Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát dramatik Milan Uhde.
Co vám chybí?
Přímý styk s dvanáctiletým pražským vnukem. Co naopak nechybí? Publicističtí otrapové, z nichž někteří se odmlčeli a jiné jsem přestal sledovat. Je něco pozitivního na domácí karanténě? Dělám pořádek v rukopisech a konečně napsal poslední vůli.
Rozčílilo vás něco v posledních dnech?
To, co mě rozčiluje od vzniku vlády pana Babiše.
Co vás naopak rozesmálo?
Vzpomínka na staré dobré komedie a vtipy.
Co čtete?
Povídky Jiřího Kratochvila, které soustředil do nové sbírky „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“.
Na co se díváte v televizi?
Na zprávy a vůbec na ČT 24. Přes všechny dílčí výhrady je statečná a zaslouží si přízeň a podporu.
Jak získáváte informace?
Z veřejnoprávní televize a ze zahraničního zpravodajství.
Z čeho máte strach?
Z dalšího nekompetentního počínání některých členů vlády.
Na co z posledních dnů nikdy nezapomenete?
Na projevy solidarity, která se rozhořela ve všech směrem.
Čemu věříte?
Bohu Otci všemohoucímu, ale jsem zároveň plný nekonečných pochyb.
Kdo nebo co vám naposledy udělal radost?
Má žena, která jako zdravotní sestra spolu s ostatními zdravotníky obětavě čelí chaosu.
Změnil jste stravovací návyky?
Ne. Byly a jsou nenáročné.
Je něco, čeho se vzdáte i po skončení epidemie?
Doufám, že všeho nadbytečného.
Koho si dnes vážíte?
Na dosavadním vyznávání některých lidí a hodnot s nimi spojených jsem nic nezměnil.
