Devátého listopadu vydala společnost Santa Monica Studio pokračování videoherního klenotu God of War s podtitulem Ragnarok. Právě severský konec světa, kolem kterého se celý příběh točí, jsme rozebrali s odborníkem skutečně na slovo vzatým. S kovářem, mečířem a odborníkem na severskou materiální kulturu Petrem Floriánkem. Jak moc sedí zbraně a zbroje oproti historickým předlohám? Jak se podle dochovaných zdrojů chovali a jak vypadali bohové? A je Ragnarok konec, nebo začátek všeho? Nejen to se dozvíte ve videu.
Recenzi hry God of War: Ragnarok najdete tady. S Petrem Floriánkem jsme se v minulosti potkali u ž dvakrát. Nejprve hodnotil vikingskou hru Valhalla ze světa Assassins Creed, poté první díl God of War z roku 2018. Ale teď už pojďme k aktuální hře.
První velice zdařilou věcí, kterou Petr Floriánek na hře oceňuje, je Mjolnir, tedy bájné Thorovo kladivo. Má totiž správné proporce i několik hezkých severských detailů odkazujících jak na dobové zbroje, tak mytologii. Poměrně se vyvedlo i oblečení postav, i když je zde patrná inspirace různými časovými obdobími a regiony. Paradoxně nejlépe a historicky nejvěrněji oblečená je postava Angrbody, která si u hráčů vysloužila nejvíce kritiky.
Fimbulská zima, která předznamenává Ragnarok, tedy severský „konec světa“, je tři roky trvající období bez slunce. Podle Petra Floriánka to může mít i reálnou historickou předlohu v dobových událostech v podobě sopečných erupcí, jejichž popel mohl na dlouhou dobu zastínit sluneční svit.
Kolik toho víme o postavách, jako je Odin, Loki, Thor, Tyr nebo Heimdall? Nakolik mají seveřané osud ve vlastních rukou a do jaké míry si o něm mohou rozhodovat sami? A co vlastně znamená slovo Ragnarok? Nejen to zjistíte ve videu v úvodu článku s Petrem Floriánkem.
