Chaos kolem cen potravin pokračuje. Obchodníci v prosinci oznámili, že od nového roku zdraží potraviny o pět až deset procent. Prý kvůli dodavatelům, ti to však odmítají. V poslední době však některé obchodní řetězce avizují opak, budou zlevňovat. Co mají tyto veletoče znamenat, není to jen další trik?
Nepříjemná novinka, že ceny potravin dále porostou, zaskočila především ministra zemědělství Marka Výborného, jehož postavila do žinantní situace. S ničím takovým nepočítal. Ozývaly se sice skeptické hlasy, zda se letošní snížení DPH na potraviny plně promítne do cen, ale jejich avizované zvýšení bylo ledovou sprchou.
Spory pokračují
„Je naprosto jasné, že k 1. lednu všichni obchodníci sníží cenu potravin o tři procenta,“ ujišťoval přitom ještě v létě prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Najednou vývoj nabral opačný směr.
Podle Prouzy potravináři argumentují zvyšováním nákladů, hlavně cen energií a dopravy, a obchody toto navýšení jen kopírují. Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová se bránila, že potravináři nedávají ke zdražování žádný důvod, přičemž o lednových cenách se prý stále jedná.
Pokračují tak už tradiční spory mezi aktéry potravinářské vertikály na ose zemědělství-potravinářství-obchod, kdy jeden svaluje vinu za téměř nejrychlejší zdražování potravin v Evropě na druhého.
Výborný zpočátku za hlavní viníky označil obchodníky, později připojil vliv potravinářů. Z nejasného důvodu vynechává roli skupiny největších agrokomplexů, což zdůrazňuje nejen řada ekonomů, ale i předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
„Vliv velkých zpracovatelských potravinářských provozů, propojených přímo s vlastnictvím velkých zemědělských podniků prvovýroby s výměrami i několik desítek tisíc hektarů půdy, je významným hybatelem cen potravin,“ uvedl Šebek.
Madeta zdražuje
Čelný agroprůmyslník Milan Teplý, majitel největší mlékárenské firmy v zemi Madety, už anoncoval, že zdraží své výrobky až o pět procent. Loni prorokoval máslo za 80 korun a krach zemědělského sektoru. Dnes otevřeně přiznal, že jedním z údajných důvodů růstu cen je škrtnutí dotace ve výši 100 milionů korun.
Tím poukázal na vleklý problém domácí zemědělské struktury vyrůstající z dědictví komunistické kolektivizace. Obří agrokombináty jsou dlouhá léta navyklé na stamilionové státní penězovody na úkor malých a středních farem.
Madeta s loňským ziskem 213 milionů korun, což nepotvrzuje katastrofické prognózy majitele, je zatím jediná potravinářská firma, jež přiznala lednové zdražování. Neavizují ho ani zástupci Svazu pekařů a cukrářů s energeticky náročnými provozy.
Hospodářský výsledek Madety, stejně jako dalších agroholdingů, současně nepotvrzuje prohlášení Dany Večeřové, že vysoké zisky potravinářů jsou jen chiméra. Jak u koho. Šéfka Potravinářské komory se navíc vymezuje proti slevovým akcím supermarketů. Jejich omezení, po kterém volá, by ovšem přineslo ještě vyšší cenovou hladinu potravin.
Obchody zlevňují
Složitost zápletky dokumentuje vývoj těsně před vánočními svátky. Lidl, největší obchodní řetězec v zemi se sítí 310 supermarketů, ohlásil od 2. ledna zlevnění více než tisíce druhů potravin o šest procent. Tedy dvakrát víc, než by odpovídalo snížení DPH.
„Přesilovka proti inflaci bude zahrnovat například čerstvé maso, uzeniny, čerstvé ryby, mléčné produkty, mléko, pečivo či dětskou výživu a krmivo pro domácí mazlíčky,“ uvedl Lidl. Kaufland kontroval oznámením, že v lednu promítne do cen více než 6000 potravin tříprocentní snížení DPH, z toho 1500 položek zlevní ještě víc.
Zlevňování potravin už v prosinci avizovaly Penny Market a Tesco, přidávají se další konkurenti Globus a online prodejce Rohlík.cz. Dá se očekávat, že nebudou poslední.
Ceny klesají
Podle řady expertů není ke zdražování potravin důvod. Pokud Tomáš Prouza oznámí „kartelovou dohodu“ obchodníků na plošném zvýšení cen potravin a o několik dní později platí opak, zavání to mystifikací. Z jakého důvodu?
Inflace bude klesat. Ceny energií, plynu, pohonných hmot a potravinářských komodit na světových trzích jsou navzdory loni šířeným apokalypsám nižší než před dvěma roky před zahájením ruské invaze. Elektřina zřejmě nepodraží tak dramaticky, jak je šířeno.
Přesto zůstává otázkou, zda se ze strany obchodních řetězců nejedná jen o marketingové tahy reagující na vlnu kritiky. Zda zlevňování nebo aspoň stagnace cen potravin bude trvalejší jev. Jakým způsobem se celkově propíšou do inflace, ukáže blízká budoucnost.
Cenové turbulence kolem potravinářských výrobků dostávají pod stále větší tlak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle kritiků v roli ochrany trhu selhává. Až příliš se soustředí na jednodušší případy nebo veřejné zakázky.
Mlsna vzbuzuje pochybnosti
Předseda ÚOHS Petr Mlsna namítá, že jeho úřad stále nemá dostatečné legislativní nástroje. Sám přitom oligopoly v mlékárenství nebo pekárenství z loňského jarního šetření cen potravin připouští. Kontrola však doběhla do vytracena.
Nelze pominout, že Mlsna je postavou mocenského tandemu Miloše Zemana a Andreje Babiše. Nebyl jimi v roce 2020 vybrán do čela tohoto mocného úřadu proto, aby šlapal na paty agrokorporacím s miliardovými obraty.
Antimonopolní úřad zvláště v éře posledních předsedů Martina Peciny, Petra Rafaje a Petra Mlsny vycházel agrobyznysu vstříc. V té době schválil jen holdingu Agrofert téměř dvacet fúzí, přičemž v pekárenství ovládá prakticky polovinu trhu.
Mlsna se dnes probudil a srší nápady. Do poloviny ledna má předložit návrhy, jak podle svých slov „mnohem flexibilněji reagovat na některé situace, které mohou na trhu působit podezřelým dojmem“. Jde ještě dál.
„Nabízí se úpravy v oblasti fúzí tak, aby nedocházelo k prohlubování oligopolní struktury na českém trhu, ať už potravinářském, nebo maloobchodním,“ naznačil.
Je však otázkou, zda má tento neobyčejně pružný úředník, jenž „přežil“ čtyři předsedy vlád, ten pravý drajv pohnout zaběhanými kolejemi. Jestli mu tahle úloha sedí. Důvody k pochybnostem jsou i přes jeho náhlou, ale spíš vynucenou aktivitu na místě.
