Setkání Kylie Jenner a francouzského filozofa Reného Girarda v komiksové knize může připomenout příslovečné setkání šicího stroje a deštníku na pitevním stole. Přesto se tak stalo, a to v komiksu populární Švédky Liv Strömquistové. Jak toto setkání dopadlo a co k němu vedlo?
Slavná švédská tvůrkyně Liv Strömquistová má pevnou čtenářskou základnu i u nás. A to díky knihám o tom, jak se proměňovalo vnímání ženského pohlaví (Ovoce poznání, 2014, č. 2018), a lásce v dnešní době (Nejrudější růže rozkvétá, 2019, č. 2021). V případě jejích titulů je možná lepší používat slovo kniha než komiks, protože počiny vystudované politoložky často připomínají spíš ilustrované eseje než komiksy.
To je i případ nedávno vydané publikace s názvem V zrcadlové síni, kterou v překladu Marie Voslářové vydala Paseka. Pravidelní čtenáři této autorky budou možná překvapení, jakmile knihu otevřou. Jedná se totiž o první barevný titul známé rozhlasové moderátorky. Jakmile si však na neobvyklou barevnost stránek zvyknou, dočkají se přesně toho, na co jsou od Liv Strömquistové zvyklí.
Obraz Alžběty Bavorské
V novince se autorka rozhodla – opět za pomoci množství prostudovaných knih a odkazů – přiblížit fenomén krásy a jejího vnímání, prozkoumat, jak se stavíme k vlastnímu tělu a ke svému sebeobrazu, a v neposlední řadě také to, jak se všechno vyjmenované proměňovalo v čase a co znamená krása v době pozdního kapitalismu. Liv Strömquistová přesvědčivě ukazuje, jak jsou modely krásy a trendy závislé na napodobování i na proměnách dobových hodnot, jak nedovedeme krásu jen tak přijímat, ale snažíme se ji nějak pochopit či uchopit, ale i to, jak je krása efemérní.
I když se ji snažíme udržet, uchovat, je to jen boj s větrnými mlýny. A často se obrazy naší krásy stávají našimi znepřátelenými avatary – to je případ proslulé a krásné Alžběty Bavorské zvané Sisi. V mládí ji na slavných portrétech zvěčnil malíř Franz Winterhalter a díky tomu se o její kráse dozvěděl celý svět. A Sisi později začala skrývat svou tvář, protože měla neustále na paměti svůj minulý půvab a nedovedla se smířit s tím, že stárne.
Liská bytost neví, po čem touží
V jednotlivých kapitolách se autorka pohybuje na poli historických příkladů a paralel, k nimž přikládá výroky filozofů a sociologů – od Reného Girarda přes Simone Weilovou až třeba po Zygmunta Baumana. To vše koření vlastními jízlivými glosami a připomínkami, které jsou místy trochu křečovité, ale obvykle dodávají stránkám švih.
Je to potřeba, protože ani v novince se Liv Strömquistová nezdráhá narvat na jednu stránku tolik textu, kolik by jiným komiksovým tvůrcům stačilo na celé dílo. Nezřídka text zabírá celou stránku a i v případě, že autorka pracuje s panely, s textem nijak nešetří. To, co by mnozí čtenáři u jiných knih označovaných jako komiks mohli právem kritizovat, zachraňuje proměnlivá barevnost stránek a množství fontů (vedle překladatelky si zaslouží zmínku Eva Nečasová, která měla na starosti lettering knihy a musela se u toho pěkně nadřít), jež titul oživují. Pomáhá též skutečnost, že autorka jiné, „ne-komiksové“ využívání média reflektuje.
Například napíše: „Jenže PROČ toužíme po tom, po čem touží ostatní? Podle Reného Girarda důvod spočívá v tom, že lidská bytost sama NEVÍ, po čem touží.“ A pod tím je ilustrace zmíněného francouzského sociologa, který tvrdí: „Lidská bytost sama neví, po čem touží.“ Tím autorka svou metodu trefně ironizuje.
Hlavně s humorem
Přestože Liv Strömquistová zpracovává důležitá témata a cituje zvučná jména sociologie a filozofie, dovede vše vhodně odlehčit a legraci si čas od času udělá i sama ze sebe. Kniha V zrcadlové síni je díky tomu velmi zábavný a poučený vstup do problematiky, jejíž závažnost a ožehavost si nejspíš leckdo ani neuvědomuje. A pro jiné je naopak až příliš palčivá. Jako třeba pro Sisi či pro mnohé obdivovatelky Kylie Jenner, které nikdy nebudou umět špulit pusu tak jako ona.
