Samizdat i knižní design, Němcová i Hulačová. Češi vezou do Frankfurtu deset výstav
Čestné hostování Česka na Frankfurtském knižním veletrhu doprovodí deset velkých výstav – od samizdatu přes díla Anny Hulačové a novou českou architekturu až po knižní design. Účast Česka od 7. do 11. října na největší a nejvýznamnější světové knižní události, kterou loni navštívilo 238 000 lidí ze 131 zemí celého světa, představuje největší prezentaci české literatury v zahraničí v novodobé historii.
Pavilon České republiky má plochu 2 433 metrů čtverečních. V rámci programu se představí 75 českých autorek a autorů prózy, poezie, komiksu, dětské literatury, dramatu i non-fiction na více než stovce literárních a kulturních vystoupení. Vidět bude přes sto českých titulů přeložených v letech 2024–2026 do němčiny a víc než čtyřicet vystavujících českých nakladatelství. Jádro rozsáhlého neliterárního programu pak tvoří desítka výstav ve Frankfurtu nad Mohanem a v nedalekém Offenbachu; u příležitosti hostování v rámci Roku české kultury je připravily přední české a německé instituce.
Německé veřejnosti se tak vůbec poprvé představí sochařské dílo Anny Hulačové, samostatné prezentace se dočkají fenomén samizdatu, české knižní umění, design a ilustrace, nová česká architektura nebo fotografie. Rozsáhlá výstava bude věnována také české literatuře psané ženami od 19. století do současnosti, vystaveny budou kreativní objekty – květiny Veroniky Richterové vyrobené z plastových lahví. Opomenuta nebude ani osobnost básníka, překladatele a spisovatele Reinera Kunzeho a vzácnou kuriozitou se stane historická obětní pivní nádoba z východních Čech.
První výstava, Samizdat: Slova svobody v Československu v letech 1939–1989, začíná ve frankfurtském Muzeu komunikace již 20. srpna, další následují v září a na začátku října těsně před zahájením veletrhu. Každá z výstav má doprovodný program, v jehož rámci vystoupí nejen odborníci a odbornice z Česka na daná témata, ale také literáti a literátky. Pět z těchto výstav bylo podpořeno Česko-německým fondem budoucnosti, partnerem Roku české kultury a čestného hostování, a jedna Nadací PPF. Výstavy nebudou jediným doprovodným programem hostování, po celém Frankfurtu se ve veletržním týdnu uskuteční další desítky akcí – vedle čtení divadelní a filmové premiéry.
Výstava Samizdat: Slova svobody v Československu v letech 1939–1989 v Muzeu komunikace, kterou připravila Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci s tímto frankfurtským muzeem, se zabývá potlačováním svobody projevu totalitními režimy a ideologiemi. Zaměřuje se nejenom na historii tohoto fenoménu, ale i na materiální podobu samizdatové literatury, její grafickou úpravu a způsoby jejího rozmnožování a na současnou podobu samizdatu ve světové kultuře. Kurátorem výstavy je Michal Přibáň z AV ČR.
Výstava Ze středu Evropy. České knižní umění od roku 1900 do současnosti přiváží do Klingspor Muzea v Offenbachu nad Mohanem ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze 190 exponátů od celkem 120 autorů a autorek. Ukazuje vizuální podobu moderní české knihy od jejího zrodu na konci 19. století v období secese a symbolismu přes avantgardní umělecké směry a funkcionalistické pojetí až po knižní umění druhé poloviny 20. století, včetně doby porevoluční i současné. Kurátorem výstavy je Radim Vondráček.
Putovní výstava Českých center Beyond Paper Plane. Víc než jen placatý papír: Výjimečná česká knižní ilustrace ve frankfurtském Struwwelpeter Muzeu představuje výjimečné české ilustrátorské počiny, které posouvají médium knihy za její klasické hranice. Ukazuje, jak radikální, experimentální a překvapivé je dnes současné české ilustrátorské umění, které nechápe dětskou knihu jako plochou potištěnou stránku, ale jako prostor, objekt a zážitek. Výstava ukáže knihy, které se pohybují na pomezí uměleckého díla, designového objektu, čtenářského zážitku a hry. Kurátorkou výstavy je Emma Hanzlíková, známá autorka dětských knih a redaktorka nakladatelství Meander.
Výstava More is Now! Nová česká architektura v Německém muzeu architektury (DAM) ve Frankfurtu nad Mohanem pořádaná společně Národní galerií Praha a tímto muzeem ukazuje inovativní příklady z praxe mladých architektů a architektek převážně generace tzv. mileniálů. Výstava zahrnuje přibližně třicet oceňovaných architektonických realizací, převážně v mimopražských regionech ČR. Navazuje na modernistické dědictví, jehož ikonou je vila Tugendhat v Brně, kterou Ludwig Mies van der Rohe navrhl ve svých dvaačtyřiceti letech. Kurátorkou výstavy je Helena Huber-Doudová z Národní galerie Praha.
Venkovní výstava Oženil jsem se s češtinou. Reiner Kunze a česká poezie na prostranství před Německou národní knihovnou ve Frankfurtu nad Mohanem, kterou pořádají tato knihovna a Nadace Reinera a Elisabeth Kunzeových ve spolupráci s Německým exilovým archivem 1933–1945 a Moravskou zemskou knihovnou, přibližuje dílo básníka, překladatele a spisovatele Reinera Kunzeho. Zaměřuje se na jeho literární i osobní vazby s našimi významnými básníky, zejména s Ludvíkem Kunderou, Milanem Kunderou a Janem Skácelem. Kunzeho básnické převody české poezie učinily z českého jazyka a poezie jedno z ústředních témat jeho života a tvorby.
Výstavní síň SCHIRN Kunsthalle Frankfurt připravila první samostatnou výstavu Anny Hulačové v Německu. Figurativní sochy jedné z nejúspěšnějších českých umělkyň spojují vlivy surrealismu, socialistického realismu a českého lidového umění do svébytného světa. Hulačová zkoumá vztah člověka a přírody z ekofeministické perspektivy, ve spolupráci s vlastními včelstvy vytváří hybridní bytosti a science-fiction postavy bez tváří, v nichž splývá beton a včelí plástve, organické a technologické, příroda a stroj. Kurátorkou výstavy je Martina Weinhart.
Na výstavě Zahradní utopie. Pohled do krajin budoucnosti, kterou pořádá Palmengarten (Palmová zahrada) ve Frankfurtu nad Mohanem, uvidí návštěvnice a návštěvníci díla české umělkyně Veroniky Richterové vyrobená z plastových lahví: kaktusy, sukulenty, borovice, mučenky, bromélie a strelície.
Výstava Nic mě nenutí, kromě lásky (B. N.) – Česká literatura od Boženy Němcové po Radku Denemarkovou ve frankfurtském Haus am Dom připravená Památníkem národního písemnictví / Muzeem literatury ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy sleduje kontinuitu české literatury od 19. století po současnost prostřednictvím autorek, které svými díly překračovaly společenské normy, politické tlaky a kulturní stereotypy. Hlavní osou je dialog mezi Boženou Němcovou a Radkou Denemarkovou. Kurátory výstavy jsou Michal Stehlík, Libuše Heczková a Lisa Straßberger.
Po úspěšném uvedení v Paříži a Tchaj-peji míří výstava Radost a skrýš / Joie et refuge do frankfurtského DFF – Německého filmového institutu & filmového muzea. Nadace PPF podporuje celé zahraniční turné výstavy, která představuje tvorbu čtrnácti výrazných osobností současné české fotografie, mimo jiné Marie Tomanové, Báry Prášilové, Hany Knížové, Terezy Zelenkové a Vojtěcha Veškrny, a nabízí reprezentativní průřez současnou českou fotografickou scénou. Projekt vznikl ve spolupráci s Teleport Gallery a připravili jej kurátorka Štěpánka Stein a Tomáš Jiráček. Frankfurtská zastávka navazuje na předchozí prezentace v Paříži a Tchaj-peji a dále posiluje mezinárodní prezentaci současné české fotografie.
Z Východočeského muzea v Pardubicích se přesune do Archeologického muzea Frankfurt výstava Bronzová kráska z Kladiny – nejstarší obětina piva ve střední Evropě. Unikátní objev bronzového vědra významně změnil pohled na vývoj pozdní doby bronzové ve východních Čechách. Vědci v něm identifikovali pozůstatky bylinného prosného piva či kaše. Návštěvníci a návštěvnice tak proniknou do tajů této nádoby, která patrně sloužila jako obětina a je svědkem kultovních praktik spojených snad s rituálním pitím.
Bližší informace o jednotlivých výstavách najdete zde.
