Musím se přiznat: ačkoli jsem v souvislosti s volbami (samozřejmě kromě několika nutných panáků na sebe sama, že jsem se zdravým rozumem přežil další předvolební kampaň) dávno rezignoval na jakékoli projevy emocí, protože ať vládne levice nebo pravice, máme se zhruba stejně mizerně, fiasko ČSSD v krajských volbách mi nevídaně zvedlo náladu. Radostí jsem si doma málem pustil Holky z naší školky a otevřel časopis s fotkami Šárky Grossové, pak jsem ale přece jen sáhl po jistotě placeného televizního kanálu pro dospělé. Lidé na něm dělali svou práci mnohem líp.
Má radost z výsledku voleb nepramenila ani tak z toho, že je vyhrála ODS, kterou kvůli mně stále méně jasným důvodům pořád volím. Ubohých čtrnáct procent ČSSD přináší jinou optimistickou zprávu. A sice že většina voličů nejsou hovádka s estetickým vkusem premiérského páru, dr. Franty a upocených kádrů Lidového domu, jejichž prostoduché, morbidně zvětšené tváře s poselstvím, že jestli jim dáme hlas tentokrát, fakt to udělají, na nás – či těsně vedle našich očí - před volbami civěly z obřích billboardů.
Přímý vliv jakékoli kampaně (billboardů či koncertů) na výsledky voleb se samozřejmě obtížně měří, takže autoři neúspěšné kampaně ČSSD ji určitě budou nejen vedení strany interpretovat jako úspěch. Nicméně určitý vliv na hloupější voliče, rozhodující se nikoli podle skutečné dosavadní politiky strany (ani ne podle jejího programu, neboť to bývají jen pateticky nesplnitelná slova na papíře), ale podle billboardových hesel a obličejů, určitě má. A dokonce i u nich to primitivní kampaň ČSSD (ne že by ostatní strany nějak triumfovaly), po níž možná její méně otrlí protagonisté raději přešli načas do ilegality, projela na plné čáře. Byť jen tim, že se zalekli, aby ošklivé obličeje z billboardů doopravdy nemyslely upřímně třeba zestátňování soukromých lékařských ordinací či opětné upřednostňování policistů před ostatními státními zaměstnanci, takže ze strachu a zmatení radši nešli volit vůbec. Jaká skvělá zpráva!
Porážka ČSSD dává zapravdu i chytrákům, kteří vždy rádi utrousí zasvěcené slovo a vysvětlí nám složitější věci: reklamním expertům. Ti totiž, zatímco si všichni inteligentnější lidé lámali hlavu, o čí špatný (nebo naopak velmi povedený) vtip jde a jestli je ten rozčepýřený mladík Gross nebo Hložek těsně před padesátkou, billboardovou kampaň ČSSD vřele chválili. „Kontaktní“, „přímé“ atd. říkali. Bravo. Kontaktní možná v tom, že každý okamžitě věděl, koho nebude volit. Přímé snad jen v míře stupidity. Experti znovu nezklamali.
My, pravicoví voliči, si bohužel musíme přát, aby příští předvolební kampaň ČSSD pro volby do sněmovny dostala na starost stejná agentura a sáhla po ještě kontaktnější a přímější podobě. V tom případě můžeme láhev odšpuntovat už teď. Salut!
