5 věcí, které ve volbách sledovat: Klíčové souboje, kroužkovací revoluce i vysavač Andreje Babiše
Volby do sněmovny jsou v plném proudu. Už zanedlouho začne sčítání výsledků, které v Česku tradičně bývá velmi rychlé. Vpodvečer tak můžeme očekávat, že bude rozhodnuto o vítězi i o většině v dolní parlamentní komoře. Podívejme se tedy na to, co během sčítání sledovat. Něco z toho spolurozhodne o výsledku, něco je pro politické fajnšmekry prostě jen zajímavé.
Výsledek ve čtyřech největších krajích
Volební matematika je neúprosná. V českém poměrném systému to znamená, že o rozdělení zhruba poloviny mandátů ve volbách rozhodnou čtyři největší kraje – Středočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský a Praha. Z podstaty se tedy vyplatí nejvíc sledovat postupný vývoj přítoku hlasů právě tam.
Z toho vyplývá, že klíčové budou i fenomény, které vygenerovaly některé předvolební průzkumy i strategie stran reflektovaná v tom, kým naplnily regionální kandidátky. Zajímat by nás tedy rozhodně měl souboj o Prahu. Ta bude většinově volit provládně, avšak hlasy voličů, kteří Fialovu koalici (včetně Pirátů) vnímají pozitivně, se budou přerozdělovat mezi více stran. Lze očekávat dobrý výsledek SPOLU, ale záležet bude na tom, jak velký rozdíl mezi touto koalicí a hnutím ANO, které do voleb vede propodnikatelský a spíše pravicový Karel Havlíček, nakonec bude. Napovědět může pražský výsledek i o celorepublikové pozici Pirátů: pokud v Praze pohoří, dobrá nebude.
Souboj ve Středočeském kraji je zase klíčový pro Starosty a jejich předsedu Víta Rakušana. Ten svede souboj s populárním ministrem dopravy Martinem Kupkou, který je komunikačně velmi zdatný a našel se v kontaktní kampani. Rakušan však nadále platí za populárního kolínského patriota. Středočeská organizace je pak dlouhodobě vnitrostranicky silná. Platí totéž, co u Pirátů v Praze: pokud STAN ve středních Čechách neuspěje, čeká ho volební debakl.
Hodně nám může napovědět i sledování výsledku na jižní Moravě, rodišti a působišti stávajícího premiéra. Toho čeká souboj s bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou. Fialův výsledek na jižní Moravě sice může ovlivnit mnohé, už nějakou dobu se ale mluví o tom, že pro Schillerovou může být paradoxně ještě o něco důležitější. Pokud vyjdeme z dominantní představy, že příští vládu bude skládat hnutí ANO, dosažení nedobrého výsledku by Alenu Schillerovou připravilo o místo v příštím Babišově kabinetu. Leccos v tomto ohledu napověděly už loňské krajské volby. Schillerová se stala tváří jihomoravského ANO, neuspěla a v hnutí za to příliš pochvaly nesklidila. Setrvale od té doby narůstal vliv Karla Havlíčka, který naopak dobrý středočeský výsledek pro Andreje Babiše doručil.
Severní Morava zase bude konfrontací spíše opozičních sil. Vyplatí se sledovat, jestli se potvrdí čísla z některých průzkumů, že se SPD v tomto periferním kraji dostane před SPOLU. SPD zde vede protestní lídr Jindřich Rajchl, SPOLU ministr financí Zbyněk Stanjura. Klíčový je místní výsledek taky pro Stačilo! Jestli Piráti potřebují dobré výsledky v Praze a STAN ve středních Čechách, Kateřina Konečná si musí připsat plusové body právě zde. Bez severní Moravy patrně ve sněmovně poslanci hnutí nezasednou.
Kroužkuj, nebo zemřeš
Preferenční hlasy mohou kartami taky dost zamíchat. V Praze bude zajímavé sledovat souboj Jany Maláčové a Petry Prokšanové na kandidátce Stačilo! Obě dámy vedly separátní volební kampaně a Kateřina Konečná, lídryně kandidátky, se jako chytrá horákyně pokoušela lavírovat v tom, koho podpoří víc. Maláčová i Prokšanová v Praze vedly samostatné kontaktní kampaně, a na ulicích byly dokonce k vidění dvě verze plakátů – a v posledních dnech kampaně i samostatné kampaně Maláčové. Výsledek Petry Prokšanové dá tušit, kolik mezi námi je přesvědčených komunistických voličů. Z obecnějšího hlediska – poměr výsledků nestraníků vůči členům KSČM ukáže, nakolik je Stačilo! skutečně jen přetřenou komunistickou stranou a nakolik dává smysl jako spojenectví s přidanou hodnotou.
Kroužkování však potenciálně může zasáhnout – a i bolet – i některé vládní strany. Silní lidovci na Moravě tam můžou znamenat ztrátu nadějí pro kandidáty ODS nebo TOP 09. Hodně se mluví o možnosti překroužkování ministra financí Stanjury i více či méně divokých verzích toho, jak se může proměnit pořadí na jihomoravské nebo zlínské kandidátce.
A kroužky sehrají roli i u Starostů. Ti, jako již tradičně, nechali individuální kampaně běžet samospádem. A jak známo, jejich voliči vždycky rádi kandidátům preference udělovali. Možná kroužkovací revoluce u STAN nám tak může ukázat, nakolik regionální konference hnutí odhadly vůli voličů, když za uplatnění kreativního účetnictví hodnotily Podpisovku.
Prokletých pět procent
Milion propadlých hlasů ve volbách v roce 2021 se stalo mantrou nejdříve pro antisystémové protesty, následně pro skládání nacionalistických předvolebních spojenectví. S logikou, aby hlasy dál nepropadaly, pracují menší aliance stran – především SPD a Stačilo! – ale pro mobilizaci zároveň i Babišovo hnutí ANO. Bude velmi zajímavé sledovat, nakolik se u voličů kritických k vládě udrží panika z opakování historie. Silná polarizace mezi Andrejem Babišem a Petrem Fialou, kdy v posledních předvolebních debatách oba chtě nechtě reprezentovali jednu část společnosti, může ve výsledku přispět k „vysavači hnutí ANO“, které na poslední chvíli sebere malým stranám vítr z plachet. Výsledky stran, které se v průzkumech kolem pětiprocentní hranice objevovaly, nakonec rozhodne o tom, kdo a jak bude vládnout.
Mládí vpřed
Klíčovým tématem letošních voleb byla dostupnost bydlení. Po dlouhé době agendu kampaně aspoň do jisté míry určovala jiná strana než Babišovo ANO. Bude zajímavé sledovat, nakolik to i další pro mladé lidi důležitá témata probudí mobilizaci prvovoličů. Nabídka tu pro ně je jistě pestrá a strany s tím při skládání kandidátních listin i v kampani pracovaly. Na třetím místě v Jihočeském kraji kandiduje předseda Mladého Pirátstva Kristián Sušer, lídrem plzeňské kandidátky Stačilo! je Vítek Prokop a nalézt bychom mladých kandidátů mohli – i na čelech stran - jistě víc. Bude zajímavé sledovat i to, zda v mobilizaci mladých mužů nepoleví Motoristé sobě, kterým tato skupina, která si jinak ze stran vybrat příliš nedokáže, konvenovala v loňských volbách do Evropského parlamentu.
Volební účast
Údajem, který se v interpretaci předvolebních dat často neprávem opomíjel, byly projekce volební účasti. Nakonec ta bude natolik zásadní, že bude mít potenciál volby rozhodnout. Mělo by nás tedy zajímat, jestli bude vyšší nebo nižší než v minulých volbách. Hodně nám to řekne o mobilizaci nebo demobilizaci konkrétních skupin voličů. V posledních dnech před volbami se zdálo, že vyšší účast, než která se předpokládala, by mohla nahrávat spíš vládním stranám. Stále nám však může zůstat mnoho jevů skryto.
