Neziskové organizace a jejich dotace: Umí je stát kontrolovat? | Reflex.cz
nahoru

Hospodaření ve stylu lážo plážo aneb Stát by si měl posvítit na neziskovky

Petr Kolman27. března 2019 • 09:20
Mají všechny neziskové organizace průhledné hospodaření?
Mají všechny neziskové organizace průhledné hospodaření?
• foto: 
archiv Blesk/Aha

V mém světě existují dva typy neziskových organizací. Ty pro společnost užitečné. Tedy například ty, které pomáhají zdravotně postiženým, dobrovolní hasiči, včelaři, sokolové cvičící s dětmi či seniory, spolky věnující se ochraně folklorního či jiného kulturního dědictví. Druhou skupinu pak tvoří (ne)ziskovky, jež pod pláštíkem dobročinnosti prosazují – s různou mírou intenzity – politické zájmy.

Pokud by tyto organizace fungovaly jen za peníze soukromých fyzických a právnických osob, mohlo by nám to být z principu jedno. Nicméně kupříkladu v letech 2016 a 2017 rozdělil český stát neziskovým organizacím přes dvacet šest miliard korun. Máme tedy právo se ptát, jak s nimi bylo naloženo. Šly totiž i z našich daní.

Stát rozdává, neví komu a proč

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nedávno zjistil, že Česká republika při poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím nevycházela v letech 2016 až 2017 z analýzy skutečných potřeb společnosti. NKÚ rovněž shledal miliardové rozdíly v údajích o tom, kolik ČR poskytla peněz na dotacích v letech 2015 a 2016. Více než polovina kontrolovaných adresátů dotací z řad neziskovek pak nádavkem nedodržela podmínky pro poskytování dotací.

Karavana imigrantů míří k USA, neziskovky pomáhají „podivným lidem“ přejít hranici

Vina je na obou stranách. Na straně jedné stojí stát, který rozdává veřejné peníze a mnohdy dle zjištění NKÚ vlastně neví na co a proč. Na straně druhé nestátní neziskové organizace, které s nimi hospodaří stylem lážo plážo. Tím samozřejmě netvrdím, že tak postupují všechny, nicméně po přečtení příslušných zpráv od NKÚ se nám musí v hlavě rozsvítit červená kontrolka.

V této souvislosti bych si dovolil oprášit jeden svůj starší legislativní návrh: Přiřaďme neziskové organizace taktéž do režimu povinných subjektů podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Přirozeně ne všechny, pouze ty, které čerpají více než padesát procent svého rozpočtu z veřejných zdrojů, ať už od města, kraje, státu či Evropské unie. „Politické (ne)ziskovky“ totiž s oblibou do médií sebevědomě říkají: Kdo nic neporušuje, ten se informací o své činností nemusí bát.

Autor textu je právník.

Jak nás změní smrt: Fotografie lidí před a krátce po skonu
New York pod nadvládou cracku: Odvrácená tvář 80. let na silných fotografiích




Volby 2019 do Evropského parlamentu

Výsledky Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,780
23,020
29,200
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější