Pavel Bělobrádek.

Pavel Bělobrádek. Zdroj: František Vlček / MAFRA / Profimedia

Lidovci rozehrávají těžkou pokerovou partii. Zlomí jim vaz, anebo získají bank v podobě premiérského křesla?

Letošní volby do Poslanecké sněmovny získávají mimořádný náboj. Širší vedení KDU-ČSL se totiž vyjádřilo pro vytvoření dvojkoalice s hnutím Starostové a nezávislí. Pokud k tomu skutečně dojde a nevznikne účelově vytvořený volební blok (zmiňuje se LiSt nebo Lípa), bude muset tato dvojkoalice získat pro vstup do sněmovny 10 procent hlasů v celostátním měřítku. Lidovci tak rozehrávají hodně riskantní poker, na druhou stranu však může jejich případný společný úspěch totálně překopat povolební koaliční matematiku.

Lidovci loni na podzim ve volbách zabodovali. Jiří Čunek opanoval zlínské hejtmanství a jeho strana vesměs obhájila pozice v krajích a ve volbách do Senátu (mnohdy společně s podporou nezávislých kandidátů) dokonce zvítězila. Zapomenuty tak jsou chudé časy 2010 až 2013, kdy strana živořila mimo sněmovnu a vypadalo to s ní všelijak.

Nyní je zpět. Oproti minulým volbám však s poměrně vysokým sebevědomím a očekáváním. Její předáci už hovoří o tom, že nechtějí hrát okresní přebor nebo krajskou ligu, ale přímo první ligu a tu i vyhrát. Jistě, v zápalu boje taková slova padají a mají dodat kuráž. Předvolební průzkumy však hovoří jinak. Tedy zatím jinak. Něco nám jistě říkají, ale brát smrtelně vážně bychom je neměli, už jen proto, že v minulosti se vždycky spletly. V některých letech a volbách dosti kardinálně. Přesto zkusme být realističtí. Pomyslná zlatá medaile pro ně visí hodně vysoko, ale ta bronzová nebo nejhůře bramborová se jeví poměrně reálně.

Ale zpět k lidovcům. Ač se to mnohým nemusí zdát, KDU-ČSL chystanou koalicí (nebo účastí ve volebním subjektu) se Starosty získává poměrně vysoké karty, se kterými už může hrát vysokou partii a ne jen desetníkový mariáš. Spojením se stranou postavenou na lokálních a tudíž lidem známým osobnostem (starostům, místostarostům, radním) si otevírají cestu k značnému množství hlasů, které by jim byly zřejmě jinak zapovězeny. Občané znechucení politikou a tradičními stranami to v krajských a především komunálních volbách házejí nezávislým osobnostem nebo místním hnutím. Tato hnutí pak válcují tradiční strany a ve většině velkých měst se podílejí na vládě (nebo ji i vedou). A v dalších volbách jsou znovu potvrzována.

Tito lokální politici i starostové pak zabodovali i v loňských krajských volbách. Lze předpokládat, že lidé, kteří nevědí, koho by měli do sněmovny volit, přijdou a dají to svému starostovi nebo člověku ze sousedního města či obce, protože vědí, že to dělá dobře. Když se pak k těmto hlasům přičtou hlasy tradičních lidoveckých voličů z venkovských a silněji konfesních regionů, v některých krajích lze mluvit o velice slušné síle, která si dohromady může sáhnout i na 20 procent hlasů. Mezi takové kraje nepochybně patří Jihomoravský, Zlínský, Liberecký, Královéhradecký či Pardubický kraj nebo některé okresy Olomouckého kraje a Vysočiny. Jistě, vše pochopitelně záleží, jak budou kandidátky vypadat, ale předpokládám, že v ústředí KDU-ČSL a Starostů moc dobře vědí, kdo v minulosti opakovaně získával hlasy.

Pokud dvojkoalice sestaví solidní kandidátky a nabídne i dobrý program, myslím, že si v celostátním měřítku může sáhnout na nějakých 15 – 18 procent, což při (zcela reálném) propadu určitého množství hlasů může znamenat i 40 poslaneckých křesel. A to už je váha, se kterou se bude muset počítat a bude výrazně mluvit do sestavování budoucí vlády. Tento výsledek může hodně zahýbat politickým rybníčkem v zemi.

Ale klid. Vše je teprve na začátku a může se stát ještě cokoliv. Zajímavé bude sledovat reakce potenciálních volebních soupeřů tohoto bloku, které se jim budou snažit uškodit a nebo je v rámci předvolebního boje očernit. Je to logické, že se tak bude dít. Hlasy voličů jsou jen jedny a na pravém středu nám tu vzniká hezká tlačenice.

Jisté je nyní to, že lidovci rozehrávají jednu z největších politických partií své novodobé existence. Nasazují tvář hráče pokeru a tu budou muset držet i v situaci, kdy jim karty nebudou přát a hru dohrát do konce za všech okolností. Hrají o hodně. Na konci hry totiž mohou se propadnout do zapomnění a nebo i vybrat bank, který za určitých okolností může být zosobněn předsedou vlády v lidoveckém dresu.