Sledovat politiky, jak v předvolebním finále poskakují podle not, které jim připravily jejich reklamní a komunikační týmy, to je (případně byla, pokud čtete po volební sobotě) věru trpká podívaná. Ivan Langer z ODS v rokenrolovém károvaném saku zve voliče na večírek. Občanské priority podmalované basovými riffy? Socialista Špidla s pohledem upřeným do země sedí ...
ve vagónu metra obklopen davem fotografů a jednou vyplašenou cestující – voličkou, které se včas nepodařilo vyklidit pole. Hana Marvanová s útrpným výrazem drží na vodítku lva, který prolíná celou unionistickou kampaní. Proč, to mi je opravdu záhadou. Jediné s čím se mi ten lev v hlavě spojí, je zkrachovalá IPB (tam byl také lev na naší straně, ne?), což jistě není asociace, kterou kreativní tým zamýšlel. Pořád je to ale lepší, než když paní Marvanová účinkuje na jakési pseudosvatební fotografii s lidovcem panem Svobodou. Čirý děs. Jak si mám ten plakát vyložit? Chtějí mi kreativci nenápadně sdělit, že paní Marvanová je trpaslice, případně, že unionisté jsou oproti lidovcům „takhle malinký“? A k dovršení všech absurdit, na volebním mítinku komunistů na Václavském náměstí, hrála countrybeatová kapela v kůži a stetsonech. Jako by mi všechny strany toužily na poslední chvíli sdělit: „Pokud jste snad v té letošní myšlenkové bídě uvažoval, že byste nám dal svůj hlas, vykašlete se na to. Podívejte, co jsme to za šašky, kteří nejsou schopní ukočírovat ani pár ze řetězu utržených reklamních agentů!“
