Jiří Paroubek vydržel slibovat celou hodinu. Do patnácti let prý Česko bude mezi 10 zeměmi s nejvyšší životní úrovní. Anebo taky v bankrotu...

Jiří Paroubek vydržel slibovat celou hodinu. Do patnácti let prý Česko bude mezi 10 zeměmi s nejvyšší životní úrovní. Anebo taky v bankrotu... Zdroj: ČTK

Co přinesl den (čtvrtek 18. března)

Bohumil Doležal

Po Havlovi a Klausovi, zřejmě v očekávání, že se v historicky dohledné době usalaší v křesle, které zahřívaly jejich zadnice, zahájil i Paroubek boj proti globálním nebezpečím. V jeho případě je třeba bojovat proti příliš velkému vlivu dominantních společností, který ve svém důsledku znamená ohrožení svobody každého z nás.

Podle mého názoru je nebezpečí, které nám hrozí, povahy nikoli globální, nýbrž lokální, a jmenuje se Jiří Paroubek. V tom případě má předseda ČSSD ovšem pravdu aspoň v tom, že to nebezpečí znamená „ohrožení svobody každého z nás“. Je velmi sugestivní, že předseda ČSSD volá po ustavení Aliance slušnosti. Připadá mi to podobně naléhavé, jako když tchoř volá po ustavení společenství voňavých.

Podle místopředsedy Langera jsou průzkumy, které má k dispozici ODS, příznivější než ty, které provádějí „neutrální“ agentury. Něco podobného provádí a tvrdí i ČSSD v situaci, kdy jí teče do bot. Teď ovšem teče do bot ODS, problém je v tom, že slábne vůči svým potenciálním koaličním partnerům, že těch partnerů je moc, část z nich je nespolehlivá a nedůvěryhodná a navíc kdoví, zda se vůbec dostanou do parlamentu. A hlavně: ODS se svými potenciálními partnery výrazně ztrácí proti rudému bloku. Přitom průzkum, který uvádí ODS, vypadá v mnoha ohledech důvěryhodně (TOP09 a KSČM shodně na deseti procentech, lidovci těsně pod hranicí vstupu do Sněmovny (4,5) – mohou se tam ovšem ještě dostat, zelení, Věci veřejné a Zemanovci hluboko pod pětiprocentní bariérou. Problematicky vypadá jen poměr sil mezi ČSSD a ODS(24,7 ku 21,1). Jinak průzkum ukazuje, že ODS rozhodně nebude stačit pro většinu v PS jeden partner (stejně tomu bylo minule) a pokud bude mít dva, přiblíží se výsledek patu (tomu, že by se pat mohl opakovat, moc nevěřím, dělostřelecký granát obyčejně nedopadne dvakrát na totéž místo). A pokud bude mít Topolánek za druhého partnera Svobodu, není mu co závidět.

Disidenti v pražské ODS prý počítají s tím, že volby vykopnou Béma a jeho nejdůležitější spojence nahoru do parlamentu a oni se po relativním volebním neúspěchu pražské ODS zabydlí v Praze. K tomu by si museli připravit pozice na dubnovém regionálním sněmu (což by nejspíš poškodilo ODS jako celek), a zároveň by změna vlády (ve Strakovce ČSSD s komunistickou podporou) musela znamenat obyčejnou výměnu garnitur v demokratickém státě. Čemuž ani trochu nevěřím.

Kázeň v ČSSD není ovšem úplně ideální: když se hlasovalo v Senátu o posílení afghánské mise, bylo pět z 29 sociálních demokratů pro. Nejspíš si to ale tak trochu mohli dovolit, v PS návrh stejně neprojde. Titulek v Právu sugeruje, že už neprošel, z článku vyplývá, že projednávání bodu bylo přerušeno. Je roztomilé, když v jednom článku poskytují o tomtéž dvě různé informace. Zjevně jsou autoři tak, jak se moderně říká, „natěšení“, že je to pro ně předem hotová věc.

A teď jedna dobrá zpráva: při bombardování Drážďan zahynulo jen 25 tisíc lidí. To je pakatel proti 200-300 tisícům, které uvádí „německá krajní pravice“. Tohle druhé číslo je zjevně velmi nadsazené, to první mi připomíná výpočty česko-německé komise historiků o obětech „odsunu“. Abychom se ze zprávy mohli opravdu těšit, je ji třeba brát tak, že mrtvých bylo původně 35, 50, či 60 tisíc, ale díky pečlivé práci historiků (tentokrát německých) jich 15, 25 či dokonce 35 obživlo. Je to tak správné: nebuďme škarohlídi, berme věci vždycky z té lepší stránky.

V MfD píše pan Ondřej Šťastný s jakýmsi bujarým veselím: „Cimrman stvořil řadu geniálních vynálezů, s nimiž však na patentový úřad dorazil vždy až těsně druhý.Topolánek včera představil své ekonomické návrhy, které mají dát lidem příští rok neuvěřitelných 170 tisíc nových pracovních míst. Až 29. května skončí volby, zjistíme, zda předseda ODS svými nápady změní zemi, nebo dopadne jako ten Cimrman.“ Pan Šťastný může mít samozřejmě ve svém očekávání pravdu, chybí mi jen aspoň stín povědomí o tom, že to nebude žádná moc velká taškařice, nýbrž totální politická katastrofa velmi pravděpodobně s nenapravitelnými následky.

Předseda lidovců Svoboda si stěžuje, že nebyl zařazen do diskuse v pořadu Otázky Václava Moravce speciál, vysílaného tentokrát z Královéhradeckého kraje. V kraji se lidovcům nepodařilo dosáhnout pěti procent, v celostátních preferencích ovšem většinou figurují nad 5%. Na této námitce něco je, protože pořad se sice vysílá z Hradce Králové, ale po celé republice.


AUTOR JE POLITOLOG