Putinova válka mění dosavadní schémata mezinárodní spolupráce. Většina západních zemí přehodnocuje politické i obchodní vazby s Ruskem. K dělící linii dochází i uvnitř Evropy. Do izolace se dostává přístup maďarského premiéra Viktora Orbána.
Rozporuplná pozice maďarské vlády dnes vráží klíny do Visegrádské skupiny (V4). Orbán sice neblokuje unijní konsenzus sankcí vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu, přestože brzdí jejich přitvrzování, ale nechce ji ani viditelně podpořit. Nejde jen o souhru okolností, kdy má Maďarsko krátce před volbami, ale o důsledek dlouhodobějšího trendu úzkých Orbánových vazeb na Putinův režim.
Bezpečnostní zájmy stranou
Nebylo by dnes férové tvrdit, že Maďarsko bylo v tomto směřování v Unii jediné. Orbán sice je vůči bruselským strukturám kritický, ačkoli je sám etatista a stoupenec tvrdých domácích regulací. Současně však prakticky kopíroval německou politiku, jež i přes protiruské sankce po anexi Krymu prohlubovala energetickou závislost Evropy na ruském zemním plynu.
Maďarský premiér měl velmi dobré osobní vztahy s Angelou Merkelovou, jež v rámci Evropské lidové strany (EPP) ochladly pro jejím stažení z politiky a vyústily v odchod Orbánovy strany Fidesz z této europarlamentní frakce.
Pragmatická politika řady evropských zemí vůči Moskvě - včetně velmocí - vycházela z premisy, že je možné se s Putinem rozumně dohodnout na vzájemně výhodném byznysu. Bezpečnostní zájmy šly stranou. Pomníkem těchto iluzí je sporný plynovod Nord Stream 2, který půjde do konkurzu.
V bodě zlomu
Nejkrvavější válečný konflikt na evropské půdě od druhé světové války boří tyto pracně budované konstrukce během několika týdnů. Západ se od Ruska odvrací a nezvykle rychle se sjednocuje na bezprecedentních sankcích, podlamujících jeho ekonomiku.
Desítky zemí posílají Ukrajincům, statečně bránícím své území před okupanty, vojenskou pomoc. Činí tak i ty státy, stavějící se ke zbrojení velmi zdrženlivě. Nejde totiž jen o ukrajinskou frontu, Putin vyhrožuje celé Severoatlantické alianci.
Krizová situace mění priority. Zároveň se odkrývají karty na domácí i mezinárodní scéně. Orbán dnes vybočuje, na což má svaté právo, ale musí počítat s vyvolanými politickými náklady.
Není to naše válka
„Chceme chránit naše vlastní národní zájmy… Musíme dát jasně najevo, že jsme Maďaři, a proto vždy prosazujeme politiku vstřícnou vůči Maďarsku… Musíme zůstat mimo tuto válku, nesouvisí s Maďarskem,“ prohlašuje Orbán. Nepřipojil se k drtivé většině západních zemí posílajících Ukrajincům vojenskou pomoc a dokonce blokuje i její transport přes maďarské území.
Toto sdělení působí ve světle bomb devastujících Maripuol a další ukrajinská města nesmírně cynicky. Orbán vlastně vzkazuje: Starejme se sami o sebe, nás mrtví civilisté v sousední zemi nezajímají. Navíc nemluví pravdu. Válka se dotýká i Maďarska, kam proudí stovky tisíc běženců. Vládou kontrolovaná média jsou ovšem zaměřena spíše protiukrajinsky pod vlivem kremelské propagandy.
Maďarská „nezúčastněnost“ ve válečném konfliktu, jež je v rozporu s členstvím v NATO, je do značné míry vyvolaná byznysovými vazbami Orbánova okruhu. Budapešť svěřila výstavbu jaderných bloků v Paksu bez tendru ruskému koncernu Rosatom. Tento projekt financuje půjčkou 12,5 miliardy eur banka Sberbank, jež se nyní stahuje z východní Evropy. Již ve zjitřené situaci krátce před invazí jel Orbán do Moskvy domluvit dodávky plynu.
Odklon Poláků
Orbánův okatě zdrženlivý přístup nezůstal bez povšimnutí. Nejprve vyhrotil dosavadní úzké vazby s Polskem. Prezident Andrzej Duda zrušil březnové oslavy polsko-maďarského přátelství, kam původně pozval maďarského prezidenta Jánose Ádera.
Duda později přitvrdil v rozhovoru pro televizi TVN24. Orbán podle něj vede zemi „do téměř absolutní závislosti na Rusku“, doporučil mu ji změnit a varoval, že „tato politika přijde Maďarsko velmi, velmi draho“.
Polský prezident rovněž Orbána kritizoval za neochotu zapojit se do ukrajinské podpory. „Vzhledem k ruské agresi proti Ukrajině, smrti stovek a tisíců civilistů, vzhledem k ostřelování obytných bloků, které je podle mezinárodního práva válečným zločinem, je pro mě těžké tento přístup pochopit,“ uvedl Duda.
Stejně ostrý signál vyslal i polský náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz. „Orbán svojí politikou vůči Ukrajině, vůči Rusku, dělá chybu. Je to politika krátkozraká, motivovaná vnitropolitickými i předvolebními zájmy. My máme úplně jinou politiku, jak vůči Ukrajině, tak vůči Rusku. Maďarsko není pupek světa,“ uvedl.
Zrušení schůzky ministrů
Ochladnutí vztahů uvnitř Visegrádské skupiny vyvrcholilo zrušením setkání ministrů obrany, naplánované krátce před maďarskými volbami. Po ministryni obrany Janě Černochové odřekl účast i její polský protějšek Mariusz Blaszczak. Naaranžovaná akce, kde by ministři V4 sehrávali Orbánovu předvolební stafáž, by tak skončila fiaskem.
Válka na Ukrajině mění dosavadní akcenty. Prvořadým hlediskem dnes bude zajištění národní a energetické bezpečnosti a ořezávání závislosti na režimu válečného zločince. Orbán zvolil svoji cestu, kterou mu posvěcují jeho voliči. V mnohém se liší od postojů Polska, Česka, Pobaltí, Slovinska a dalších zemí, což vyvolává legitimní otázky o přeformátování dosavadního půdorysu V4.
Důvodů, proč před volbami nepodpořit Orbánovu vládu, ať už přímo či nepřímo, by se z vnitrostátního hlediska našlo víc. Orbán před loňskými sněmovními volbami osobně podpořil Andreje Babiše, chválil jeho vládnutí. Dokonce se zúčastnil mítinku hnutí ANO, což je v našich podmínkách velmi neobvyklé.
Babiš Orbána nepodpoří
Orbán přitom tehdy paradoxně zavzpomínal na Chartu 77 a Václava Havla, s nímž měli „srdečný přátelský vztah“ jako antikomunisté a bojovníci za svobodu. „A já si ještě vzpomínám, že v 89. roce, když jste na Václavském náměstí zažívali velkou chvíli, tam byla přítomna i naše politická strana Fidesz. Dokonce tehdy dva vedoucí činitele strany zatkli,“ připomněl.
Doba se mění. V té době naši zemi okupovala vojska sovětského bloku. Dnes Orbán vzkazuje Ukrajincům, že se jejich osud Maďarů netýká. Babiš současně tvrdí, že šéfa Fideszu ze zdravotních důvodů osobně nepodpoří a ani to původně neměl v plánu.
Oba politici si jsou v mnohém podobní. V první řadě hájí vlastní zájmy a podpoří někoho jen tehdy, pokud se jim to vyplatí. Očekávat proto dnes reciproční podporu šéfa ANO by bylo velmi neprozřetelné.
A Orbán? Nehledě na to, jak dopadne ve volbách, se příště může dočkat podobných reakcí. Máš nějaké vážné problémy? Postarej se sám, nás se to netýká.
