praktické uplatnění než pyrotechnici. Jak už to však v našich končinách bývá zvykem, tak o problému víme, mluvíme, ale k řešení se odhodláme, až když se stane něco vážného nebo když už je pozdě.

Další díly seriálu Zápisky českého vězně najdete zde >>>

-red-




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější