Fuj! Hanba! Ekelhaft! Tys práskal StB! Klempíř ve Frankfurtu dostal világoš, Denemarková aplaus vestoje
Kdo naslouchá hlasům umělců a pracovníků v kultuře, musel mít už před včerejším zahájením Frankfurtského knižního veletrhu jasno. Nakladatelky si na slavnostní ceremoniál akce, jejímž čestným hostem je letos Česká republika, nekupovaly píšťalky pro fotbalové rozhodčí pro nic za nic. Ani literární publicisté a nakladatelští redaktoři nekřičeli před obrovským zaplněným Sálem Harmonie pro až 2200 diváků nadarmo. Po proslovu českého ministra kultury Oty Klempíře to na harmonii skutečně nevypadalo a dlouhodobě "odbojná" prozaička a překladatelka Radka Denemarková neváhala přitopit pod kotlem.
Přitom vše začalo tak pěkně a podle plánu. V úterý šestého října 2026, krátce po 17. hodině, v Kongresovém centru Výstaviště Frankfurt z vyvýšeného hlediště scházela se svými houslemi a s vlastní skladbou Farewell na jeviště zpěvačka a houslistka Iva Bittová. Její temně modrá plisovaná sukně a blankytné nadýchané rukávce symbolizovaly jistě ono české moře, jež nám přiřkl Shakespeare a jejž se nám tak bolestně nedostává. Na vystoupení jedné z nejvýraznějších osobností české alternativní hudební scény navázal mladý britsko-německý hudebník Tim Roth s vlastní elektronickou kompozicí inspirovanou právě uvedenou písní Ivy Bittové.
Přítel české kultury Boos bohužel naposledy
Pak promluvil Juergen Boos, široce oblíbený a uznávaný prezident Frankfurtského knižního veletrhu, který je ve funkci jedenadvacátým rokem. Během této doby, jak ve svém projevu později konstatoval německý státní ministr a zmocněnec spolkové vlády pro kulturu a média Wolfram Weimer, udělal z knižního veletrhu jedno velké kino, velkolepou a zároveň respektovanou obchodní, odbornou i kulturní událost. Letos pětašedesátiletý Boos z funkce odchází. "A Juergene, žádný důchod! Potřebujeme tě," zvolala na něj po děkovačce následující po svém projevu Radka Denemarková. Dojemná laudatia pronesli ve video zdravicích turecká spisovatelka a vědkyně Elif Shafak a prozaik a bojovník za svobodu slova Salman Rushdie. Boos ve své stručné řeči vzpomněl roli Milana Kundery v české literatuře a jako svůj oblíbený román zmínil jeho Nesnesitelnou lehkost bytí.
Ačkoli bylo pásmo projevů a uměleckých vystoupení více než dvouhodinové, šlo vesměs o zajímavé, hluboké texty. Například Malťan Glenn Micallef, evropský komisař pro mezigenerační spravedlnost, mládež, kulturu a sport, připomněl osobnost Manwela Dimecha (1860–1921). Tento maltský novinář, spisovatel, básník, filozof, sociální reformátor a revolucionář pocházel z velmi chudých poměrů. Poté, co se během pobytu ve vězení naučil číst a psát, se stal významnou osobností maltského veřejného života a organizoval emancipační hnutí.
Motto festivalu, This changes everything, tedy Tohle všechno mění, ilustroval příkladem člověka, jemuž změnila život četba. Mluvil, a nebyl sám, rovněž o nebezpečí a úskalí užívání AI: "Neměla by nikdy rozhodovat o tom, co řekneme a proč to řekneme." A: "Cítím zodpovědnost za to, že musíme chránit děti před vlivem sociálních sítí." Zmínil Doru Kaprálovou, letošní dvojnásobnou vítězku Ceny Magnesia Litera i Ceny EU za literaturu, díky níž se nyní dílo této v Německu usazené autorky nyní překládá do deseti jazyků. "AI píše slova, ale až lidé jim dají význam."
Kultura nepohodlná, ale vždy svobodná
Posléze vystoupila oceňovaná česká básnířka Marie Iljašenko. Přednesla svou báseň o moři pod jazykem s hudebním doprovodem současného českého skladatele Matouše Hejla; i ona předstoupila před publikum v mořsky modré říze. Coby kyjevská rodačka požádala o podporu pro zemi, která bojuje za svobodu nás všech, a neopomněla zmínit, že ruští agresoři v Ukrajině zničili jen během tohoto léta na třináct milionů knih a knižnímu průmyslu způsobili škody ve výši 25 milionů eur. "Kultura může být nepohodlná, a musí zůstat svobodná," uvedla v souvislosti s aktuálním bojem kulturní veřejnosti s mimořádně mizerně vedeným ministerstvem kultury, které proponuje jeden umělou inteligencí generovaný paskvil za druhým (naposledy vláda 5. října schválila odborníky ostře odmítnutý návrh nové Státní kulturní politiky České republiky na období 2026–2029).
Starosta Frankfurtu Mike Josef, původem syrský křesťan, který do Německa uprchl spolu s rodiči, když mu byly čtyři roky, vyzdvihl ve svém proslovu multikulturnost Frankfurtu, kde nyní žijí příslušníci na 180 národností, a svobodu slova a projevu. Hessenský ministr pro vědu a výzkum, umění a kulturu Timon Gremmels se vyznal z lásky k dětské knížce Astrid Lindgrenové Ronja, dcera loupežníka, s výtečným proslovem přišel německý ministr kultury a médií Wolfram Weimer. Poté ovšem došlo na proslov českého ministra kultury Oty Klempíře.
Oto alias Olda si naběhl na vlastní vidle
Jakmile začal Klempíř hovořit o zakázaných knihách a perzekucích za totality, přerušovalo jeho slova pískání na prsty i na píšťalku, bučení a výkřiky: Tys práskal StB!, Když byl sledovaný, sledovals ho taky!, Hanba!, Fuj!, Ekelhaft! Klempířův projev vzýval význačného literárního kritika Marcela Reicha-Ranického, jenž před třinácti lety zemřel coby třiadevadesátiletý přeživší holokaustu právě ve Frankfurtu nad Mohanem. Připomněl i roli Německa v podpoře československých spisovatelů doma i v exilu v dobách komunistické diktatury; nepopulární ministr si ovšem připomínkou zločinů komunismu naběhl na vlastní vidle. Dlužno poznamenat, že tu hanbu, vlažný potlesk a velmi hlasité projevy nesouhlasu ustál. Jeho halasným kritikům zatím němečtí novináři nastavovali mikrofony, aby zmatenému domácímu publiku svou odmítavou reakci vysvětlili.
V dvouhodinovém bloku projevů umělkyň, politiků a kulturních funkcionářů dle očekávání zářila předposlední řečnice, Radka Denemarková. Už v pondělí rozčeřila vody třaskavým rozhovorem pro Deník N (konkrétně Renatu Kalenskou), nyní svůj projev následující ihned po Klempířově vystoupení uvedla větou "Ministři kultury, kteří ničí kulturu, přicházejí a odcházejí, literatura však zůstává". Její proslov s názvem Jednat slovy a podtitulem Laskavost vlaštovky má větší váhu než zákony vládců (najdete jej v plném znění na www.reflex.cz) si vyžádal několik ohlušujících potlesků a v závěru aplaus vestoje. Celé promýšlení projevu vyjde jako knižní esej francouzsky pod názvem Fascinace ďáblem.
Dokumentární film o Radce Denemarkové
Čtyřnásobná laureátka Magnesie Litery a nespočtu zahraničních ocenění Radka Denemarková coby germanistka hovořila německy: "Jak mám oddělovat politiku a literaturu v době, kdy celá Evropa hnědne, v době, kdy všude stačí neukojené choutky jednoho jediného člověka moci, aby celý stát propadl chaosu, v době, kdy v české vládě sedí dva bývalí spolupracovníci komunistické Státní bezpečnosti, v době, kdy jsme demokracii zredukovali na byznys a ekonomický pragmatismus, v době, kdy kontinentální Čína ohrožuje svobodný Tchaj-wan, v době, kdy Ukrajina brání svou svobodu, což stojí tolik lidských životů, v době, kdy jsou normalizované nové fašismy, nové totalitarismy a genocidy."
Klempíř před lety našemu týdeníku přiznal, že podepsal spolupráci s komunistickou tajnou policií, která ho v letech 1984-1985 evidovala pod krycím jménem Olda. Spolupráci se mu podařilo po půldruhém roce rozvázat. Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) byl od roku 1982 agentem komunistické StB premiér Andrej Babiš. Babiš to ovšem popírá a obrátil se kvůli tomu dříve na slovenskou justici. Slovenské ministerstvo vnitra předloni v říjnu oznámilo, že s Babišem uzavřelo ve věci smír, který následně schválil soud.
Nekompromisní postoje Radky Denemarkové nebo podstatu srozumitelnosti témat její tvorby u mezinárodního publika zachycuje filmový štáb v celovečerním dokumentu Za slovo ručím životem. Film režisérky Slobodanky Radun, autorčiny spolupracovnice a přítelkyně, jež roku 2014 natočila podle scénáře Radky Denemarkové celovečerní film MY 2, bude mít mezinárodní premiéru na Frankfurtském knižním veletrhu v pátek 9. října. Radka Denemarková má ve Frankfurtu nabitý program; asi o žádného z českých autorů a autorek není takový zájem. Od úterka do soboty je každý den hostem dvou až tří debat, mezi něž se často vmísí rozhovor, autogramiáda či právě slavnostní uvedení filmu.
Pozor, kultura v ohrožení!
Kritiky za krácení peněz na kulturu a školství se dočkal také německý ministr Weimer. Ve svém závěrečném projevu ji vyjádřil předseda Burzovního spolku německých knihkupců Sebastian Guggolz, který vyjádřil obdiv jak Radce Denemarkové, tak Juergenu Boosovi. Tomu symbolicky, neboť zřejmě naposledy, předal kladívko, jehož poklepáním se frankfurtský veletrh slavnostně zahajuje. Již 78. ročník největší akce svého druhu na světě tak byl odklepnut. Čestným hostem je letos Česko, tudíž dorazilo (a ještě dorazí) na 75 českých spisovatelek a spisovatelů, kteří do neděle na čteních a debatách představí světovému publiku českou literaturu a kulturu. Na krátkém večírku po zahájení se ukázalo, že se významná část české kulturní veřejnosti a spisovatelské a obecně literární obce skutečně přesunula na vlnách moře (a šampaňského) do Frankfurtu a vzájemná sounáležitost byla všudypřítomná. Bohužel stejně tak samolepky Culture in danger, tedy Kultura v ohrožení.
