Ať už bude příštím ministrem (či ministry) školství kdokoli, předně by se měl pokusit co nejrychleji utnout povinnou maturitu z matematiky. S její vizí přišel do úřadu Marcel Chládek, vláda jej ale schválila až jako návrh jeho nástupkyně Valachové. Matematika má být v maturitě pevně zakotvena pro studenty všech středních odborných škol a gymnázií (s výjimkou uměleckých, zdravotnických oborů a sociálních služeb) od roku 2021/2022.
Řešení následku místo příčiny
Podle dat organizátora maturit Cermatu je ale „královna věd“ u maturity již teď nepřekonatelnou překážkou pro znepokojivě velké množství studentů. V loňském roce jich na ní ztroskotalo 23 procent – z těch, kteří si ji dobrovolně zvolili. Přestože by maturitu už z podstaty neměl udělat úplně každý, necelá čtvrtina propadlých je alarmující počet. Problém je v případě matematiky patrně v její výuce a obecně nízké popularitě, což jsou dvě spojené nádoby.
Že technické obory nejsou mezi školáky dostatečně oblíbené s ohledem na potřeby pracovního trhu, toho si byl vědom už Chládek. Právě nalákání většího počtu studentů k technicky zaměřeným školám uváděl jako hlavní argument, proč povinnou matematiku do maturity přidávat. Tím však dokonale převrací kauzalitu celého problému – místo toho, aby řešil, proč si matematiku vybírá u maturity málo studentů, ji dá všem za povinnou. Bez ohledu na to, zda se kvalita její výuky do té doby zlepší, nebo ne.
A to nejen na středních školách. Z nich některé v reakci na novou povinnost zvyšují u matematiky hodinovou dotaci (byť většinou jen o jednu hodinu týdně). Mezi maturitními příklady se ale nachází i látka probíraná již na základkách, které mají zase dost starostí s přípravou dětí na jednotné přijímačky.
Až se bude matematika v Česku skutečně dobře učit, bude u maturity přirozeně populárnější. Na konci střední školy už ale drtivá většina studentů dobře ví, jestli se s matematikou (nebo třeba angličtinou) budou ještě setkávat a má pro ně reálně cenu se na zkoušku z ní připravovat. Je každopádně jisté, že z těch, kdo by si ji sami od sebe nevybrali, jich bude propadat ještě víc než z výše zmíněných dobrovolníků.
Se slohy na schovávanou
Druhý zásadní problém se týká letošní a dost možná i příštích maturit z češtiny, konkrétně maturitních slohů. Ty se stejně jako v roce 2012 opravovaly centrálně v Cermatu. To znamená, že se studenti mohli proti hodnocení své práce odvolat, nesměli ji ale vidět opravenou – všechny práce zůstávají schované a zpátky do škol se posílají jen počty bodů a známky.
Celý proces opravy textu je tak dost dobře nenapadnutelný a je velmi těžké se dožadovat ověření jeho korektnosti. Pro Cermat je to výhodné už proto, že je řada posuzovaných kritérií do velké míry subjektivních – například téma, obsah nebo komunikační situace a útvar. Vedle toho většinu útvarů označují češtináři za nevhodné pro maturitu a málo tvůrčí. Učitelé dále poukazují i na to, že určené dvě hodiny na napsání práce nemohou stačit.
Na svém blogu problém popisuje například češtinářka z pražského gymnázia Veronika Valíková: „Studenti nemají čas text si promyslet, napsat koncept a opravit chybné formulace. Domníváme se, že čtyřhodinová dotace byla přiměřená – vznikaly texty mnohem propracovanější a zajímavější,“ píše. Ke kritériím hodnocení pak dodává, že „kdyby byl v zadání jeden jasně daný útvar, bylo by možné nastavit kritéria přesně a hodnocení by bylo mnohem objektivnější“.
U slohů tak nakonec jde především o naplnění předepsané formy, zčásti záležitost biflování odborných pouček k jednotlivým útvarům. Kreativita ustupuje, individualita ostatně stejně jako v celém školství také. Sjednocování v podobě povinných přijímaček a nakonec i stejných předmětů u maturit vede k celkové unifikaci škol, a to v tom horším slova smyslu – nikoli kvalitativním, ale především výstupovém.
Školy si musí vybírat, koho přijmou na podkladě státních přijímaček, dávat maturitní vysvědčení ze státem určených předmětů, a ještě k tomu státní agenturou pochybně opravovaných prací z nich. Stojí před námi normalizace vzdělávání v plné nahotě. A proto je největší výzvou pro příští ministry školství celé toto vracení v čase zastavit. Ještě snad není příliš pozdě.
