nahoru

Pražský orloj: Jak to bylo doopravdy aneb „Mistr Hanuš“ rozbil i opravil chloubu Staroměstského náměstí

Šimon Kadeřávek2. června 2020 • 17:40
Orloj se po rekonstrukci vrátil do budovy Staroměstské radnice
• video: 
Daniel Vitouš

Jedno ze stěžejních děl Aloise Jiráska má titul Staré pověsti české. V nich se dočteme také o mistru Hanušovi, který měl orloj stvořit a později i zničit. Údajně se nevyhnul ani bezcitnému oslepení. Jak moc se Jirásek odchýlil od reálných faktů?

Předně si připomeňme celou pověst. Mistr Hanuš sestavil orloj, který nebyl jinde k vidění a který obdivovali obyvatelé celé země. Hodinář údajně dostával nabídky do cizích zemí, cílem bylo zkonstruování stejného mechanismu jako v Praze. Proti se postavili pražští konšelé, již nechtěli, aby chlouba stála i jinde.

Uchýlili se proto k brutálnímu řešení, na mistra Hanuše poslali tři muže. Ti měli jediný cíl, oslepit váženého pražského měšťana. Použili k tomu rozžhavený pohrabáč. Třesoucí se Hanuš byl druhého dne nalezen bez očí na ulici. Jirásek píše o tom, že strůjce orloje pobledl a zešedivěly mu vlasy. Kvůli zrakové indispozici nemohl pracovat, a tak chřadl a bloumal po ulicích Prahy. Jednoho dne se nechal zavést ke svému mistrovskému dílu, znal každou součástku. Sáhl do soukolí a mechanismus se zastavil. Praha přišla o svou dominantu a dlouho nebylo nikoho, kdo by stroj opravil.

Mistr Hanuš na scéně

Jak tato legenda ale obstojí v doložené historii? Je důležité zmínit, že orloj v Praze stál ještě před mistrem Hanušem. Oficiální prameny mluví o roce 1410, kdy jej uvedl k životu jistý Mikuláš z Kadaně. Nejednalo se však o orloj, jak ho známe dnes, protože měl mnohem méně funkcí a logicky chybělo Kalendárium Josefa Mánesa. Hodiny přežily také husitské války, měly však namále, jelikož husité neměli orloj v oblibě, a tak zanedbávali jeho údržbu.

V 90. letech 15. století přichází na scénu Jan Růže známý jako mistr Hanuš. Stal se prvním orlojníkem, který složitý stroj opravil. Přestavěl ho k obrazu svému a dominanta Staroměstského náměstí dostala dnešní podobu. Hodiny ukazovaly, jak slunce postupuje po obloze, kdy vychází či jaký je poměr dne a noci v zimních měsících.

Konšelé byli s mistrovou prací spokojení, dokonce jim nevadilo, že Hanuš sestrojil menší orloj pro Jindřichův Hradec. „Třetího února 1494 dodal hodiny pro radnici jindřichohradeckou, za něž dostal zaplaceno osmnáct kop,“ píše se v jednom z pramenů. Pravdou ale zůstává, že Hanuš byl váženým občanem, který se těšil úctě. Po jeho smrti opět chyběl někdo, kdo by se staral o údržbu hodin.

Těžká hodinka

Orloj pomalu upadal v zapomnění, v 18. století měl být dokonce deinstalován z věže Staroměstské radnice. Velkou míru na záchraně měl profesor Antonín Strnad, mimochodem meteorolog, který začal zapisovat stav počasí v pražském Klementinu. Největší změnou prošel v 60. letech 19. století, kdy vznikla sbírka na jeho záchranu.

Musíme si uvědomit, že se jedná o dobu, kdy se Češi hlásí o svá práva v rámci Rakouska-Uherska. Troškou do mlýna přispěl právě malíř Josef Mánes, jenž orloj vyzdobil symboly zvěrokruhu. V téže době se na hodinách nacházely i sošky apoštolů či charakteristický kohout.

Poslední těžkou zkouškou byl závěr druhé světové války. Při tzv. pražském povstání shořelo východní křídlo radnice. Požár zachvátil i některé figurky na orloji. Středověká památka přežila i komunistickou éru, během níž byla několikrát opravována. Namále měly hodiny i v roce 2002, kdy se jim vyhnula ničivá povodeň.

Orloj bezpochyby patří do české historie i současnosti. Inspiroval spoustu zpěváků či filmařů, například slovenská kapela Elán zpívá o smrtce na pražském orloji. Hlavní roli si dílo Mikuláše z Kadaně zahrálo ve snímku Kozí příběh, kde hlavní hrdina musel mechanický stroj zprovoznit.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější