Už pátý výzkum čtenářství potvrdil dosavadní trendy. Profesor Jiří Trávníček hned v úvodu třičtvrtěhodinové prezentace výzkumu Národní knihovny ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR uvedl, že tuzemská „čtenářská populace nám hubne“, a označil stávající stav za „kontrolovaný úpadek“. Potvrdil dále, že tuzemské čtenářství je „velmi silně genderově polarizované ve prospěch žen, které čtou oproti mužům téměř dvojnásobně“. Ženy čtou výrazně více beletrie a obecně čtou za jiným účelem než muži.
Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR uskutečnily v roce 2023 reprezentativní statistický průzkum mezi obyvateli ČR staršími 15 let. Celkově šlo již o páté šetření – předchozí proběhla v letech 2007, 2010, 2013 a 2018. Letošní průzkum byl zaměřen na představy spojované se čtením (asociace, kulturní obrazy).
Deset knížek ročně; míň než dříve
Z výzkumu vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny obyvatel ČR přečtou za rok aspoň jednu knihu (tištěnou či elektronickou a k jakémukoli účelu), že více než polovina nakoupí za rok aspoň jednu knihu a že více než čtvrtina navštíví za rok aspoň jednou veřejnou knihovnu. „Ve složitých covidových letech klesla veřejným knihovnám návštěvnost o 25 %, až v poslední době se vrací,“ uvedl doktor Vít Richter z Národní knihovny s tím, že také výrazně klesá zájem o půjčování časopisů nebo kopírovací služby, zatímco zájem o využívání databází a o půjčování e-knih a audioknih roste.
Každý obyvatel ČR starší 15 let v průměru za rok přečte 9,9 knih. Jejich čtení denně věnuje 33 minut. Za rok nakoupí průměrně zhruba 3,4 knih a vydá za ně odhadem 1 003 Kč. V našich domácích knihovnách se v průměru nachází 253 knih. Nejoblíbenějším autorem českých čtenářů je Erich Maria Remarque, nejoblíbenější knihou Harry Potter od J. K. Rowlingové. Co do žánrových preferencí vede současná literatura oddechová, následovaná klasickou beletrií a sci-fi/fantasy/hororem.
Pokud jde o digitální prostředí, nejčastěji čteme na chytrém telefonu. Na internetu coby čtenáři vyhledáváme především zprávy a digitální vydání novin a časopisů. Elektronické knihy čte pravidelně 7 % populace starší patnácti let (42 % nikdy), audioknihy pravidelně poslouchá též 7 % populace starší patnácti let (63 % nikdy). Pokud jde o médium, čtení si nejčastěji spojujeme s knihou, následuje mobil a počítač/notebook. Pokud jde o prostředí, spojujeme si čtení nejčastěji s domovem, následuje knihovna a škola. Co do funkce čtení dominuje získávání informací, následuje zábava a vzdělávání.
U služeb, které nabízejí veřejné knihovny, s velkou převahou vede půjčování knih; s odstupem následuje půjčování časopisů a možnost využít čítárny a studovny. Více než čtyři pětiny návštěvníků veřejných knihoven jsou s nabídkou knih služeb spokojeny (nespokojena jsou jen 2 % návštěvníků).
Až za Skandinávií
Průzkum ukázal oproti roku 2018 patrný pokles čtení (knih). I přesto však platí, že ČR v Evropě nadále patří k zemím se silným čtenářstvem – ne úplně ke čtenářské špičce Evropy, kterou tvoří hlavně skandinávské země, ale pod ní. Data výzkumu zrcadlí i změnu mediálního chování, která nastala za koronavirové pandemie. Ukázalo se, že ta se výrazně podílela na výrazné akceleraci digitálních médií, a to ve všech segmentech populace. Českou čtenářskou kulturu poznamenává výrazný rozdíl genderový (ve prospěch žen), dále pak propad čtení ve středním věku, nemluvě o rozdílu mezi jednotlivými úrovněmi vzdělání. U lidí s vysokoškolským vzděláním najdeme 12 % nečtenářů, zatímco u těch bez maturity je jich až třikrát více (37 %).
Průzkum provedla agentura ResSOLUTION, sběr dat proběhl od 21. 5. do 20. 6. 2023 na reprezentativním vzorku 2 010 respondentů (populace 15+), a to metodou CAPI (502 respondentů) a CAWI (1 508). Výsledky letošního průzkumu a jejich interpretace budou publikovány mj. v podobě knižní monografie. Tuto řadu o (nejen) českém čtenářství vydává brněnské nakladatelství Host, posledními souvisejícími publikacemi jsou knížky Covidočtení s podtitulem Co s naším čtenářstvím udělala pandemie z roku 2022 a Rodina, škola, knihovna s podtitulem Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje z roku 2018.
Rozložení čtenářů v české populaci
