Když vám většina národa svobodně zvolí prezidenta, který má svobodu a dodržování principů zastupitelské demokracie, jemně řečeno, na háku, je obtížné akceptovat výsledek svobodných voleb, zvláště pokud jde o volbu přímou.
A netýká se to jen nás, Čechů, Moraváků a Slezanů. Jen si vzpomeňte, co se dělo před poslední volbou amerického prezidenta. Hollywood by byl dnes vylidněn, kdyby všechny ty hvězdné celebrity dodržely slib, že pokud vyhraje Trump, emigrují z USA. Přestože se ten náš prezident neštítí účastnit se jakéhokoliv ústavního puče (viz „prezidentská vláda“ po prokurátorském odstranění legitimní vlády Petra Nečase v roce 2013), pro mnohé z nás je těžké si připustit, že stále žijeme ve svobodném státě. Ale žijeme. Můžeme přece příště volit jiného prezidenta.
A také nám nikdo nebrání protestovat proti trestně stíhanému premiérovi, jenž potenciálně ohrožuje naši svobodu tím, že nechává struktury státu prorůstat lidmi, kterým je nadřazena jeho osobní svoboda a byznys nad zájmy státu. Je to sice svoboda skřípějících zubů, ale pořád svoboda. I když jsme v každých příštích volbách proti jeho voličům v nevýhodě – náš pan premiér s podporou svých věrných pochopů totiž zcela nepokrytě rozhazuje veřejné peníze ke korumpování svých potenciálních voličů a oddálení politického konce svého populistického politického hnutí. Ale každé hydře jednou musí dojít strava.
Nicméně cítím, že svoboda je ohrožena nejen vrcholnými představiteli země, ale paradoxně i těmi, kteří mají svobody a demokracie plná ústa. Doba jim jde totiž v ústrety. Oktrojováním politicky nekorektních nebo nevhodných názorů, snahou po umlčení hlasu jiných než těch jedině správných liberálně ekologických demokratů. Třeba i prostřednictvím normálního křiváckého udávání svobodomyslných lidí s kritickým názorem na sociálních sítích „někam nahoru“. Za hranicemi, tedy hlavně těmi západními, dostává tato politika už i institucionální podobu, nutně dříve nebo později ohrozí i nás.
Reflex je svobodné médium. Jsou v něm i kolem něj soustředěni lidé, kteří o svobodě píší, přemýšlejí a znamená pro ně klíčovou hodnotu. Rozhodli jsme se proto nazvat období, jež symbolicky skončí třicátým výročím listopadu 1989, klíčovým. Klíčovým pro naši osobní svobodu i svobodu našeho národa. Budeme se o ni přít, pořádat debaty; pozveme na naše papírové i internetové stránky osobnosti mající ke svobodě nebo nesvobodě co říci. Dokonce se nám podařil husarský kousek v podobě zprodukování filmu, v němž na miniaturní filmové ploše jedné minuty natočily převážně kulturní osobnosti svou představu osobní svobody.
Budeme rádi, když nezůstanete klíčového léta a podzimu stranou ani vy.
A přeji vám, ať si nezabouchnete doma klíče. Ty ke svobodě ani ty normální.
Text vyšel jako editorial nového tištěného Reflexu, který si můžete zakoupit v našem Ikiosku >>>
