Britové od dnešního rána odevzdávají své hlasy v předčasných parlamentních volbách. Volební klání zatím v zahraničí nevyvolává na první pohled takovou pozornost jako třeba to nedávné ve Francii, ale i tak bude mít důležitý vliv na další směřování Evropy. Nabízíme šest důvodů, proč má smysl sledovat jejich výsledky.
Průzkumová houpačka
Nic není dopředu jasné. Průzkumy veřejného mínění před letošními volbami připomínají houpačku. Když Theresa Mayová oproti svým původním prohlášením vypsala předčasné volby, těšila se její pravicová Konzervativní strana náskoku 24 procent před opozičními labouristy. Týden před volbami už ovšem náskok premiérčiny strany činil jen tři procenta a na počátku volebního týdne se vyskytlo i šetření, jež dávalo konzervativcům náskok jediného procentního bodu. Jiné agentury předpokládají těsně před volbami výraznější náskok konzervativců, ale vzpomeňme si na rok 2015, kdy se britští výzkumníci dost „sekli“.
Potvrdí voliči novou „železnou lady“
Předpokládá se první místo pro konzervativce, ale některé odhady jim zatím nedávají většinu v parlamentu. To je klíčové pro další osud britské premiérky Mayové, jež volby vypsala s cílem posílit svou většinu a potvrdit mandát nové „železné lady“ v čele země i své strany před složitými jednáními o brexitu, a hlavně na dobu, kdy se následky odchodu z Evropské unie na ostrovech projeví. Mayová do kampaně vstoupila razantně, ale pak se její strana dopustila chyby, když zveřejnila návrh reformy, kterou labouristé začali karikovat jako „daň z demence“.
Trump naruby
Velkou neznámou je ovšem to, jak na voliče zabere protihráč Mayové – velmi silně levicový vůdce labouristů Jeremy Corbyn. Přesvědčený marxista byl na počátku volební kampaně považován za jasného outsidra, a to nejenom kvůli nejednotě v jeho straně, kde ho umírnění poslanci nemají příliš v lásce, a loni se ho dokonce pokusili neúspěšně sesadit v hlasování členské základny. Jeho návrhy na zrušení britských ponorek s jadernými zbraněmi, znárodňovací nápady či propalestinská zahraniční politika se sice nedostaly ve všech případech do labouristického programu, ale posloužily k notné kritice ze strany konzervativců.
Od 19 hodin sledujte britské volby online na Reflex.cz >>>
Jenže Corbyn zatím překvapivě dobře zabírá na mladé, snaží se stylizovat do role hlavního protestního lídra a připodobnit se k americké ikoně krajní levice Berniemu Sandersovi – jakémusi Trumpovi naruby. Projeví se to i u voleb? Vezme díky tomu konzervativcům většinu?
Dopad teroristického vraždění
Otázkou zůstává, koho poškodí vlna předvolebního terorismu ze strany islamistických extremistů. Konzervativci jsou považováni za stranu pořádku, ale na druhou stranu jsou nyní u moci a Theresa Mayová byla v předcházející vládě ministryní vnitra a právě za jejího úřadování došlo k určitým škrtům v policejním rozpočtu. To se snaží nyní hodně hrát labouristé. Jenže i oni mají v tomto ohledu svou slabinu – Corbyn v minulosti otevřeně sympatizoval s některými arabskými teroristickými organizacemi a odmítal tvrdé postupy policie proti teroristům.
Obě velké strany tak mají štěstí, že protestní Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) je pod odchodu Nigela Farage ze svého čela více méně v rozkladu.
Vliv na brexit
Výsledek předčasných voleb velmi pravděpodobně nezvrátí odchod Velké Británie z Evropské unie, ale může mít zásadní vliv na podmínky, za jakých bude probíhat. Pouze vládní konzervativci prosazují „brexit bez přívlastků“ a udělali z něj jedno ze svých klíčových témat, když tvrdí, že jedině premiérka Theresa Mayová má jasnou představu a schopnosti vyjednat pro zemi dobré podmínky odchodu. Vůdce labouristů Corbyn asi ve skrytu duše odchodu z EU moc nelituje, protože Unii považuje za příliš pravicovou. Jeho strana je ovšem méně razantní než konzervativci, i když by sama jistě brexit také nezastavila. Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby konzervativci ani se svými severoirskými spojenci nezískali většinu v parlamentu a na scénu by vstoupilo to, čemu premiérka říká „koalice chaosu“ – tedy většina labouristů, brexit odmítajících, levostředových liberálních demokratů a skotských nacionalistů. Poslední z nich brexit také jasně odmítají a za podporu vlády labouristů by jistě žádali změny i v této oblasti.
Co bude se Skotskem?
Skotští nacionalisté ze Skotské národní strany a regionální premiérka Skotska Nicola Sturgeonová budou jistě s napětím sledovat výsledky svého uskupení v severní části království, protože se chystají k vypsání druhého referenda o nezávislosti. To, jak uspějí jejich snahy o odtržení, jistě posílí, či naopak oslabí.
Odpovědi na všechny uvedené otázky představí i on-line přenos Reflexu, který se rozběhne dnes večer. Volební urny se v Británii zavřou ve 23 hodin našeho času a sčítání bude probíhat pravděpodobně celou noc.
