Aby Česká republika nezmizela z mapy světové audiovize, jsou nevyhnutelné legislativní změny i způsob, jakým dosud fungoval pobídkový systém. Nově proto vznikne Státní fond audiovize, ze kterého budou podporovány čtyři pilíře: kromě klasické kinematografie také online filmová a televizní tvorba, animace nebo gaming. Přispívat do něj budou bez rozdílu české i zahraniční platformy s tuzemskými předplatiteli, a to 2 % z příjmů. „Bude se rozdělovat víc peněz mezi víc oblastí podpory,“ slíbil ministr Martin Baxa na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Zároveň se zavázal přehodnotit mechanismus, na základě kterého jsou udělovány filmové pobídky. Špatný podle něj není, ale překotný vývoj odhalil jeho „mouchy“.
Přestože český audiovizuální průmysl loni dosáhl rekordního obratu přes 15 miliard, hrozí, že ho ucpaný systém historicky nejvyšších pobídek paralyzuje. „Ukázalo se, že do filmových pobídek jsme sice dali 1,4 miliardy, což je úplně skokový nárůst, ale došlo k překvapivému paradoxu, kdy předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer říká: Dnes má Česko v penězích nejvíc pobídek ve střední Evropě, ale jsou zavřené, protože ty peníze vyvolaly obrovskou poptávku, ale systém je teď nastavený tak, že jsou v něm projekty, které se budou uskutečňovat, ale také projekty, o kterých se už ví, že se uskutečňovat nebudou, které blokují možnost dalšího přístupu. Tak to prostě změníme,“ má jasno ministr kultury Martin Baxa.
O poznání víc konzervativní je ve svých postojích ke koncesionářským poplatkům. „Jsou nejbezpečnější způsob financování veřejnoprávních médií. Ještě je model placení ze státního rozpočtu, pak je ten tzv. německý zásuvkový model, kdy platí úplně všichni, to by se asi v Česku prosadilo obtížně. Myslím si, že se budeme pohybovat někde v mantinelu diskuze o výši koncesionářských poplatků a jejich rozšíření nějakou kombinací,“ podotýká s tím, že není reálné do konce funkční období ani zahájit debatu, natož úplně přenastavit financování České televize.
O existenci tištěných médií, která se od příštího roku přesunou z nejnižší sazby DPH 10 % do nejvyšší 21%, strach nemá. „Nesdílím ten názor, že by toto rozhodnutí mělo ovlivnit pluralitu médií, nebo dokonce omezit jejich roli jako hlídačů demokracie, což se často v diskuzi objevuje, mimo jiné proto, že jsem zatím nikde neslyšel, že by některý vydavatel se rozhodl z tohoto důvodu změny DPH najednou přestat vydávat deníky,“ říká. „Počkám si, jestli problémy opravdu budou mít. Co nás vede k tomu, abychom rovnou přijali tu rétoriku, že změna DPH o několik procentních bodů dovede média k problémům?“ nechce podléhat emotivním vyjádřením, která zazněla z úst některých vydavatelů. Od představení konsolidačního balíčku totiž uplynuly dva měsíce a žádný z nich krach neoznámil.
Jak a kým by měl být definován status umělce? Koho se dotknou úsporná opatření, k nimž se zavázala všechna ministerstva? Jakou finanční částkou je každoročně podporován Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary? Nebo jak fungují koncesionářské poplatky v jiných zemích? Na tyto a další otázky odpovídal ministr kultury Martin Baxa.
