Vladimir Putin dlouhodobě tvrdí, že na Ukrajině neválčí za nějaké směšné území, nýbrž za nový světový řád. Zdůraznil to i na nedávném Valdajském fóru v Soči. Z toho, co řekl, je jasné, že má na mysli leda tak nové přerozdělení sfér vlivu mezi světovými mocnostmi. Vůbec totiž neupřesnil, jak asi bude vypadat společenské zřízení v samotném Rusku jakožto v jednom z hegemonů nového světa. Jen totální mimoňové z toho mohli vyvodit, že ve své vlasti hodlá zavést jakýsi „přírodní řád“ založený na správných nezápadních hodnotách. „Tvarová paměť“ tohoto pravoslavného komunisty vždy vrací jeho záměry tam, kde se cítí nejlíp – do dob stalinismu.
V září byla veřejnost šokována vládním výnosem o vztyčení Stalinovy busty uprostřed chráněné obory v Tverské oblasti. Obora byla zřízena na památku umučených a ubitých sovětských občanů a 6 tisíců polských zajatců popravených zde na jaře roku 1940. Jedná se o nejkrvavější popraviště NKVD v dějinách Sovětského svazu. Pomník katovi na hrobech jeho obětí – tolik cynismu tu ještě nebylo! A zhruba ve stejné době státní zastupitelství Pskovské oblasti odmítlo stížnost občanů na vztyčení 8 metrů vysokého pomníku Stalinovi v obci Velké Luki.
Dnes a denně přichází další a další zprávy o zplanýrování jakýchkoli objektů připomínajících oběti stalinského teroru, upomínkou na katyňský masakr počínaje a tabulkami se jmény popravených (v rámci akce Poslední adresa, něco jako u nás tzv. Stolpersteiny) konče. Jak se vám líbí citát: „Rusko se nemůže prohlašovat za plnohodnotně právní stát a chtít hrát vedoucí roli ve světovém společenství, aniž by ctilo paměť mnoha milionů svých občanů, kteří se stali obětí politického pronásledování. Přesný počet padlých v důsledku represí dodnes zůstává neznámý. Celonárodní památník obětem politického teroru nikdy nebyl zřízen. Všechny pokusy ospravedlnit represe poukazem na dobové zvyklosti nebo je jinak zneuznat coby historickou skutečnost jsou nepřípustné.“ Není to citát z nějakého samizdatu nebo vyjádření odpůrce režimu. Není to ani úryvek z projevu některého z obránců lidských práv proneseného v rámci akce Navrácená jména, kdy se nahlas čtou seznamy popravených v letech Velkého teroru. Mimochodem obdobné veřejné čtení bylo letos moskevským magistrátem zakázáno. Citát je z Koncepce státní politiky pro zvěčnění památky obětí represí schválené ještě v srpnu roku 2015 a podepsané tehdejším premiérem Dmitrijem Medveděvem. Je třeba tomu rozumět tak, že se koncepce od té doby změnila.
Je zcela zakázán přístup k jakýmkoli archiváliím spojeným se stalinským terorem. Ani přes soud se nikomu nepodařilo zjistit jména katanů, kteří vykonávali rozsudky smrti nad protirežimními nešťastníky, neboť je to prý „zásah do jejich soukromí, který pošlapává jejich čest a důstojnost“. Na straně druhé, jak houby po dešti rostou památné objekty oslavující činy stalinských katanů: ona zmíněná busta Stalina je již čtvrtý pomník svého druhu vztyčený v Rusku po vpádu na Ukrajinu. Celkově ze 110 Stalinových pomníků v celoživotní velikosti na veřejných prostranstvích skoro 90 % bylo vztyčeno za vlády Putina.
To vše se děje přesto, že nikdo zatím nezrušil zákony a výnosy nejvyšších orgánů, jimiž byly Stalinovy represe označeny za zločin. To je to, co naplňuje radostí srdce komunistických pohrobků, kteří právem vnímají Putina jako nového Stalina, jenž tak jako před 80 lety porcuje svět spolu s jinými vůdci na sféry vlivu. To oni jako na běžícím páse zahlcují internet literárním brakem, články a blogy oslavujícími současný režim coby důstojného pokračovatele teroristického režimu z 30. a 50. let. To oni úpěnlivě žádají o zahájení tvrdých represí proti „nepřátelům lidu“, jak to týden co týden dělá televizní moderátor Vladimír Solovjov, jehož propagandistický program je dávno v narážce na jeho jméno přezdíván v lidu „slavičí trus“ nebo „hnojomet“. Zvěčněla jeho ústřední myšlenka, že „dokud se zavíralo a popravovalo, země byla velká a silná“.
Ti, co sní o novém Stalinovi, jsou naivně přesvědčeni o tom, že to oni budou zavírat a popravovat ty, jež se jim z nějakých důvodů nelíbí. Zapomněli, že v těch skvělých dobách plných podlostí, nenávisti a násilí se mezi mlýnské žentoury dostávali jak ti, co donášeli, tak ti, co zatýkali, a také ti, co podporovali a schvalovali zmizení svých sousedů.
To je ten nový řád, který slibuje světu Vladimír Putin. Na konci dne se ukáže, že to jsou pravé hodnoty, jež se skrývají pod zástěrkou lásky k bližnímu, péče o rodinu a děti, nábožnosti a vlastenectví. Země s maximální rozvodovostí v hlubokém demografickém úpadku, v níž religiozita je dávno nahrazena obřadnictvím, kde se miliony vyhýbají branné povinnosti a jádro armády tvoří žoldnéři, se sotva může vydávat za nositele a ochránce bohulibých hodnot.
