Čtvrtníček se změnil v mloka, válka přijde v listopadu. Do kin i do divadla míří slavný Čapkův román
Bylo to zřejmě v únoru 1936, kdy vyšel slavný sci-fi román Karla Čapka Válka s mloky. Próza byla přeložena do více než třiceti jazyků a mnohokrát adaptována jako komiks i jako divadelní hra; premiéra nejnovější inscenace v režii Michala Háby se uskuteční v pátek 20. března 2026 od 19 hodin v labskoústeckém Činoherním studiu a věnujeme jí poslední oddíl článku. Válka s mloky varuje před tím, co se lidstvu může stát, pokud upřednostní honbu za blahobytem před mravními hodnotami. Nejnovější filmová adaptace režiséra Aurela Klimta se právě dokončuje, do kin vstoupí počátkem listopadu.
Nadhled, úchvatná vizuální stránka i humor nebudou chybět v právě dokončovaném celovečerním, částečně animovaném koprodukčním filmu režiséra Aurela Klimta (53), režiséra a scenáristy kupříkladu snímků Fimfárum Jana Wericha a Fimfárum II. Tvůrci chtějí rozsáhlý Čapkův román Válka s mloky, stále ještě povinnou četbu k maturitám, přiblížit atraktivní formou volné adaptace široké veřejnosti.
Mloček coby světový nástroj zkázy
Předobrazem filmového mloka Andyho ze slavného Čapkova románu je Petr Čtvrtníček, který kromě hlasu vtiskl mlokovi Andymu své herectví včetně mimiky a gest. Ve videu v úvodu článku se můžete podívat, jak se z oblíbeného herce a ostrého satirika a žertéře stal mlok. Kapitána Vantocha ztvárnil Jaroslav Dušek a třetí stěžejní postavu téměř osm let vznikajícího filmového díla, vlivného mezinárodního obchodníka a továrníka G. H. Bondyho, hraje Robert Nebřenský. Bondy vidí v mlocích fenomén, který lidstvu otevře nevídané možnosti, zatímco jejich objevitel Vantoch je vnímá jako roztomilé a bezbranné tvory a pracovité parťáky pro lov perel a učí je mluvit nebo používat lidské nástroje. A právě díky nevinnému přátelství Vantocha s mloky a Bondyho komerčnímu vidění světa se z lokálního objevu stává světový nástroj zkázy.
Ve filmu natočeném v česko-slovensko-chorvatské koprodukci si zahrají na tři desítky herců, třeba Miroslav Hanuš, Jakub Žáček, David Vávra, Jan Révai, Jaroslav Plesl, Jan Vodráček, Karel Dobrý, Ondřej Havelka, Filip Kaňkovský, ze Slovenska pak Marko Igonda, Csongor Kassai, Ivo Gogál, Marián Labuda ml., z Chorvatska Petar Cvirn nebo Sven Jakir. Petr Čtvrtníček se ve své skutečné, nikoli mločí podobě ve snímku objeví i v roli německého velvyslance.
Kde se točilo a jak se animovalo
Filmové dílo Válka s mloky je volnou adaptací Čapkova slavného románu, jenž byl přeložen do více než třiceti světových jazyků. V ději celovečerního snímku dominuje postava kapitána Vantocha. Stěžejním dějištěm filmu, místem, kde se Vantoch poprvé setká tváří v tvář s mloky, v knize pojmenovaném jako zátoka Devil Bay kdesi v Tichomoří, se stal chorvatský ostrov Susak. Dále se natáčelo v Čechách a na Slovensku, třeba v lázních Trenčianské Teplice (konkrétně v Termálním bazénu MUDr. Antonína Čapka, který nese shodou okolností jméno Čapkova otce), v reprezentativním přednáškovém sále Auditorium Maximus v historické budově Univerzity Komenského v Bratislavě nebo na bratislavské hlavní poště, v pražské Vile Pod Kaštany se secesními prvky, v aule Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK v Praze nebo v ateliéru Hexar v Chrášťanech u Prahy.
Válka s mloky je natočena jako tzv. kombinovaný film, v němž se reálné prostředí a živé herectví prolíná s animací a to vše spojuje jednotná výtvarná stylizace. Část filmu bude vytvořena ploškovou animací; postavy budou poskládané z fotek herců a počítačem generovaných obrázků mloků, prostředí a dekorace z dobových fotek reálií, výtvarně dotvořených a dokreslených renomovaným výtvarníkem a scénografem Františkem Liptákem. Právě tyto přiznané dokreslovačky budou významnou součástí vizuální stránky filmu.
Petr Čtvrtníček je mlok Andy
Čapek se pro své dílo inspiroval druhem velemloka, který je s délkou až 180 centimetrů největším obojživelníkem světa. Filmová postava mloka Andyho vznikla kombinací části přeneseného herectví a mimiky z reálného předobrazu vytvořeného hercem Petrem Čtvrtníčkem, ostatní mloci se zrodí pomocí 3D počítačové grafiky. Díky tomu bude souhra mloků s postavami hranými živými herci zcela přirozená.
Kameramanem snímku je Radek Loukota, který s Aurelem Klimtem dlouhodobě spolupracuje. Autorem filmové hudby je slovenský hudební skladatel, dirigent a klavírista Vladimír Martinka.
Film Válka s mloky vzniká v produkci Studia Zvon Aurela Klimta a In Film Praha Rudolfa Biermanna. Koproducenty snímku jsou Česká televize s kreativní producentkou Helenou Uldrichovou, In Film Bratislava, STVR, Cinetim a Woodz production. Válka s mloky vstoupí do kin 5. listopadu 2026 prostřednictvím distribuční společnosti CinemArt.
S mloky vyrukovalo též Činoherní studio
Adaptaci Čapkova satirického románu varujícího před nástupem fašismu a lidskou lhostejností chystá též umělecký šéf ústeckého Činoheráku Michal Hába. Premiéra inscenace Válka s mlokys mottem Všechno, co potápí svět, jak ho známe proběhne v pátek 20. března v 19 hodin. Tvůrčí tým prý nalezl ve Válce s mloky tematicky bohatou předlohu, která bohužel znovu trefně popisuje současnost. Čapkova schopnost citlivě a přesně přečíst a poutavě, s nadhledem i humorem zaznamenat dění ve světě inscenátorům umožní na jevišti otevřít otázky opakující se historie, povahy současných autoritářských tendencí, společenské odpovědnosti vědy i médií, environmentální krize a destruujících mechanismů kapitalistického systému.
Nejen posledním zmíněným souslovím ústecké Činoherní studio potvrzuje poslední léta budovanou pověst scény poměrně ideologické: "Inscenace s podtitulem antifašistická alegorie byla původně plánována již na předchozí sezonu, odklad jí však na aktuálnosti neubral. Ba naopak, Válka s mloky se tak dostává na repertoár ve chvíli, kdy fašistické síly již zcela očividně zasahují do mezinárodní i domácí politiky," píše se v tiskové zprávě. Ve hře uvidíme Ondřeje Jiráčka, Natašu Noskovou Gáčovou nebo hvězdu aktuální dvoudílné minisérie Gerta Schnirch (k vidění stále ještě na HBO) Barboru Váchovou, účinkují též dva lokální dětské sbory.
