Danuše Nerudová chce na jaře příštího roku kandidovat do Evropského parlamentu za Starosty. Má vést kandidátku v tandemu s bývalým poslancem Janem Farským. Nerudová tak nakonec opustila původní myšlenky na založení vlastní politické strany. Pro STAN bude velké eso v rukávu, což je špatná zpráva pro další vládní strany. Není to ale pro Nerudovou neúspěch?
Optikou lednových prezidentských voleb by byla kandidatura do eurovoleb u Nerudové zklamání. Po prezidentské kampani, v níž Nerudová získala ohromnou dobrovolnickou základnu tisíců nadšených lidí, se zdálo, že má na to založit vlastní hnutí a konkurovat liberálním stranám v parlamentu. Pozoruhodné bylo, že získala podobně vysokou podporu ve všech krajích. Nedalo se říct, že by byla jen kandidátkou Prahy nebo bohatých velkých měst.
Jenže atmosféra voleb brzo vyprchala, Nerudová vložila veškerou energii do podpory Petra Pavla. Brzo pak začala být vidět i negativa jejího případného sólového projektu: zaprvé, proč by Nerudová měla tříštit síly, když třeba Piráti a STAN zjevně prosazují téměř totéž co ona? Zadruhé, kdo by takové hnutí tvořil s ní? Skutečně měla kromě entuziastických dobrovolníků i dost lidí na to vybudovat ve všech regionech stranu, která se dostane do parlamentu?
Vondra vs. Farský
Nakonec se tedy Nerudová přidává do ambiciózního projektu hnutí STAN. To chce do eurovoleb jít s kandidátkou vlastních lidí doplněnou o nezávislé osobnosti se zkušenostmi z politiky či diplomacie. Kandidátka se má jmenovat „STAN a osobnosti pro Evropu.“ Půjde o první eurovolby, do kterých Starostové půjdou sami, navíc bez svého doposud jediného europoslance Stanislava Polčáka, jehož politickou kariéru ukončila kauza dozimetr. Jako lídr STAN má na kandidátce figurovat Farský, Nerudová má být lídrem druhé části, oněch „osobností pro Evropu.“
Důležitým aspektem těchto voleb je i souboj o pozici eurokomisaře za Česko. Příští rok v říjnu skončí současná komisařka Jourová, náhradníka za ni nominuje vláda. Ze strany hnutí STAN opakovaně zaznívá, že součástí koaliční dohody Fialovy vlády bylo obsazení eurokomisařského postu právě pro Starosty. Jenže o téhle nepsané dohodě se šíří protichůdné informace. Starostové tvrdí, že mají nárok pozici obsadit dle svého výběru a vláda jejich nominaci automaticky schválí. Jenže jsou tu ještě Piráti, dle nichž dohoda zněla jinak: a to tak, že eurokomisaře nominuje volební koalice Piráti a Starostové. Komisařem by tak mohl být i někdo z Pirátů.
Úplně jinak mluví europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Ten říká, že u zmíněné dohody s Piráty a Starosty nebyl a že na jménu nového komisaře se musí vláda shodnout. Dle něj by to mohla být i nepolitická osobnost z diplomatického prostředí nebo evropských institucí. Vondra se navíc opřel i do Farského, o němž se mluví jako o možném eurokomisaři. Ve vyjádření pro Seznam Zprávy Vondra řekl, že Farského v Evropě nikdo nezná.
Výsledek evropských voleb může vytvořit významný argument v těchto debatách. Pokud by například z vládních stran výrazně uspěla jen ODS a STAN by zůstal kolem 5 procent, která mu teď dávají průzkumy, těžko by si prosazoval svého nominanta. To všechno by se ještě mohlo zamíchat, kdyby koalice SPOLU nakonec šla do voleb společně. Přeje si to premiér Fiala a především TOP 09 a lidovci – tyto dvě strany totiž vědí, že mimo SPOLU by měly velký problém vůbec přejít přes pět procent.
TOPka a lidovci přebývají
Angažmá Nerudové je vůbec špatná zpráva pro ostatní vládní strany. TOP 09 minule kandidovala se Starosty, tentokrát jí možná zbude jen společná kandidátka s KDU-ČSL. Jenže v jakékoli formě budou Topka a lidovci tak trochu navíc. Eurospektičtí voliči vlády můžou v klidu volit Vondru. Ti proevropští si zase vyberou mezi STANem a Piráty, kteří posledně získali jen o necelé procento méně než ODS. TOP 09, jejíž nejznámější europoslanec Pospíšil je nyní pražským náměstkem primátora a pod tlakem kauzy Dozimetr dost možná nebude kandidovat, tak může jako strana v europarlamentu skončit.
Samostatná kapitola v celém tomhle příběhu jsou ještě Piráti. Minule skončili na solidním 3. místě s necelými 14 procenty. Jenže pirátští europoslanci jsou tak trochu mimo hlavní proud strany, byli i proti vstupu do Fialovy vlády. Nejhlasitěji se proti Bartošovu vedení ozývá Markéta Gregorová. Uvnitř strany už jí vzniká opozice: lídrem do euro-voleb se chce stát bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík, který se s Gregorovou několikrát dostal do konfliktu i veřejně. Jeho kandidaturu už podpořil ministr zahraničí Lipavský. Pokud by nakonec na kandidátce skončili lidé jako Ferjenčík a Gregorová vedle sebe, byl by z toho zvláštní mix s potenciálem konfliktů. Vedle toho by kandidátka Starostů s Farským a Nerudovou působila jako solidnější pro-evropská alternativa.
Volby do europarlamentu pravidelně provází v Česku nejnižší volební účast. Díky Nerudové, ale třeba i Vondrovi by se to mohlo změnit. A nezapomínejme, že Andrej Babiš zkusí i z těchto voleb udělat referendum o vládě. Ta se bude snažit hlavně o jednu věc: kvůli Evropě se nerozhádat.
