Nejvýznačnější (a nejdiskutovanější) tuzemské literární ceny byly slavnostně uděleny na Nové scéně Národního divadla včera večer. A dlužno říci, že po boku vítězům v mých očích stanuli Česká televize a oba průvodci večerem, Daniela Písařovicová a Saša Michailidis. Na výjimečně kvalitní, uměřenou a zároveň místy odvázanou, hravou a vtipnou moderaci si diváci v předchozích ročnících zvykli a také tento večer se vydařil.
A to se nezačalo nikterak slavně: při představování si moderátoři vysekli poklony, které by leckterý mlaďas hodnotil na stupnici trapnosti jako cringe level 10. Ale pak už „fešný“ Saša Michailidis a „sošná“ Daniela Písařovicová nezaváhali. Záznam večera stojí za zhlédnutí, najdete ho v archivu veřejnoprávní televize ZDE.
Naslouchátko veterána, new kid on the block
Vtipkování moderátorů příhodně doplňovali i hosté. Třeba Viktor Stoilov, zakladatel a šéfredaktor nakladatelství Torst, při přebírání Litery za nakladatelský čin za Spisy Jana Zábrany debatu „intelektuálně zahustil“ a na dotaz, zda uplynulých třicet let stálo za to, odvětil, že si nevzal naslouchátko. Nový ředitel DILIA Jan Barták, slovy Saši Michailidise „new kid on the block“, pak byl moderátorkou požádán, aby si pro příští rok připravil nějaký taneček, když jeho předchůdce ve funkci na pódiu zpíval...
Ocenění pro debut roku ovšem získala kniha vážná, a to autobiograficky laděná publikace novináře, hudebníka a moderátora Patrika Bangy Skutečná cesta ven (recenzi Reflexu vizte ZDE), silný příběh jedince, který se navzdory nemilosrdným okolnostem dovedl vzepřít předsudkům a vyklouznout ze škatulky, do které byl tlačen. Literatura psaná Romy tak došla k význačnému milníku, a ačkoli zrovna tato kniha vyšla v Hostu, k zviditelňování tvorby romských autorů přispívá především činnost nakladatelství Kher. Jedna z jeho loňských publikací, autobiografický román Garyho G. Steela Čhávata z manéže v překladu Karolíny Ryvolové, se objevil též na longlistu v kategorii překladové knihy. Jednotlivé poroty Magnesie Litery totiž v tomto ročníku mimo tři nominované tituly nově doporučují i další pozoruhodná díla dané kategorie.
Knihou roku se pak stala básnická sbírka Miloše Doležala Jana bude brzy sbírat lipový květ, zachycující poslední týdny života autorovy manželky i období truchlení. Poprvé od roku 2009, čili od Rukopisu Bohumily Grögerové, se tak hlavním vítězem stala knížka veršů; básnická sbírka ostatně získala hlavní cenu v historii knižních cen teprve podruhé. Její autor se pro zdravotní indispozici omluvil a ocenění převzal spisovatelův syn, jenž přiznal, že knížku dosud nečetl: „Je to pro mě velice bolestivé a osobní téma.“
Špaček, Hruška, Midi lidi
Udílení jako obyčejně pěkně „odsýpalo“. Možná by se dokonce dalo vyšetřit pár minutek pro pozvání vítězů letošních zbrusu nových žánrových cen na pódium. Laureáti Litery za fantastiku, za detektivku a za humoristickou knihu převzali ocenění o den dříve, čímž zůstali jaksi vysunuti na okraji, ačkoli účelem těchto cen bylo mj. „žánrovku“ rehabilitovat...
Nejlepším prozaickým dílem se v jako obyčejně ostře sledované soutěži stal povídkový soubor Viktora Špačka Čistý, skromný život. I díky němu proměnilo všechny tři své nominace brněnské nakladatelství Host, známé široké veřejnosti především početnou základnou českých autorek mainstreamové prózy.
Pořadatelé včera na Nové scéně Národního divadla předali ceny v sedmi kategoriích a také novou cenu za přínos knižní kultuře. Získal ji pracovník Národní knihovny Adolf Knoll za rozvoj digitalizace rukopisů, starých tisků a novin a jejich široké zpřístupnění odborné komunitě i veřejnosti. Čtenáři svou cenu udělili knize Václava Dvořáka Písečníci a probuzení krále, sci-fi příběhu z budoucnosti pro mladší i dospělé čtenáře. Enormně schopný marketér dokázal svému dílu získat na dva a půl tisíce čtenářských hlasů a toto ocenění si odnáší již podruhé.
Literu za poezii po zásluze získal Petr Hruška za sbírku zároveň prostou i oslavnou, a přitom skrovnou a lapidární jako palubní deník ztraceného dobrodruha s názvem Spatřil jsem svou tvář. Jako nejlepší knihu pro děti a mládež příslušná porota vybrala okouzlující publikaci plnou snů a touhy Fánek hvězdoplavec, jejíž autorka Jana Šrámková pronesla mimořádně jímavé poděkování.
Literu za publicistiku dostala kniha etnologa, historika kultury a novináře Martina Rychlíka Dějiny lidí, jako nejlepší překlad porota ocenila převod debutu Douglase Stuarta Shuggie Bain, který do češtiny převedla Lenka Sobotová a jejž příznivě recenzoval též Reflex. Překladatelka během přijímání gratulace od pražského primátora a porodníka Bohuslava Svobody neopomněla zmínit, že ji dotyčný kdysi „narodil“. Ten si ji samozřejmě pamatoval – měřila padesát centimetrů, a navíc je pořád stejná...
Večer věnovaný poezii podvakráte narušil excentrický muzikant Petr Marek se svou kapelou Midi lidi. Zejména druhý z předvedených hitů, píseň s názvem Láska není švédský stůl, dobře doplnil humornou linku večera. Připomeňme si povedené video režiséra Pavla Borovičky k normalizačněpopovému songu, pravdivé romanci z rekreace ROH.
Držitelé cen Magnesia Litera 2023:
Kniha roku: Miloš Doležal: Jana bude brzy sbírat lipový květ (Revolver Revue). Reflex o sbírce v pravidelné rubrice Báseň týdne napsal: Sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ vyšla k nedožitým pětapadesátým narozeninám herečky a umělecké vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru Jany Frankové (1967–2021). Její manžel, básník a spisovatel Miloš Doležal, se verši vyrovnává se smrtí a zároveň prostřednictvím poezie nachází sám pro sebe naději. Báseň Čtvrtek po poledni nese dataci 17. června. Jana zemřela následujícího dne. Tím je řečeno vše – Publikace se mimochodem ocitla též v samém finále loňské Ceny pro nejlepší dokumentární knihu MFDF Jihlava.
Litera za prózu: Viktor Špaček: Čistý, skromný život (Host). Reflex o výtečné sbírce povídek napsal: Zajímavé psychologické portréty (anti)hrdinů vržených do komplikované životní situace pak najdete v Čistém, skromném životě (vyd. Host), novém povídkovém souboru výtvarníka, knihovníka, básníka a prozaika Viktora Špačka. Skvělé postřehy „ze života“, věrohodné dialogy a hlášky do každého počasí.
Litera za poezii: Petr Hruška: Spatřil jsem svou tvář (Host). Reflex o sbírce napsal: Jeden z nejoceňovanějších tuzemských básníků, Petr Hruška, oslavil právě vydanou sbírkou s názvem Spatřil jsem svou tvář (vyd. Host) výročí pozapomenuté, ale pro lidstvo přelomové události: 8. září 2022 uplynulo přesně 500 let ode dne, kdy do sevillského přístavu vplula jediná zbývající loď z výpravy Portugalce Fernãa de Magalhãese. „Vyplouvala směrem na západ, dorazila z východu – a uzavřela tak Zemi jednou provždy do kruhu,“ napsal v článku na pokračování na webu Revolver Revue osmapadesátiletý nositel Státní ceny za literaturu Hruška. Knížka opět doprovozená malbami Jakuba Špaňhela – variacemi motivu lodi – je nádherně prostá, oslavná, a přitom skrovná a lapidární jako palubní deník ztraceného dobrodruha. Deník popisující běžné věci: obchod, obracení nahých ostrovanů na víru, výměnu zajatců, objevování, pohřbívání.
Litera za knihu pro děti a mládež: Jana Šrámková: Fánek hvězdoplavec (Běžíliška)
Litera za naučnou literaturu: Vladimír Papoušek a kol.: Chór a disonance (Akropolis/FF JU)
Litera za nakladatelský čin: Jan Zábrana: Spisy (Torst)
Litera za překladovou knihu: Stuart Douglas: Shuggie Bain (přeložila Lenka Sobotová, Paseka)
Litera za publicistiku: Martin Rychlík: Dějiny lidí (Academia)
DILIA Litera za debut roku: Patrik Banga: Skutečná cesta ven (Host)
Litera za detektivku: František Šmehlík: Šelma (Argo)
Litera za fantastiku: Vilma Kadlečková: Mycelium VII: Program apokalypsy (Argo)
Litera za humoristickou knihu: Martin Mach Ondřej, Lela Geislerová: Zen žen (Labyrint/Paseka)
Kosmas Cena čtenářů: Václav Dvořák: Písečníci a probuzení krále (Václav Dvořák)
Cena Magnesia za přínos knižní kultuře: Adolf Knoll (za rozvoj digitalizace rukopisů, starých tisků a novin a jejich široké zpřístupnění odborné komunitě i veřejnosti)
