Koupil jsem si na vánoce dvě knihy z téže přihrádky, od téhož vydavatele (Paseka): knížku Gottwaldovi muži od Pavla Kosatíka a Karla Kaplana, a monografii Tomáš Garrigue Masaryk od francouzského historika Alaina Soubigoua. Dvě knihy literatury faktu, obě věnované českým politikům.
Nejprve jsem se začetl do Kosatíkovy a Kaplanovy knihy. Portrétuje šest představitelů Komunistické strany Československa (Gottwald, Slánský, Čepička, Zápotocký, Kopecký, Novotný) a vzhledem ke Kosatíkovým předchozím výtečným knihám jsem čekal, že mi kniha poskytne hutný, čtivý přehled o rudých mocipánech. Nedočkal jsem se, text se nečte lehce a obrazy jednotlivých mužů jsou spíš jen načrtnuty než dobře prokresleny. Ale o to nejde: to hlavní, co chci sdělit, byl totiž až fyzicky nepříjemný pocit z četby o oněch mužích, kteří tvořili české dějiny po roce 1945 a především po únoru ´48. Ti pánové mi byli z duše odporní, byly to politické kreatury. Lidé jednající bez skrupulí, mnohdy nepříliš inteligentní, nevzdělaní, zato s maximálním talentem k intrikaření, k prosazování svých vlastních cílů. Fanatici, kteří slepě věřili, anebo zase dokonalí oportunisté, kteří nevěří vůbec ničemu a jen touží po moci. Odkládal jsem tuhle knížku s úlevným pocitem, že už ji „mám za sebou“, že už se k ní nemusím vracet. A platí to obecně: zaplaťpámbu, že je ta doba, v níž dotyční působili, také dávno pryč.
Po Masarakovi jsem tedy sáhl s nadšením a rád. Najednou je tu úplně jiný svět: svět 19. století, svět korektního měšťáckého Rakouska, pod jehož jhem sice národ český úpěl, ale oproti komunistickému úpění to byla ještě bavlnka. A pak 1. republika, opět svět slušnosti a demokracie. A samozřejmě Masaryk, muž zcela opačných vlastností než měli Gottwald a spol. Odvážný, chytrý, vzdělaný, se silnou vůlí, člověk s rozhledem. Když konfrontujete osudy tohoto muže a klikaté cesty gottwaldovských hochů, uvědomíte si, jak propastné rozdíly jsou mezi těmito politiky. A také vám je jasné, v čem byl Masaryk tak výjimečný, proč si zaslouží úctu a obdiv. Je to jednoduché jako to heslo Nebát se a nekrást. Stát si za svým názorem, nehrbit se a chovat se slušně. Platí to pro ostatně pro každého.
