Vladimir Putin nám bombardováním ukrajinských měst znovu připomněl, že mu nedělá problém uchýlit se k praktikám teroristického státu. Jsme svědky chování zoufalce a válečného zločince, který v této válce nemůže vyhrát. Zabíjet nevinné civilisty není nic jiného než ukázka válečné neschopnosti. Tu ostatně Rusko prokazuje již několik měsíců.
Nepochybně šlo o pomstu za poškození strategicky důležitého mostu spojujícího Krym s ruskou pevninou, který Rusko využívá i pro vojenské účely. Odvetou bylo mimo jiné bombardování ulic měst a obytných domů civilistů raketami.
V ruských médiích se ani nijak netajili tím, že se neútočí zdaleka jen na strategicky významné objekty, ale třeba i paneláky či kyjevskou lávku pro pěší. Mimochodem, Konstantin Dolgov, bývalý ruský zmocněnec pro lidská práva, v ruské televizi tvrdil, že ukrajinské vodovody a kanalizace "pracují na podporu války," a proto jsou legitimními vojenskými cíli.
Naprostá nestoudnost ruské propagandy
Nikoho proto asi nepřekvapí, že stoupenci ruských dezinformací v různých diskusích na internetu opět ukázali, že jejich nestoudnost nezná, podobně jako v případě masakrů v Buči a Izjumu žádné meze. Právě z jejich řad se prakticky okamžitě objevily hlasy, které se ruské útoky na civilisty snaží bagatelizovat a kladou rovnítko mezi útokem na Kerčský most a ruskými útoky na ukrajinské civilisty.
Snížili se k tak nehorázným tvrzením, že se jedná o srovnatelné vojenské akce a na pondělním bombardování by nemělo být nic pobuřujícího. Samozřejmě jde o další nehoráznou lež z dílny ruských propagandistů.
Rozdíl mezi oběma akcemi je více než zřejmý. V prvním případě jde o útok na objekt strategicky významný pro ruskou armádu, v druhém o cílené vraždění civilního obyvatelstva. Útok na Kerčský most proběhl v sobotu ráno, kdy bývá provoz menší.
Rusko naopak útočilo v pondělí ráno v čase, kdy je na ulicích nejvíce lidí na cestě do školy či do práce. Stavění obou útoků na stejnou úroveň představuje ten nejodpornější druh hyenismu všech těch, kteří naprosto nekriticky přejímají vše, co jim naservíruje ruská propaganda.
Podpora Ukrajiny musí pokračovat
Bombardování civilních objektů je aktem zoufalství a zcela jistě bude mít opačný účinek, než byl záměr. Existují k tomu známé historické paralely. Za zmínku stojí zejména dvě z doby druhé světové války. Něco podobného už tu bylo, když Němci během bitvy o Británii bombardovali britská města. Čeho dosáhli? Pouze posílili odhodlání tamních obyvatel bojovat proti německým nacistům. A nejinak tomu bude i nyní.
Nabízí se ještě jedna analogie s druhou světovou válkou. Když už Hitler v roce 1944 prohrával, začal odpalovat rakety V2 na britská města a území už osvobozená Spojenci. Důsledkem byly jen zanedbatelné škody, výsledek války to už zvrátit nemohlo.
Rusko ztrácí po všech stránkách – vojensky, takticky, mediálně. Vyhráno ale ještě zdaleka není. Nynější situace v celé Evropě a zvláště válkou postižené Ukrajině rozhodně není jednoduchá a zahraniční politika občas bolí.
Sankce hrají v náš prospěch
Sankce dopadají rychleji na státy, které je přijímají, ale dlouhodobě poškozují ruskou ekonomiku více než tu naši. Sankce budeme moci zrušit v momentě, kdy se něco změní. Teď ale zůstává na ruské straně vše při starém. Pondělní ranní útoky na ukrajinské občany jsou toho důkazem. Západ proto musí dál podporovat Ukrajinu. Pro Rusko je nejvyšší čas to zabalit a zbavit se Putina. Čím dříve se tak stane, tím lépe.
Autor je europoslanec za KDU-ČSL
