Chodit „na kulturu“ v normální lidskou hodinu, stejně jako na ni chodíme „naživo“. Nemuset na kulturní zážitek čekat jak na Popelku do půl jedenácté v noci, ale zažít koncert v přímém přenosu nebo nezávislý film od osmi večer, v hlavním vysílacím čase. To v českém prostředí pevně zakotvil televizní kanál ČT art, který právě slaví dekádu své existence. Nebyl – například kvůli covidu – vždycky tou „kulturou v lepších časech“, jak si v době svého vzniku v roce 2013 předsevzal, ale právě za to mu patří dík. Letošní kulatiny slaví tradičním Týdnem dárků a přináší nové projekty, z nichž některé byly představeny tento týden v Praze.
Setkání s novináři, které moderoval člen kulturní redakce ČT Jiří Svoboda, uvedla za umělce Iva Janžurová, která na otázku, co si pamatuje z Barrandova, kde natáčela mimo jiné Petrolejové lampy s režisérem Jurajem Herzem, se svým typickým humorem v zásadě odpověděla, že nic, ale že tam byli vždycky skvělí lidé a že je vděčná za přátelství, která tam navázala. ČT art totiž chystá premiéru dokumentu režiséra Romana Vávry o devadesátileté historii barrandovských ateliérů: jmenuje se Kouzelný kopec, premiéru má v sobotu 9. září večer, a ač si tvůrci předem slíbili, že nebudou točit pietní dokument, zjistili posléze, že nevzpomínat by byla škoda. Tudíž tam – kromě Ivy Janžurové – uvidíme dalších 16 pamětníků, mimo jiné Jana Kačera, Jaromíra Hanzlíka, Hynka Bočana nebo Karla Smyczka.
Přijďte do Dejvic!
Nový dokumentární seriál představil i režisér Aleš Kisil společně s herci Klárou Melíškovou (která nerada obšírně zve diváky na inscenace do svého domovského Dejvického, a tak řekla prostě „Přijďte!“), Pavlem Šimčíkem (ten se zase obává, že v dokumentu s Alešem Kisilem nevzpomínal stejně zajímavě jako jeho kolegové) a Ivanem Trojanem (který zdůraznil, že on osobně se v rozhovorech snažil být upřímný a otevřený). Ano, jedná se samozřejmě o cyklus Dejvické divadlo, které mapuje třicet uplynulých sezon scény a zahrnuje nejen rozhovory s bývalými a současnými členy souboru, ale i ukázky z legendárních inscenací. Úvodní díl třináctidílného projektu odvysílá ČT art 14. září a jako předskokana nabídne 5. září večer i přímý přenos z Dejvického divadla, totiž felliniovskou inscenaci Michala Vajdičky podle komedie italského dramatika Luigiho Pirandella Každý má svou pravdu.
Týden dárků potrvá deset dní
Desetidenní oslavy desetiletého výročí začátku vysílání ČT art započne prvního září ve 20:15 hodin ČT art přímým přenosem koncertu z pražského klubu Doupě, během něhož vystoupí namátkou David Koller, PSH, Dagmar Pecková, Adam Plachetka, Štefan Margita, Kamil Střihavka nebo Lenka Dusilová.
V podzimním vysílacím schématu Artu najde své místo i osm dílů o výrazném období dějin československé architektury: „Seriál Architektura 58–89 pokrývá ty nejdůležitější, ale zároveň také nejzajímavější a třeba i opomíjené stavby. Zdokumentováno máme například bourání Transgasu na pražských Vinohradech nebo telefonní ústředny v Dejvicích,“ říká autor námětu a hudebník Vladimir 518. „S kameramanem Jiřím Málkem jsme věděli, že abychom o těch stavbách mohli něco říct, musíme s nimi strávit nějaký čas jen tak. Pobýt v nich. Všímat si detailů,“ vysvětluje dále režisér cyklu Jan Zajíček.
Muzikantky, jeden z mála představených projektů, který dává prostor ženám-umělkyním a zahrnuje do etablovaného vesmíru České televize také mladší generaci, představily kreativní producentka Veronika Slámová, režisérka Dagmar Smržová a muzikantky Nikola Mucha a Eva Turnová. V každé epizodě se objeví tři umělkyně. „Je to intimní vhled do života čtyřiadvaceti muzikantek, jež jsou jakýmsi reprezentativním vzorkem velmi obsáhlého a stále sílícího proudu žen, které se v Česku rozhodly vyjadřovat k životu pomocí hudby a někdy i autorského textu,“ říká Dagmar Smržová, režisérka cyklu, který startuje 13. října. Tvůrkyně na pódiu pánům Dvořákovi i Motlovi opakovaně děkovaly, že Muzikantky v ČT mohly realizovat: neměly by být ale podobné projekty už dávno samozřejmostí?
Ze spíše konzervativního Týdne dárků pak vyčnívá i to, že se poprvé na televizních obrazovkách (6. září večer) objeví cenami ověnčený dokument Zkouška umění o přijímačkách na AVU režisérky Adély Komrzý.
Unikátní Události v kultuře
K 30. září 2023 odstupující ředitel Petr Dvořák, který se o vznik kulturní stanice na ČT výrazně zasadil, shrnul dekádu ČT art v číslech: 36 221 hodin kultury a umění, 10 835 premiérových pořadů, 9 703 hodin dokumentů, 9 013 hodin hudby, 6 944 hodin dramatické tvorby, 624 hodin divadla a v neposlední řadě 3 413 vydání specializované zpravodajské relace Události v kultuře, což je podle Dvořáka i v zahraničí téměř unikátní koncept, který navíc přináší vlastní témata a za kulturou i cestuje, ať už na festivaly do Varů nebo do Ostravy či na České lvy a další události.
„Ve sledovanosti si navíc ČT art nevede špatně, a to i ve srovnání s cizinou,“ řekl Dvořák. Výkonnost ČT art je podle něj téměř stejná s německo-francouzským kanálem Arte, a dokonce trochu lepší než britská BBC 4; obě tyto stanice však mají větší finanční zázemí. Podle výkonného ředitele ČT art Tomáše Motla pak důležitost „artu“ vzrůstá i díky natáčení nových projektů a většímu nakupování pořadů ze zahraničí: namátkou uvedl, nás na ČT art 2. září čeká dokument Smrt Johna Lennona nebo Jimmy Hendrix na festivalu Woodstock, unikátní koncert amerického kytaristy na legendární akci v roce 1969.
