Rusové nenávidí sousedy za to, že chtějí žít lépe. Propaganda z Kremlu jen ukazuje prstem na cíl
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Ruská propaganda funguje díky své úplnosti, likvidaci alternativních zdrojů a zacílení na pohodlnost a nedostatek kritického myšlení u lidí.
- Jejím hlavním cílem není kouzelně změnit smýšlení lidí, ale probudit a nasměrovat již existující vnitřní zášť a nenávist Rusů vůči Ukrajině.
- Kromě udržování nenávisti propaganda účelně vytváří iluzi celospolečenské jednoty, která efektivně umlčuje případné odpůrce a posiluje pasivitu obyvatelstva.
Mnozí se diví síle a vlivu ruské propagandy a nechápou, jak je možné, že se v 21. století, kdy existuje obrovské množství informačních zdrojů v různých jazycích, lidé zaměřují právě na narativy Kremlu.
Nejprve je třeba poznamenat, že aby byla propaganda co nejúčinnější, musí být totální. Přístup k ní musí být naprosto jednoduchý, člověk je totiž ze své podstaty líný a cokoli, co vyžaduje více než jeden úkon, vnímá již s obtížemi. Zamyslete se sami: je třeba se připojit přes VPN, číst, analyzovat, pak číst další zdroj, poslouchat odborníky… Je přece jednodušší lehnout si na gauč s ovladačem od televize, stisknout jedno tlačítko a dívat se.
Cílená likvidace svobodných médií a monopol na pravdu
Ačkoli je Putin často přirovnáván k Hitlerovi, uvědomoval si, že doba se změnila. V éře internetu se informace stejně dostanou ven, přesto však ruský vůdce zajistil maximální totalitu propagandy a v prvních dnech po začátku války zlikvidoval svobodná média, včetně stanice Echo Moskvy, kde jsem pracovala 10 let. Tím se ale nezastavil.
Totální kontrola nespočívala jen v hlasech z televize, rádia a novin, Putin začal zavírat každého, kdo vyslovil byť jen jediné slovo „válka“. A pro informace, které se přesto dostaly na veřejnost, byl vymyšlen termín „fejky“. Výsledkem je, že v Rusku existovaly a existují pouze pravdivé informace z ruských zdrojů. Všichni, kdo jim nevěří, musí buď mlčet, nebo odejít, popřípadě sedí ve vězení s nálepkou zrádce. Jakákoli jiná informace kromě té ruské je lež a „falešná“ zpráva, které nelze věřit.
Myslím si, že jednou z hlavních chyb, které mnozí dělají, je obviňovat výhradně propagandu z toho, že ruské obyvatelstvo podporuje Putina a válku. Ano, propaganda má vliv, ale není třeba jí přisuzovat status jakési ďábelské magie – nedokáže hypnotizovat přes obrazovku. Lidé si představují, že Rus se podívá na politickou show na Prvním kanálu a teprve poté začne mluvit v duchu kremelské rétoriky, jako by předtím vyzařoval inteligenci a kulturu.
Propaganda není zaměřena na chytré, ale na hloupé a líné a podle toho, do jaké míry ovlivňuje společnost, lze určit, jak špatně je na tom společnost s inteligencí. Jak jistě chápete, v Rusku je to opravdu bída. Propagandisté a mocní si uvědomují, že chytří lidé nebudou věřit Solovjevovým výkřikům, které se ozývají z obrazovky, a proto se snaží ovlivnit takzvané „améby“.
Kritické myšlení versus vzdělání: Proč propaganda funguje
Jen si nezaměňujte vzdělání a inteligenci, znám spoustu vzdělaných profesorů, kteří se ptají: „Kde jste byli 8 let?“ Znám také příklady lidí, kteří nedokončili střední školu a žijí na vesnicích bez internetu, kde mají jen televizi, a přesto chápou, že válka je peklo a že Rusko páchá genocidu v sousední zemi. Aby člověk nebyl vystaven propagandě, musí mít kritické myšlení a schopnost nacházet příčinné souvislosti. Těžko říct, zda je to člověku vrozené, nebo zda se to dá naučit, ale mohu jen říct, že nejdůležitější je touha porozumět tomu, co se děje.
Cílem ruské propagandy není změnit názor, ale vzbudit nenávist, a pokud se již probudila, zajistit, aby neusnula. Ale když válka trvá už téměř 5 let, musí ruská propaganda vynakládat stále větší úsilí, protože nikdo nemůže 5 let nespat. I ona už začíná podřimovat, a to ne proto, že by nenávist zmizela, ale proto, že už unavuje plýtvat jí nadarmo – nenávist tu je, ale vítězství ne. Kdyby se ruská vojska posouvala vpřed, pak by se z hlubin opět daly vytáhnout výkřiky „chochly“ a „banderovci“. Ale s nenávistí platí stejné pravidlo jako s intelektem: pokud v člověku od počátku nenávist nebyla, propaganda v něm nic probudit nedokáže, a pokud člověk začal nenávidět, znamená to, že v něm ta nenávist od počátku byla.
Přesměrování vlastní frustrace: Nenávist k Ukrajincům jako ventil
Jedním z mnoha úkolů propagandy je zaměřit nenávist správným směrem. Mnozí Rusové původně nenáviděli sami sebe a svůj život, ale bylo jim řečeno, že tuto nenávist mohou obrátit proti konkrétní zemi, ba co víc, bylo jim oficiálně povoleno vytáhnout ze sebe veškerou hnilobu a vylít ji na Ukrajince.
Mnozí Rusové totiž nenávidí Ukrajince za to, že se odvážili žít lépe a že chtějí žít lépe než Rusové. Původně však šlo o nenávist k sobě samému za to, že žije v sračkách, a ke svému životu, který nenáviděl. Propaganda jim ale dovolila za všechno vinit Ukrajince a přesvědčuje Rusy, že podmínky, v nichž žijí, jsou skvělé – hlavní je hrdost a zbytek jsou jen maličkosti.
Iluze celospolečenské jednoty a umlčování menšiny
Kromě úkolu rozdmýchávat oheň nenávisti má propaganda ještě jednu povinnost: přesvědčovat všechny o jednotě. Pokud si totiž myslíš, že je čas ukončit válku a že už zemřelo dost lidí, pak jsi v menšině a raději bys měl mlčet, protože většina si myslí, že vítězství je na dosah a stačí už jen chvilku počkat. I kdyby byla většina proti válce, bude mlčet prostě proto, že bude přesvědčena, že je jich málo. Teď odložte svůj optimismus stranou – předchozí věta byla napsána proto, abyste pochopili, jak propaganda funguje. Nemyslete si, že většina Rusů je proti, ale nic nedělá, protože jim v televizi řekli, že všichni jsou pro.
Nezapomeňte, že opozičně smýšlející část ruského obyvatelstva je buď v zahraničí, nebo ve vězení, nebo v hrobě. Nebo prostě jenom mlčí. Proto si myslím, že není těžké uhodnout, jaká část obyvatelstva v Rusku zůstala. Zůstala buď provládní, nebo amébová.
Pro provládní část není potřeba žádná propaganda, u jejich vchodových dveří stojí ruská vlajka, aby s ní mohli vycházet při státních svátcích. Amébová část je ta, která chce, aby ji prostě nechali na pokoji a nechali ji po pracovní směně odpočívat na gauči. Nebudou pořádat žádné revoluce ani demonstrace, pokud se jim něco nelíbí, budou ležet na gauči a čekat, až se situace sama změní.
Únava z čekání na vítězství a klesající sledovanost propagandy
Ano, v současné době není popularita ruské propagandy tak vysoká jako na začátku války, a to ne proto, že by Rusové najednou vypnuli televize a začali číst knihy. Prostě už mnoho lidí má dost toho, že jim už téměř 5 let říkají v podstatě stále to samé: že vítězství je na dosah, že Ukrajina se každou chvíli vzdá, že v krajním případě zaútočíme jadernými zbraněmi a tak dále.
Sledovanost propagandy klesá také proto, že válka se přesunula na území Ruska, situace v zemi se zhoršuje a vítězství stále nikde není. Mnozí říkají, že v Evropě a v mnoha zemích, které podporují Ukrajinu, lze pozorovat únavu z války, zatímco v Rusku můžeme pozorovat únavu z čekání na vítězství. Myslím si však, že ruská propaganda si s tím poradí, vždyť se jí dařilo šířit nesmysly už pět let, takže to zvládne i dalších pět let.
