Vládní návrh na korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí zřejmě není v rozporu s ústavou, jeho načasování na parlamentní volby ale působí jako účelové, říká profesor ústavního práva Jan Kysela. „Tajnost voleb je garantovaná méně, než když jdete hlasovat za plentu,“ uznává jednu z častých výhrad. Dodává však, že významnější je dle něj princip všeobecnosti voleb, který bude naopak posílen. Ostře odmítá používání pojmu nová totalita ze strany Andreje Babiše. „Je to hloupé, nechutné a nebezpečné. Ze znaků totalitního režimu nenajdete v České republice nic,“ dodává poradce prezidenta Pavla v rozhovoru v pořadu Prostor X.
Vrací se také k období Babišovy vlády, kdy dle něj došlo k degradaci demokracie kvůli koncentraci ekonomické, politické a mediální moci. V současné době jej naopak znepokojuje používání pojmu „nová totalita“ ze strany opozice vůči vládě. „Je to hloupé, nechutné a nebezpečné,“ říká Kysela s odkazem na oběti totalitních režimů.
Zavedení korespondenční volby z Kyselova pohledu nesporně oslabí princip tajnosti voleb. I v dnešní podobě však existuje fenomén „rodinného hlasování“ a tajnost je narušená i tím, že volební lístky chodí lidem poštou, což v zahraničí není běžné.
O něco relevantnější je dle něj výhrada, že lidé žijící dlouhodobě v zahraničí nepociťují přímo dopady české politiky. „To je velice důležitá výhrada, podstatnější, než se pořád dokola točit na principu tajnosti. I to už jsme ale myslím vyřešili, protože u těch lidí, kteří hlasují nyní v zahraničí také nezkoumáme, jak dlouhotam žijí a jestli se hodlají či nehodlají vrátit,“ dodává poradce prezidenta pro ústavní právo.
Jak se zpětně dívá na zavedení přímé volby prezidenta? A směřuje Česko k situaci z USA, kdy část společnosti neuznává výsledky voleb? Nejen na to odpovídá v rozhovoru v Prostoru X v úvodu článku.
