Česko platí do rozpočtů OSN ročně přes 500 milionů korun. Část z těchto peněz ale slouží i na provoz zcela absurdních institucí. Jednou z nich je Rada pro lidská práva. Má 47 členů, kteří jsou voleni vždy na tři roky. Letos mezi členy patří státy, které přitom lidská práva flagrantně porušují – například Saúdská Arábie, Katar, Irák, Čína nebo Kuba.
Rada pro lidská práva, kterou OSN provozuje, údajně „dohlíží“ na dodržování lidských práv ve světě a podává o situaci v jednotlivých státech zprávy. Zaměřuje se kromě jiného na svobodu slova, shromažďování, svobodu náboženského vyznání či práva žen. Složení Rady je ale vždy tak absurdní, že mnohé problémy jsou zamlčovány a peníze (i české) jsou vlastně používány na podporu různých diktatur.
Podívejme se na některé letošní členy Rady pro lidská práva.
Saúdská Arábie: Islamistické království, kde neexistuje svoboda slova a shromažďování. Ženy jsou považovány za osoby druhé kategorie. Lidi režim popravuje i za politické názory. Největší sponzor šíření radikálního islámu ve světě.
Irák: Hovořit v této rozvrácené válečné zemi o lidských právech je naprostý výsměch. Porušována jsou masově všechna na většině území.
Čína: Jeden z největších „expertů“ na lidská práva. Svoboda slova, vyznání a politického sdružování neexistuje. Menšiny jsou diskriminovány.
Venezuela: Levicový režim, který své odpůrce vězní, podobně jako novináře. Policie často zadržené mučí.
Kuba: Přes všechny změny politická svoboda neexistuje, ve vězení jsou pořád stovky oponentů vlády.
Katar: Sponzor radikálních islamistů a teroristů ve světě. Nehumánně se chová zejména k zahraničním dělníkům, kteří zde žijí a pracují.
Burundi: Africký stát, který proslul policejní brutalitou, dochází zde k mučení, organizovanému sexuálnímu násilí a země stojí na pokraji genocidy.
Bangladéš: Omezena je svoboda slova, existují zde vynucená manželství a nemuslimové se musí pořád obávat o svůj život.
Etiopie: V roce 2015 marxistická vláda oznámila, že dostala ve volbách 99,8 procenta všech hlasů. Mezitím své stoupence střílí, vězní a mučí.
Dál pokračovat nemusíme. OSN je skutečně v mnoha směrech spolek k pohledání. Zcela nepochopitelně si ho ale svět vydržuje, přestože už dávno ztratil svůj význam.
