Slovenské referendum o vládě Roberta Fica dopadlo jednoznačně – ti, kdo ji na podzim zvolili, ji podpořili znovu, a ještě se k nim další společenské skupiny přidaly. Na současném Slovensku je to jasná většina. Přesto se Slovensko nejspíš nevydá naplno cestou Orbánova Maďarska, k tomu Ficovi chybí ústavní většina v parlamentu. Nový prezident ale bude k vládě mimořádně vstřícný a poslušný. Vlastní ambice Peter Pellegrini už naplnil.
Že je nový slovenský prezident prodlouženou rukou Roberta Fica, bylo cítit už z toho, jak se pánové rozestavili na povolební tiskovce. Pellegrini sice stál uprostřed před mikrofonem, Fico ale po většinu času stál těsně před ním. Dalo by se čekat, že Pellegrini bude alespoň předstírat nadstranické, nezávislé pojetí funkce.
Místo toho přišel na podium s Ficem a v projevu oznámil, že nechce na Bratislavském hradě vytvořit „opozičně-oportunistické centrum“. Jestli před rokem v Česku někdo označoval Petra Pavla za vládního prezidenta, měl by se podívat, jak otevřeně loajalitu Ficovi projevuje Pellegrini. Během tiskovky několikrát zopakoval, že vládě bude pomáhat. Ještě před začátkem projevu řekl do sálu „klid, klid, klid, pokoj.“ Přesně to od něj může Fico čekat.
Referendum pro Fica
Během prvního půlroku vládnutí Robert Fico velmi jasně ukázal, jak chce Slovensko řídit. Prudce začal s reformami justice či veřejnoprávních médií, které nápadně připomínají dění před lety v Maďarsku, když poprvé vyhrál s ústavní většinou Viktor Orbán. Na Slovensko už začaly jezdit státní návštěvy z Ruska, což se mimochodem od začátku války nestalo ani ve zmíněném Maďarsku. Ficova vláda otevřeně vyhlásila boj s neziskovkami a nezávislými médii, kterým omezuje přístup na tiskové konference.
Tedy žádné taktizování v „mezi-volební“ době. Naopak, Fico se nerozpakoval a rozjel přestavbu Slovenska z gruntu. A právě tomuhle politickému směru s velkým S dali včera Slováci jasnou důvěru. Z výsledků je zřejmé, že Pellegriniho volili jak voliči vládní koalice, tak i mnoho těch, kdo přišli volit až ve druhém kole. Prostě podpora pro Ficův styl vládnutí nemůže být jasnější.
Nakonec, sám Fico na tiskovce řekl komentář, ve kterém má pravdu: když média titulovala souboj o hrad jako referendum o vládě, musí teď napsat, že referendum dopadlo pro jeho vládu dobře. S výjimkou Bratislavy vyhrál Pellegrini ve všech regionech Slovenska.
Pelleho cesta od Fica a zpět
A jak se vůbec Pellegrini dostal do této pozice, kdy víceméně jen sekunduje Ficovi? Ještě když v roce 2020 odcházel z premiérského postu, vyzýval Fica, aby odešel ze strany Smer. Nakonec odešel sám Pellegrini, založil stranu Hlas, která po velkou část minulého období vedla v průzkumech. Před volbami ještě Pellegrini řekl pro Reflex, že být ve vládě s Robertem Ficem si neumí představit. V předvolebních debatách říkal, že bude Fica brzdit, aby na Slovensku neobnovoval „staré pořádky“.
Už tehdy ale působil tak, že se chystá na koalici s Ficem. V debatách mu nijak neoponoval a pouštěl se jen do lídra Progresivního Slovenska Michala Šimečky. Přitom ještě nedávno předtím to vypadalo, že by mohl být opět premiérem. Navíc tvrdil, že chce ještě pracovat, že „nechce odcházet do nějaké ceremoniální funkce.“ Osobní ambice však Pellegrini zjevně přehodnotil. V prezidentské kampani pak v podstatě jen navázal na to, co říkal on i Fico v té parlamentní – že nezatáhne Slovensko do války, což je sice absurdní, ale zřejmě pořád populární slogan.
Slovensko tedy pravděpodobně čeká tři a půl roku téměř neomezené vlády Roberta Fica. Maďarská cesta ale nejspíš nenastane – Fico nemá ústavní většinu, se kterou by mohl dle svého vkusu změnit politický systém. Propast mezi Českem a Slovenskem se v tomto období asi bude jen prohlubovat. Tedy aspoň dokud nevyhraje volby Andrej Babiš.
