Václav Klaus nedávno na setkání s českými vědci podle ČTK prohlásil, že zase není tak na škodu, že ve vědě nejsou velké peníze. Že opulentní život stejně brání ve špičkovém myšlení. A že přes všechny nářky o tom, jak se domácí vědě daří špatně od nás zatím mozky vysáty nebyly. To jsou hodně silné myšlenky. Možná pronesené s určitou nadsázkou a mírně agenturami dezinterpretované, nicméně se dotýkající podstatného problému...
Václav Klaus nedávno na setkání s českými vědci podle ČTK prohlásil, že zase není tak na škodu, že ve vědě nejsou velké peníze. Že opulentní život stejně brání ve špičkovém myšlení. A že přes všechny nářky o tom, jak se domácí vědě daří špatně od nás zatím mozky vysáty nebyly.
To jsou hodně silné myšlenky. Možná pronesené s určitou nadsázkou a mírně agenturami dezinterpretované, nicméně se dotýkající podstatného problému. Naši špičkoví vědci skutečně po léta tvrdí, že investice do vědy jsou u nás podceněny a zanedbány, že nejlepší mladí vědci odházejí do zahraničí, že odliv mozků může dlouhodobě poškodit domácí vědu i hospodářství jako celek, že ohledně investic zaostáváme za průměrem EU, že přitom investice do vědy jsou investicemi do budoucnosti a že příklad třeba takového Irska jasně ukazuje, jak se pomocí těchto investic může během krátké doby stát z relativně zaostalé země země na špičkové úrovni. Poukazují rádi také na to, že tady máme velké množství talentů, že máme i dlouhou a plodnou tradici improvizace, podepřenou často tím, že naši vědci si museli vše vyrábět sami na koleně, jelikož špičkové přístroje pro ně byly nedostupné…Má tato tradice pokračovat? Má být obraz české vědy obrazem ušlechtilých, trochu potrhlých asketů, kteří mají velké myšlenky a občas si nějakou z nich také mohou ověřit, když se jim povede sestrojit v akademické dílně alespoň trochu funkční přístroj? Nebo když vyjedou na stáž do některé z civilizovanějších zemí?
Jistě, nikdy nemůžeme být vědeckou velmocí srovnatelnou se Spojenými státy nebo Německem. Ale je velký rozdíl v tom, zda budeme v podstatě pouze přebírat výsledky ze zahraničí, nebo budeme pěstovat svoji vlastní vědeckou základnu, z níž se z času na čas vynoří objev světového dosahu a která bude znovu a znovu kultivovat nové generace vědců a jejich prostřednictvím i veřejnost jako takovou.
Rozvažování kolem investic do vědy je velmi blízké rozvažování o tom, zda budeme či nebudeme rozvojovou zemí. A jistě – i v rozvojových zemích se ruku v ruce s askezí může dařit velkým myšlenkám.
