V neděli maďarští voliči vybírají nový parlament. Přestože vládnoucí strana Fidesz Viktora Orbána vede ve všech průzkumech, budou volby jistě nejvyrovnanější za dlouhou dobu. Volby pro vás budeme po celý den komentovat online. Podívejte se, jaké hlavní strany kandidují, co voličům nabízí a kdo může být příští premiér.
Co předpovídají průzkumy
V předvolebních výzkumech všech známých institutů vede vládní Fidesz, liší se jen v rozdílu. Dle institutu Médián dostane Fidesz 50 % hlasů, opozice 40 %, nacionalistická strana Naše vlast 4 %, recesistická Strana dvouocasého psa také 4 %. U institutu Závecz vede Fidesz v poměru 41:39, což už je o něco těsnější rozdíl, podobně u výzkumu od institutu Republikon, kde Fidesz vede v poměru 35:33 (jen voliči rozhodnutí jít k volbám). Zhruba 600 tisíc voličů bylo týden před volbami nerozhodnutých, očekává se zároveň vysoká volební účast, až kolem 80 procent.
Favorit voleb – vládní strana Fidesz
Jde již o čtvrté volby za sebou, v nichž je jasným favoritem strana Viktora Orbána. Zkratka Fidesz znamená Svaz mladých demokratů, s tímto názvem strana vznikla před revolucí jako protikomunistický studentský spolek. Jak známo, z mladé liberální strany se časem stala národně-konzervativní formace, jejíž nejvýraznější politika je finanční podpora rodin, boj s migrací a maďarská suverenita.
Za tři volební období Orbánovy vlády Fidesz výrazně změnil zemi a její politický systém. Schválil novou ústavu a zavedl ne-liberální politický režim, který Orbán nazval „systém národní spolupráce.“ V souvislosti s přestavbou země se maďarská vláda často dostává do sporu s evropskými institucemi ohledně kvality demokracie a nezávislých institucí. Na politice Fideszu nejčastěji dle výzkumů voliči oceňují zastropování cen energií a různou podporu rodin například ve formě výhodných půjček na bydlení. Důvody, proč naopak vládu kritizují, jsou především v kvalitě veřejných služeb, a to hlavně zdravotnictví a školství.
Sjednocená opozice všech barev
O přerušení Orbánovy hegemonie se letos pokusí široká koalice šesti opozičních stran s názvem „V jednotě pro Maďarsko“. Součástí koalice je dříve velmi radikální hnutí Jobbik, dvě socialistické strany (Maďarská socialistická strana a od ní odštěpená Demokratická koalice), liberální hnutí Momentum a dvě ekologické strany Politika může být jiná a Dialog pro Maďarsko.
Jako lídra koalice vybrali sympatizanti těchto stran do té doby poměrně neznámého starostu města Hódmezovásárhely, nezávislého kandidáta Pétera Márki-Zaye. Jeho výběr se jevil jako překvapivý a zajímavý, protože není spojen s dosavadní opozicí a považuje se za pravicového konzervativce.
ČESKO ORBÁNA NEPOTŘEBUJE, ALE MAĎARSKÝ BYZNYS ANO
I když o tom mnoho lidí neví, Maďarsko patří už léta mezi největší obchodní partnery České republiky. Podle objemu vzájemného obchodu patří Maďarsko na 9. místo a je například před Velkou Británií, USA či Ruskem. Navíc Česko má v obchodu s Maďary tradičně přebytek. Největší výměna probíhá v případě zboží, které se nějakým způsobem dotýká automobilového průmyslu. Maďarsko je i oblíbeným cílem českých turistů - před covidem tam jezdilo kolem 200 tisíc lidí ročně. V Česku pak trvale žije necelých 10 tisíc Maďarů a to není málo.
FIDESZ-KDNP: CESTA OD LIBERALISMU K NÁRODNÍMU KONZERVATIVISMU
Zatímco opoziční koalice je poměrně ideologicky názorovou a spojuje ji zejména snaha ukončit vládu Viktora Orbána, je spojenectví FiDeSz a KDNP naopak velmi kompaktní. Jeho jednoznačným jádrem je FiDeSz - Maďarská občanská aliance (Fidesz – Magyar Polgári Szövetség), který vznikl už v roce 1988 jako Svaz mladých demokratů (Fiatal Demokraták Szövetsége) - antikomunistická, liberální strana sdružující jen mladé. Strana tehdy hrála faktickou mládežnickou organizaci disidentské strany Svaz svobodných demokratů (SzDSz), ale v prvních svobodných volbách v roce 1990 už kandidovala samostatně. Po dalších volbách se odklonila od liberálního proudu a postupně se stala domunující silou maďarské konzervativní pravice. V roce 1998 se díky tomu předseda strany Viktor Orbán, který stál už u disidentských začátků strany, stal poprvé premiérem.
Když FiDeSz odešel v roce 2002 překvapivě do opozice, přišel Orbán s konceptem přestavby Maďarska, aby se země podle jeho slov odpoutala od komunistické a postkomunistické minulosti. Po návratu do čela vlády v roce 2010 Orbán prosadil novou ústavu a řadu nových zákonů v tomto směru, protože díky vlastní popularitě a hodně oslabené, rozdrobené a "prolhané" levici držel po dvě funkční období v paralmentu ústavn většinu. Díky změnám politickcého systému se dostal do stále tvrdšího konfliktu s Bruselem a jeho rétorika se ještě více posunula k národní suverenitě a odporu k evropskému federalismu. Z toho vzešel i jeho loňský odchod z Evropské lidové strany (EPP), kam FiDeSz patřil po odchodu od evropských liberálů.
Orbán se proto pokusil vytvořit novou antifederalistickou eurostranu společně s polskou stranou PiS, italskou Ligou Matteo Salviniho či dokonce Národním sdružením Marine Le Penové. Tyhle a další strany se účastnily několika "konzervativních" sumitů, ale společná organizace ztroskotala na odporu polského PiS vůči proruským sympatiím některých účastníků (nikoli Orbána).
FiDeSz se dnes považuje za národně konzervativní stranu a má podporu hlavně na venkově a na západě země. Od roku 2006 FiDeSz kandiduje v předvolební alianci s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP), která má aktuálně 16 ze 133 koaličních poslanců. Historická strana, založená už v roce 1944, byla po pádu komunismu obnovena a v koalici s FiDeSz není příliš výrazná. I po odchodu FiDeSz zůstala v Evropské lidové straně a jejím klubu v Evropském parlamentu.
OBVODY, KDE SE ROZHODNOU VOLBY
V maďarském kombinovaném volebním systému o výsledku rozhodují především výsledky v místních obvodech, kde se volí jeden mandát jednokolovou většinovou volbou. Těchto obvodů je 106, zhruba 40 skoro jistě vyhraje Fidesz, podobný počet se dá počítat pro opozici. Ve zbytku obvodů se očekává vyrovnaný výsledek. Jako nejdůležitější a velmi těsné působí následující obvody:
župa Pest, volební obvod 3 (Szentendre)
župa Borsod-Abaúj-Zemplén, volební obvod 5 (Sátoraljaújhely)
župa Győr-Moson-Sopron, volební obvod 1 (Győr)
župa Vas, volební obvod 1 (Szombathely)
župa Hajdú-Bihar, volební obvod 2 (Debrecín)
župa Somogy, volební obvod 4 (Siófok)
župa Csongrád-Csonád, volební obvod 4 (Hódmezovásárhely)
župa Veszprém, volební obvod 1 (Veszprém)
župa Baranya, volební obvod 4 (Szigetvár)
Budapešť, volební obvod 6 (Ferencváros/Józsefváros)
Strana, která vyhraje většinu z těchto obvodů, pravděpdobně vyhraje i celé volby. Ve většině těchto obvodů byl v minulých volbch rozdíl mezi Fideszem a součtem opozice do pár procent.
ÚČAST SE ZVYŠUJE, NEJVYŠŠÍ JE V BUDAPEŠTI
Volební účast se již přibližuje číslům z minulých voleb. Do jedné hodiny odpoledne hlasovalo 40 % voličů, posledně to bylo 42 %. Nejvyšší účast je zatím v Budapešti a v přilehlé župě Pest. To jsou však oblasti, kde se tak jako tak očekává přesvědčivá výhra opozice. Vysoká účast (45 %) je například v obvodu města Hódmezővásárhely, kde za opozice kandiduje lídr Péter Márki-Zay, za Fidesz bývalý ministr János Lázár, zde se očekává těsný výsledek.
ANATOMIE OPOZICE: POSTKOMUNISTÉ, ZELENÍ, NACIONALISTÉ
Podívejme se podrobněji na to, kdo tvoří sjednocenou opozici v podobě koalice V Jednotě pro Maďrasko (Egységben Magyarországért - EM).
Oficiálně se do ní spojilo šest následujících stran:
- Maďarská socialistická strana (MSZP) - strana vznikla v roce 1989 na sjezdu, kde se rozpustila komunistická státostrana - Maďarská socialistická dělnická strana. Jedná se proto fakticky o postkomunisty, kteří se ale přihlásili k sociálnědemokratické identitě a jsou i členem Evropské sociálnědemkratické strany (PES). Stranu dnes vedou spolupředsedové Bertalan Tóth a Ágnes Kunhalmiová.
- Demokratická koalice (DK) - strana vznikla v roce 2011 odštěpením od socialistů a také patří do postkomunistikcého tábora a zároveň se hlásí k evropskému socialistickému proudu. Vede ji bývalý premiér a autor nechvalně slavného výroku "Lhali jsme táno, lhali jsme odpoledne, lhali jsme večer" Ferénc Gyurcsány. Na volební lídryni opozice tato strana navrhovala jeho manželku Kláru Dobrevovou. Pod jejím vedením byla strana před třemi roky nejsilnějším subjektem opozice v evropských volbách.
- Hnutí pro lepší Maďarsko (Jobbik Magyarországért Mozgalom) známé jen jako Jobbik vzniklo v roce 2003 jako krajně pravicové, silně nacionalistické, antiglobalistické a iredentistické. Před volbami v roce 2014 se Jobbik údajně vydal k transformaci v "lidovou stranu". Od roku 2020 se pod novým předsedou Péterem Jakabem označuje za křesťanskou, konzervativní a středopravicovou stranu. Strana původně patřila k lepenistické, pravicově protestní eurostraně, v roce 2018 s eneúspěšně pokoušela vstoupit k evrpským lidovcům, kteří ji odmítli. Její jediný europoslanec proto zůstává nezařazený.
- Politika může být jiná - Maďarská zelená strana (Lehet Más a Politika - Magyarország Zöld Pártja) vznikla jen jako LMP s cílem reformovat maďarskou politiku, později přijala čistě zelenou identitu a na evropské úrovni se hlásí k evropským zeleným.
- Dialog pro Maďarsko (Párbeszéd Magyarországért) vznikl v roce 2013 odštěpením osmi poslanců, kteří chtěli větší spolupráci opozice. Také s ehlásí k evropským zeleným. Jeho nejvýraznějším představitelem je současný přímo volený primátor Budapešti Gergely Karácsony.
- Hnutí Momentum (Momentum Mozgalom) je levostředové, liberální hnutí, přirovnatelné u nás k pirátům. Vzniklo v roce 2017 a proslavilo s ezejména úspěšným bojem proti kandidatuře Budapešti na olympijské hry. Dosud nebylo zastoupeno v maďarském parlamentu, ale drží dva europoslance v rámci liberálního klubu v Evropském parlamentu.
- Kandidátem koalice na premiéra je dřívější nestranický starosta čtyřicetitisícového jihovýchodního města Hódmezővásárhely - Péter Márki-Zay (známý pod zkratkou MZP), jehož názory jsou spíše konzervativní.
BABIŠ PODPORUJE ORBÁNA, ORBÁNOVA VLÁDA DALA DOTACI BABIŠOVĚ FIRMĚ
Koncem loňského září před volbami do Poslanecké sněmovny přijel do Česka maďarský premiér Viktor Orbán, aby osobně podpořil Andreje Babiše. Spolupráce obou politiků je ale protkána i byznysovými zájmy a střetem zájmů (u Babiše nic neobvyklého). Babišův holding má v Maďarsku pět poměrně velkých firem. Například Agrotec Magyarország ve městě Komárom, NT Élelmiszerfeldolgozó v Kiskunfélegyháze či Ceres Sütőipari v Györu. Jsou to společnosti, které se věnují agrobyznysu či potravinářství. Ta láska Babiše k Orbánovi a obráceně přitom není nezištná. Maďarská vláda dala například loni Babišově firmě v Kiskunfélegyháze štědrou dotaci na rozšíření výroby. Jak se Babiš za to odměnil? Bylo to také štědré?
ÚČAST DÁL KLESÁ OPROTI MINULÝM VOLBÁM
I údaj z jedenácté hodiny potvrzuje, že účast u aren je zatím nižší něž před čtyřmi roky. Hodinu před polednem odvolila napříč Maďarskem zhruba čtvrtina voličů - přesně 25,77 %. Minule ve stejnou dobu odevzdalo hlas už 29,93 % ( o víc enž 4 procenta více).
CO ZNAMENÁ NÍZKÁ ÚČAST?
Volit do 11 hodin přišlo zatím 25,77 % voličů, což je zhruba o čtyři procenta méně než touto dobou v minulých volbách. Tehdy se rekordně vysoká účast považovala za výhodu opozice, nakonec se to však nepotvrdilo. Proto ani letos nelze z aktuální účasti nic predikovat. Jak píše v titulku web Telex.hu: "Z této volební účasti může být jakýkoli výsledek."
OPOZICE POTŘEBUJE K VÍTĚZSTVÍ VÍC
Když se mluví o možné volební plichtě, musíme ale zdůraznit, že rozdělení Maďarska do jednomandátových volebních obvodů trochu nahrává Orbánově alianci FiDeSz-KDNP. Sjednocená opozice proto podle odhadů maďarských odborníků bude potřebovat celkově vyhrát o dvě či tři procenta, aby mohla převážit nad FiDeSZ-KDNP v počtu mandátů. Remíza v počtu hlasů by opozici zřejmě nestačila.
Tahle situace může nahrávat spekulacím, že to je další příznak politiky vlády, která má zesložitit opozici cestu k moci, protože současné volební obvody byly vymezeny právě za současné vlády. Na druhou stranu je ale třeba zmínit, že něco podobného známe třeba z Velké Británie, kde jsou obvody zase výhodněji nastavené pro labouristy.
DALŠÍ SIGNÁL O NÍŽŠÍ ÚČASTI
Národní volební úřad už zveřejnil i druhý údaj o volební účasti. Ten se týkal počtu hlasujících v 9 hodin ráno, tedy po třech hodinách od otevření volebních místností.
Propad volební účasti se oproti prvnímu údaji ze sedmi hodin ráno ještě zvýšil. K 9. hodiny odvolilo 10,31 % oprávněných voličů, zatímco před čtyřmi lety to bylo ve stejnou chvíli už 13,17 %. Pokles tedy činí už 2,76 %.
Není jednoduché odhadnout co tento pokles značí. Nabízí se teorie, že dopoledne by měly chodit více volit venkovští voliči mířící do kostela na nedělní mše, takže by pokles měl signalizovat menší volební disciplínu u podporovatelů "venkovského" FiDeSzu, ale zároveň platí, že jedna z nejnižších účasti je zatím v Budapešti, která je hlavní baštou sjednocené opozice.
V MAĎARSKU SE „LOVÍ“ I HLASY STATISÍCŮ ROMŮ
Maďarsko patří společně s Rumunskem, Bulharskem a Srbskem k zemím s největším podílem populace Romů v Evropě. Odhaduje se, že v Maďarsku jich žije více než 700 tisíc. Proto v jejich vodách „loví“ jak premiér Orbán, tak opozice. Některé místní romské celebrity, jako třeba známý popový zpěvák Kis Grófo, podporují Orbána a jeho stranu Fidesz. V minulých volbách vyhrál Orbán jasně v chudých regionech země, kde žije právě romská menšina.
ORBÁN ODVOLIL, OKOMENTOVAL ZASTROPOVÁNÍ CEN
Premiér Orbán již hlasoval ve svém volebním obvodě v budapešťské čtvrti Zúgliget. Zastavil se krátce u novinářů a odpověděl mimo jiné na otázku, jestli se i po volbách dají udržet zastropované ceny energií. "Po volbách se této otázce postavíme," uvedl Orbán stručně.
ROZHODNOU VOLBY NĚMCI?
Poslední průzkumy i minulé volební výsledky signalizují velmi vyrovnaný souboj. Roli může hrát počet hlasů ze zahraničí i to, kolik odčerpají velkým aliancím dvě jejich alternativy (recesisté z MKKP u opozice a nacionalisté z hnutí Mi Hazánk na straně dosavadní vlády).
Při skutečné plichtě obou velkých uskupení, se dokonce může stát, že o budoucí vládě rozhodne výsledek menšinových politických formací. Maďarský volební zákon totiž počítá s tím, že kandidátky národnostních menšin jsou osvobozené od pětiprocentní klauzule pro vstup do parlamentu. Musí ale dosáhnout předepsanou hranici pro aspoň jeden mandát, když se jim to povede získají jeden psolanecký mandát. Reaálně mají ale takovou sílu jen dvě menšiny - německá a maďarská. Minule se takto získat mandát podařilo jen maďarským Němcům. Neúspěšní lídři menšinových kandidátek se ale automaticky stávají v parlamentu nehlasujícími mluvčími své menšiny, kteří mohou v parlamentu hlasovat, ale nemají hlaosvací právo.
Teoreticky proto dnes může nastat situace, kdy oba velké bloky získají po 99 mandátech a rozhodující bude jediný mandát německé menšiny. Její poslanec byl ale minimálně v posledních čtyřech letech blízký vládní straně FiDeSz...
JAK DOPADLY VOLBY MINULE
Před čtyřmi lety volby skončily dokonce ústavní většinou pro Orbánivu vládní alianci.
FiDeSz-KDNP 49,27 % pro celostání kandidátku a 133 mandátů celkem
nacionalistické Hnutí pro budoucnost Jobbik 19,06 % a 26 mandátů
koalice Maďarská socialistická strana (MSzP)-Dialog pro Maďrasko (P) 11,91 % a 20 mandátů
zelená Politika může být jiná (LMP) 7,06 % a 8 mandátů
levicová Demokratická koalice (DK) 5,38 % a 9 mandátů
levicově liberální Momentum 3,06 % a bez mandátu
recesistická Maďarská strana dvojocasého psa (MKKP) 1,73 % a bez mandátu.
Po jednom mandátu si připsala ještě levicově liberální strana Spolu (Együtt), nezávislý kandidát a také menšinová organizace Němců v Maďarsku.
Pro shrnutí dodejme, že strany spojené dnes do opoziční koalice V jednotě pro Maďrasko (EM) si minule dohromady připsaly 46,47%, ale jen jen 63 mandátů. Když takto mechanicky sečteme opoziční výsledky z minulých voleb, byly i ony na počet hlasů vlastně vyrovnané: Orbán 49,27 % vs. dnešní opozice 46,47 %.
NEPATRNĚ NIŽŠÍ ÚČAST
V první hodině po otevření volebních místností, do nedělní sedmé hodiny ranní, odevzdalo svůj hlas ve sněmovních volbách 1,82 procenta oprávněných voličů. Před čtyřmi lety to bylo o malinko více - 2,24 procenta.
KDO KANDIDUJE
Celostátní kandidátku dokázalo pro gtyto volby nakonec podat šest uskupení:
- Vládní aliance Orbánovy strany Svaz mladých demokratů (FiDeSz) a menší Křesťanskodemokratické lidové strany (KDNP)
- Opoziční spojenectví V jednotě pro Maďarsko (EM)
- recesistická Maďarská strana dvojocasého psa (MKKP)
- nacionalistická, krajně pravicové hnutí Naše země (Mi Hazánk)
- anti-covidistická Strana normálního života (NEP)
- liberálně laděná strana miliardáře a třetího nejbohatšího Maďara György Gattyána Hnutí pro řešení (Megoldás Mozgalom - MM).
Jistotu vstupu do parlamentu mají první dvě uskupení, bojující stále o volební vítězství. Druhé dvě mají určitou , i když spíše menší, šanci překročit hranici 5 procent a poslední dvě jsou fakticky bez šance.
JAK SE VOLÍ POSLANCI
Volič v Maďarsku má v parlamentních volbách dva hlasy. Tím prvním hlasuje pro konkrétního kandidáta v jednom ze 106 jednomandátových obvodů, do nichž je celá země rozdělená. Poslancem se v každém z obvodů stane ten kandidát, který získá nejvíce hlasů. Kandidovat v obvodech mohou i nezávislí kandidáti.
Zbylých 93 poslaneckých mandátů se rozděluje na celostátní úrovni. Voliči v této části hlasování mohou využít svůj druhý hlas, kterým hlasují pro celostátní kandidátku politické strany (koalice). Zde ale mohou podle poslední novely volebního zákona kandidovat jen strany (koalice), které zároveň dokázaly postavit kandidáty ve všech jednomandátových obvodech. Vládní většina Viktora Orbána se touto změnou pokusila znesnadnit sjednocení opozice do jedné volební listiny, což se jí ale ve výsledku úplně nepodařilo.
Vraťme se ale k rozdělování hlasů na celostátní úrovni, které je poměrně složité. V jeho rámci se nejprve sečtou hlasy pro celostátní kandidátky stran (koalic) a určí se, zda překročily potřebnou hranici pro vstup do parlamentu. Ta činí 5 procent pro samostatně kandidující stranu, 10 procent pro dvojkoalici a 15 procent pro všechny početnější koalice.
K hlasům pro celostátní kandidátky jsou ale stranám následně přičteny i "propadlé" hlasy z jednomandátových obvodů. Jde tedy nejprve o hlasy pro všechny kandidáty strany (koalice), kteří v jednomandátových obvodech nevyhrály. K nim se ale navíc přidají i hlasy, o které vítězný kandidát předběhl v každém jednomandátovém obvodě druhého kandidáta v pořadí.
Takto vzniklý počet hlasů se po tom prostřednictvím d´Hondtova dělitele vydělí a zjistí se tím, kolik mandátů na celostátní úrovni každá strana (koalice) získá.
Ve výsledku proto celostátní část rozdělování mandátů stranám částečně kompenzuje ztráty z většinového hlasování.
VÁLKA A KOMUNISTI - VZKAZY VOLEBNÍHO RÁNA
Dnešní ranní vzkaz strany Fidesz voličům na facebookové stránce zní: "Válka nebo mír? To je v sázce v těchto volbách. Jedině Fidesz!" Vládní strana tvrdí, že opozice se Maďarsko bude snažit "zatáhnout do války" darováním zbraní Ukrajině.
Orbán v dnešním jediném příspěvku napsal: "Komunisti budou volit všichni. Buďme tam taky!" Rýpnul si tím do opoziční koalice, jejíž součástí je i Maďarská socialistická strana, jež vznikla transformací z předrevoluční komunistické strany.
O CO SE HRAJE
Maďaři vybírají 199 poslanců, ale hlasují také souběžně v referendu o LGBTQ ve vzdělávání, které prosadila vládní většina v listopadu 2021 po mezinárodní diskusi o novém zákonu, zakazujícím vystavovat děti propagandě ohledně sexuální orientace.
V referendu opovídají Maďaři na čtyři následující otázky:
- Podporujete pořádání informačních akcí o sexuální orientaci pro nezletilé ve veřejných vzdělávacích institucích bez souhlasu rodičů?
- Podporujete propagaci změny pohlaví u nezletilých?
- Podporujete neomezené vystavování nezletilých sexuálně explicitnímu mediálnímu obsahu, který může ovlivnit jejich vývoj?
- Podporujete zobrazování mediálního obsahu nezletilým o postupech pro změnu pohlaví?
HLASOVÁNÍ SE ROZBĚHLO
Na území Maďarska dnes může hlasovat přibližně 7,7 milionu občanů. V zemi je otevřeno 10.243 v 3.177 obcích.
Další hlasy přibudou ze zahraničí, kde hlasování probíhá na zastupitelských úřadech, a to včetně Prahy
