Je poměrně paradoxní, že myšlenka mírové štafety olympijského ohně vznikla v nacistickém Německu. V roce 1936 za účelem propagace olympiády vůbec poprvé sportovci pronesli pochodeň z Řecka až do Německa (byl to také vůbec jediný případ, kdy se oheň dostal až k nám). Sportovci, kteří samozřejmě odpovídali představě o árijské rase. Tato část nápadu naštěstí nepřetrvala, štafeta s pochodní ovšem ano. Němci za svých válečných olympiád ale předvedli celou řadu slušně řečeno nesportovního chování.
Němci se během olympiády v roce 1936 (a pár let před ní) ukázali jako ohromní pokrytci. Atletka Gretel Bergmann byla ve 30. letech nadějná výškařka. Němci ji ovšem z v roce 1933 vyloučili z klubu - Gretel byla totiž židovka. Následně se odstěhovala do Velké Británie, kde vyhrála šampionát, což opět přilákalo pozornost Němců.
V roce 1936 ji povolali do národní reprezentace, aby ukázali, jak je Německo v rámci olympijského týmu nestranné. Tentýž Gretel rok vytvořila německý rekord, když překonala překážku vysokou 160 cm. Dva týdny před olympiádou jí přišel dopis, že se její účast na hrách ruší. Její rekord byl pozdějí vyškrtnut ze záznamů.
Za Německo se tak zúčastnily pouze dvě výškařky z nichž jednou byla Dora Ratjen. Na Letních olympijských hrách v roce 1936 skončila ve skoku do výšky na 4. místě. O dva roky později dokonce vytvořila ženský rekord na mistrovství Evropy a získala zlatou medaili.
Pak ale přišel šok. „Neměla jsem nejmenší podezření, ani jednou... Ve společných sprchách jsme si s ostatními dívkami říkaly, proč se nikdy nesvlíkla. Bylo to směšné, že by někdo mohl být až tak stydlivý v 17 letech. Ale říkali jsme si jenom, že je divná. Nikdo to nevěděl, ani nepochyboval o jejím pohlaví,“ prohlásila právě Gretel Bergmann.
Ukázalo se totiž, že Dora byla muž, respektive patrně hermafrodit. Její rodiče byli trošku jednodušší a porodní bába jim prostě řekla, že mají děvče. Doru proto jako dívku vychovávali a oblékali. Dora, později Heinrich, věděl, že není dívkou, chovat se jako žena pro něj ale bylo jednodušší. Později tvrdil, že k účasti v atletice ho nacisté nutili. Medaili za mistrovství Evropy nakonec vrátil.
