Kdysi jsem se na gymnáziu stal mimo jiné amatérským ornitologem ve shodě se svými předchůdci, kteří zde tuto tradici vytvořili. Bylo to roztomilé: ptačích druhů, které můžete na našem území potkat, je kolem čtyř stovek a alespoň poznávat se je naučíte za pár týdnů.
Potom jsem se párkrát snažil stát se entomologem, většinou po setkání s někým, kdo se této specializaci věnoval a vyprávěl mi, jaké to je – často se speciální vsuvkou, která fungovala spolehlivě, totiž jak souloží brouci. Jenže jsem vždycky pohořel, protože brouků je moc, fakt moc. A to jsme jen u brouků! Když jsem chtěl svůj zájem rozšířit na celou skupinu živočichů, které se říká hmyz, utopil jsem se v množství, různosti a s přibývajícím věkem začal překážet i fakt, že ty malé breberky vůbec nevidím.
Pářící se sarančata prodávají
Co však zůstalo, je fascinace třídou šestinohých živočichů, již s námi obývají planetu Zemi. Jejich počet se odhaduje na šest až deset milionů druhů, o množství jednotlivých kusů nemluvě.
Když potkáte odborníka, může vás vyprávěním o svém zájmu unudit k smrti, anebo vás pro obor může nadchnout. Ten druhý případ reprezentuje profesor Jan Žďárek, který nadchl čtenářskou veřejnost už v roce 1980 titulem Neobvyklá setkání. Knihy s fotografií pářících se sarančat na obálce se tehdy během čtrnácti dnů prodalo dvacet tisíc výtisků! (Ach, to jsme si ještě mysleli, jak jsme kulturní – a přírodymilný – národ.)
Letos, tedy po čtyřiceti letech, Jan Žďárek na tento titul navázal a v nakladatelství Academia vyšla kniha Ohroženi hmyzem?, kde na více než pěti stech stran v jednatřiceti kapitolách vypráví, co se děje mezi drobotinou, kterou často ke své škodě ignorujeme. Není možné v tomto krátkém textu obsáhnout všechna témata, která Jan Žďárek popisuje, takže tu alespoň jako takovou pastičku-vábničku nastražím několik názvů kapitol: Námluvy s ladičkou, Jak se vůní vyznává láska, Kapitola s hvězdičkou nebo Sňatkoví podvodníci.
Rafinované strategie kůrovců
Abych ale nebyl jen lacině bulvární (ty kapitoly jsou ovšem skutečně mimořádně zajímavé!), vypíchnu kapitolu jinou, mimořádně aktuální. Jmenuje se Dobře organizovaní mohamedáni s podtitulem Invaze kůrovcůmají na svědomí agregační feromony. Dozvíme se tu základní informace o tvorečcích, jejichž činnost a její následky můžeme momentálně pozorovat ve všech lesích, které nám doslova mizejí před očima.
Chtě nechtě musíme obdivovat rafinované strategie, které lýkožrouti používají, a spíš nechtě si uvědomíme úplně marnou taktiku aplikovanou člověkem v naději, že toho nenápadného broučka přečůrá a vyhraje.
E-kniha vítána!
Jan Žďárek je vysoce kvalifikovaný odborník a entuziasta s darem srozumitelně a zajímavě vyprávět. K tomu připočtěme fakt, že je autorem většiny z několika stovek fotografií; fotografové ocení už jen schopnost škálovat a tak rozsáhlý archiv správně použít. Jediná výtka: jako obyčejně si v případě publikací objemných a těžkých povzdechnu, že bych přivítal i elektronickou verzi, protože jen těžko nacházím vhodné místo a polohu, ve které bych si v publikaci tohoto typu mohl číst déle a pohodlně.
Na otázku položenou v názvu knihy, tedy Jsme ohroženi hmyzem?, si musíme odpovědět každý sám. Fascinovaní jím ovšem můžeme být téměř okamžitě. Někde jsem četl, že Ohroženi hmyzem? je Žďárkovo opus magnum. Já si nejsem tak jistý. Do knihovny jsem publikaci umístil vedle další Žďárkovy stejně obsáhlé, stejně velké a (pohříchu) stejně těžké publikace Hmyzí rodiny a státy (2013) a myslím, že tu mám opera magna alespoň dvě.
