50 let Charty 77: Jak vznikal dokument, který se vzepřel komunistickému režimu

První prohlášení Charty 77 se připravovalo relativně krátkou dobu. K přípravné schůzce došlo 11. prosince 1976 ve vinohradském bytě překladatele a scenáristy Jaroslava Kořána (v té době ovšem zaměstnance pražských kanalizací). Vedle dramatiků Václava Havla a Pavla Kohouta se jí zúčastnili filozof Jiří Němec, politik (v roce 1968 tajemník ÚV KSČ) Zdeněk Mlynář a historik (tehdy uklízeč) Václav Komeda. Na dalších schůzkách 13., 15. a 17. prosince se do příprav zapojili i Petr Uhl, bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, spisovatel Ludvík Vaculík a historik Pavel Bergmann. Tématem budoucí iniciativy byla v každém případě lidská práva. 

Jednou z možné formy uvažované občanské iniciativy byl Výbor pro lidská práva s třiceti členy a se spolupracovníky. Vzorem byl polský Výbor na ochranu dělníků (KOR). Hlavním úkolem výboru měla být kritika porušování lidských práv a srovnávání závazků státu s realitou. Takovou iniciativou byl později Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, který se s řadou svých členů s Chartou 77 shodoval. Druhou, nakonec vy­branou variantou bylo volné společenství signatářů základního bilančního a programového dokumentu.

Příslušnost k Chartě 77

Dokument shrnul problémy doby: znemožnění práce v oboru, strach z projevení vlastního názoru, bránění dětem ve studiu pro názory jich samých nebo rodičů, odpírání práva přijímat informace a myšlenky bez ohledu na hranice, odpírání svobody projevu na veřejnosti, ve sdělovacích prostředcích, publikacích a kultuře, odpírání svobody náboženství, podřízení všech institucí a organizací moci KSČ, kontrola soukromých životů (sledování, cenzura korespondence, domovní prohlídky, donášení informátorů Státní bezpečnosti, zasahování do rozhodování zaměstnavatelů), nesvoboda justice a vězeňství a konečně odpírání práva na opuštění země.