Do dolní komory našeho váženého Parlamentu nyní míří novela na zpřísnění antidiskriminačního zákona. Osobně ji pokládám za velice nebezpečnou. Přiznám se, že stejně jako některým přemýšlivějším opozičním zákonodárcům mi z ní skoro naskakuje „vyrážka“. Oč jde? Podle této novelizace z dílny poslanců ANO, Pirátů a ČSSD by mohli podávat žaloby nikoliv pouze diskriminovaní jedinci, ale například i neziskové organizace. Zdá se to jako skvělá věc: Neziskové organizace budou mít možnost podávat žaloby, aby se zastaly slabších a ohroženějších lidí – kupříkladu s nižším IQ či EQ anebo třeba osob mentálně postižených. To však není celá pravda, kámen úrazu legislativního návrhu tkví v tom, že ta neziskovka bude mít možnost podat návrh i bez existence konkrétní oběti.
Takzvaná veřejná žaloba je nástrojem, který slouží vybraným subjektům k ochraně veřejného zájmu, tedy zájmu týkajícího se společnosti jako celku, aniž by došlo ke konkrétnímu zásahu do práv konkrétní individualizované oběti – tedy skutečně diskriminovaného skutečného pana Voříška. A o to především jde v této antidiskriminační novele.
Co bude její zavedení patrně znamenat v praxi? Neziskovým organizacím se otevře široké pole působnosti. Neziskovky si budou moci vybrat libovolnou firmu či úřad a nejdřív zjistit, kolik žen, postižených nebo starších pracovníků zaměstnává, a pak na ni podat citovanou „veřejnou žalobu“. Za to, že jich je v té soukromé firmě buď málo, nebo že mají menší platy. Nemožno vyloučit, že některé neziskovky nejprve před žalobou navrhnou oslovené firmě „příslušné antidiskriminační“ školení či konzultace, samozřejmě placené.
Nebezpečný půvab toho návrhu spočívá v tom, že by neziskovky v principu musely skutečnou oběť mít a z důvodů ochrany její totožnosti žalobu podaly za ni. Poselství citovaného návrhu je zřetelné. Jde zejména o to, že neziskovka může podat veřejnou žalobu i bez toho, že by kdokoliv za nimi přišel a reálně si na diskriminaci stěžoval. Pozor, když je tu nějaká skutečná oběť, tak ji „antidiskriminační neziskovka“ může pomáhat a zastupovat v soudním či správním řízení de facto už podle dnešního právního stavu.
Autor je právník.
