Američané zbavují Rusko jeho spojenců, paranoidní Putin stojí před těžkým úkolem
Nevím, čím jsou poslední aktivní kroky ze strany Trumpa způsobeny, možná byl prvním politikem, který po novoročních svátcích vystřízlivěl, možná má v nástěnném kalendáři zaznamenané volby do Kongresu nebo ho možná prostě otravuje, že diktátoři neposlouchají jeho, velkého Donalda a neberou jeho slova vážně. V zásadě je to jeho vlastní vina, americký prezident tak často mění rétoriku, že jeho projevy jsou vnímány jako nějaká talkshow, která běží na pozadí při vaření v kuchyni.
Osobně jsem nečekala, že se Donald Trump odhodlá k takovým krokům ve Venezuele, myslela jsem si, že pokud něco udělá, bude to podobné jako v Íránu. Ale ne. Donald Trump zabil jedním výstřelem několik zajíců. Svrhl diktátora v sousední zemi, který byl pro venezuelský lid jak kost v krku, a prezentoval to jako své vlastní vítězství. Dál fakticky vyhodil Rusko z Venezuely spolu s investovanými miliardami, ropou a ekonomickými zájmy a ukázal Putinovi svou rozhodnost pomocí zadržení tankerů a tím, že diktátor, který ještě včera byl prezidentem, dnes v poutech vypovídá před soudem Spojených států. A samozřejmě Trump připravil celou kremelskou špičku o kvalitní čistý kokain, který nahradí zboží z Tálibánu.
Mimochodem, Trump má před sebou další snadné vítězství: pokud zasáhne a pomůže protestujícím v Íránu, za prvé mu budou Íránci vděční, za druhé to bude moct opět prezentovat jako své vlastní vítězství a navázat vztahy s novou vládou a za třetí přijde Rusko o dalšího partnera. Sbírku tyranů, kteří se přestěhovali do Ruska, tak doplní další ajatolláhové. Je docela možné, že na řadě je ještě Kuba, protože Trump již prohlásil, že Havana přestane dostávat venezuelskou ropu a peníze a že Kuba musí „uzavřít dohodu“ s USA, „dokud není pozdě“. Mimochodem, tak často vtipkujeme o tom, že všichni tyrani přijíždějí do Ruska, že jsem se zamyslela, jestli existuje místo, kam by Putin mohl v případě nebezpečí odjet. Takové místo asi neexistuje, snad kromě Severní Koreje, ale myslím, že on by raději zvolil smrt než život v Pchjongjangu. Putin má na výběr buď moc, nebo smrt, tedy buď všechno, nebo nic.
Při sledování všeho, co Donald Trump dělá v roce 2026, vyvstává hlavní otázka: bude Donald Trump s Vladimirem Putinem jednat stejně jako s Madurem? Jak se Trump chystá naložit s Vladimirem Vladimirovičem, ví jen on sám, ale to, že se Putin Trumpa obává, je patrné z reakce na zadržení ruských tankerů americkou stranou. Pokud jste reakci Moskvy propásli, připomínám, že žádná nebyla, takže není divu, že jste odpověď ruské strany nezaznamenali. Byla sice vydána prohlášení o porušení mezinárodního práva, pobouření, odsouzení, ale to je nic. Stejně tak mohla Zacharovová vyjádřit pobouření v supermarketu, když o ní někdo nechtěně zavadil nákupním vozíkem. Ale tady je to jednoduché, slabá reakce Ruska přišla, protože Putin nechce pokazit vztahy s Trumpem a ze všech sil se snaží ho nerozčílit. Mimochodem, nikdo nečeká tak rozhodnou reakci ze strany Putina jako Z-veřejnost, která opět prohlašuje, že Západ zradil Rusko, že všichni zbytečně podporovali Trumpa a chtěli, aby se dostal k moci. Zde se Putin potýká s problémem, že na jedné straně nesmí projevit slabost, protože by ho mohli považovat za zbabělce, ale na druhé straně nesmí Trumpovi projevit sílu, protože kdo ví, co Donald udělá dál. Nakonec byla přijata taktika hrubého a urážlivého ignorování.
Rusko není jediné, kdo obviňuje USA z porušování mezinárodního práva, ale obzvláště směšně to zní od země, která již 4 roky soustavně ničí sousední stát. Mohu však pouze říct, že Trump neporušil žádné mezinárodní právo, protože nelze porušit něco, co neexistuje. K této situaci se velmi hodí slogan Železných ostrovů z Hry o trůny: „Co je mrtvé, nemůže nikdy zemřít“ (What is dead may never die). OSN se již dávno stala absurdní organizací, která si zachovává svůj status pouze formálně, a nikdo se nestará o tam učiněná prohlášení, stejně jako se Trump a Putin nestarají o mezinárodní právo. Tento závěr lze vyvodit nejen na základě jejich činů, ale i slov, protože opakovaně prohlásili, že mezinárodní právo pro ně nemá žádnou autoritu.
Ale Putinovi to vadí, dříve bylo porušování mezinárodního práva jeho specialitou, byl takovým politickým bad boyem, který porušuje všechna pravidla, ale teď má konkurenta, který je silnější a produktivnější. Trump si poradil s Madurem za několik hodin, zatímco Putin se se Zelenským čtyři roky nedokáže vypořádat. A teď všichni, kdo křičíte o porušování mezinárodního práva Trumpem, odpovězte na otázku: byli byste proti tomu, aby Trump naložil s Putinem stejně jako s Madurem? Nebo například s Kimem? Je to porušení mezinárodního práva? Ano, ale jsem si jistá, že mnozí by proti tomu nebyli, včetně mě. V jednom ze svých textů jsem již napsala, že ďábla může porazit ještě větší ďábel. A jak se ukázalo, Trump je větší ďábel než Putin, ale Putin není Maduro a vždyť si všichni pamatujeme červený koberec na Aljašce.
Myslím si, že Amerika nebude v Rusku postupovat stejně jako ve Venezuele, ale USA začaly vyvíjet tlak jinými způsoby: zbavují Rusko spojenců a peněz. Jelikož je Putin paranoik, dlouho mu zůstane v paměti to, co se stalo Madurovi, a bude uvažovat o možnosti, že se mu může stát totéž. Putin nyní stojí před úkolem přesvědčit Trumpa, že chce mír a chce se dohodnout, ale to je poměrně obtížné poté, co Rusko vydalo nepravdivá prohlášení o útoku na Putinovu rezidenci. Nejen že ruská strana lhala, ale také odpověděla Ukrajině za útok, který se nekonal, masivním útokem na Kyjev a Lvov za použití rakety Orešnik na Kyjev. A jak po tom všem chce Putin přesvědčit Trumpa, že chce mír? Putin bude dělat to, co dělal dříve – útočit na Ukrajinu a hrát o čas, aby mohl okupovat celou Ukrajinu. Trump se sám přesvědčil, že Putin chce mír, a to znamená, že mu nic nebrání v tom, aby se o tom přesvědčil znovu, ale poslední události ukazují, že ho to přestalo bavit.
