Babiš s Juchelkou chystají další díru do rozpočtu. Bude to stát miliardy a pomůže to šedé ekonomice
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Vládní většina ve sněmovně schválila v prvním čtení faktickou legalizaci velké části tzv. Švarcsystému, motivuje k přechodu ze zaměstnaneckých poměrů na OSVČ
- Změna byla přilepena k evropské směrnici o platformové práci, přitom jde přímo proti jejímu účelu.
- Už dnešní rozsah švarcsystému stojí stát miliardy, podobná úprava může vyšplhat do desítek miliard v deficitu.
V době téměř 400 miliard vysokého schodku státního rozpočtu vláda začíná pomalu hledat nové zdroje příjmů. Mluví zejména o sektorové dani, občas také o zdanění investičních nemovitostí. Jenže mezitím ve sněmovně schválila změnu v zákoníku práce, která může ze státní kasy odsát další miliardy. Jde o rozvolnění podmínek pro práci na IČO, která dle expertů legalizuje většinu takzvaného švarcsystému.
Změnu definice závislé práce vláda přidala k transpozici evropské směrnice o platformové práci. Ta se zaměřuje na práci přes aplikace typu Wolt či Uber, kde je práce organizována algoritmy, přesto jde fakticky o závislou práci. Směrnice má za cíl posílit postavení lidí, kteří v těchhle nových formátech pracují. Česká přilepená změna definice závislé práce přitom dělá pravý opak.
Ráj podnikatelů: skutečně?
V Česku pracuje na živnostenský list více než 1,2 milionu lidí a jsme v tomto špičkou Evropy. Neznamená to však nutně, že by Češi byli tak podnikavý národ. Nadprůměrní jsme především v počtu OSVČ v kancelářských profesích, jako jsou právníci, daňoví poradci či konzultanti. Právě v těchto oblastech často dochází ke zmíněnému švarcsystému: práci vedené formálně na živnost, která však reálně plní znaky zaměstnanecké práce.
Definice závislé práce až doteď pracovala se šesti kritérii, z nichž stačilo naplňovat většinu. Nyní nebude práce považována za závislou, pokud bude kterákoli ze šesti podmínek vypnuta. Podmínky jsou:
výkon práce jménem zaměstnavatele,
- osobní výkon práce zaměstnancem,
- vztah nadřízenosti a podřízenosti rozepsaný v dalších čtyřech podmínkách:
- zaměstnavatel organizuje práci,
- kontrola výkonu práce zaměstnavatelem,
- výkon práce podle pokynů zaměstnavatele,
- v určené pracovní době
Fakticky tak nyní bude záviset hned na šesti podmínkách naráz, přičemž stačí, aby neplatila jediná z nich. V ten moment bude práce na IČO legální.
Popularita švarcsystému je v Česku dána i nebývalým rozdílem v daních mezi OSVČ a zaměstnanci, který je až pětinásobný. Už současná definice švarcsystému patřila mezi ty volnější v rámci EU, přesto ji dle průzkumu PAQ Research naplňovalo více než 13 % OSVČ. Dle nové definice vlády bude podmínky splňovat jen méně než procento současných OSVČ, zbytek bude legalizován. A na základě nové definice mohou své zaměstnance převést na živnost další zaměstnavatelé. Odbory odhadují až půl miliony zaměstnanců, toto číslo však působí nadsazeně, o desítky tisíc by nicméně jít mohlo.
Jedna rovina je rozpočtová. Již teď stojí švarcsystém (braný dle současné definice) státní kasu něco kolem 7 miliard korun. Kdybychom používali přísnější evropskou definici, bylo by to patrně ještě více. Když k tomu připočtete potenciální desítky tisíc zaměstnanců, co se nově na IČO přesunou, může jít i o desítky miliard. Například ekonom Filip Pertold odhaduje náklady rozpočtu ve „vysokých miliardách.“
Někdo to zaplatit musí
Někteří politici volají po úplné legalizaci švarcsystému, například reformní část ODS. Jelikož je český státní rozpočet aktuálně stavěn výrazně na dani z příjmů zaměstnanců, mohlo by to znamenat fatální výpadky. V době, kdy stát horko těžko hledá peníze na životně důležité obranné výdaje a čekají nás velké investice do jaderných bloků či vysokorychlostních železnic, jsou takové úvahy obrovský hazard.
Zastánci legalizace švarcsystémů často říkají, že by mělo být svobodnou volbou lidí, v jakém režimu chtějí pracovat, a že dle toho také od státu dostanou adekvátně rozdílné služby. Jenže to je příliš idealistická představa. Většina výdajů státu slouží stejně všem občanům bez ohledu na druh práce, který vykonávají. Dálnice, školy, nemocnice, policie, armáda či státní správa slouží stejně zaměstnancům i OSVČ, není tedy důvod, aby byl mezi odvody několikanásobný rozdíl a aby stát ještě dále motivoval k opouštění zaměstnaneckých poměrů, jako touto novelou. Všechny země EU zvýhodňují živnostníky a je to tak správně, nikde však nejde o tak absurdně vysoké rozdíly v daních.
Novela zahrnující i změnu definice závislé práce tento týden nedostala podporu sněmovního výboru pro sociální věci, zdrželi se poslanci SPD. Vadí jim však jiná část novely, která snižuje podporu v nezaměstnanosti. Změnu ještě čekají dvě čtení. Ministr Juchelka na výboru odmítl tvrzení, že by kritéria byla příliš děravá. Například u pevné pracovní doby uvedl, že bude dle novely i nadále znakem švarcsystému, i pokud by si ji živnostník určoval sám.
Že však tato změna přinese rozpočtové ztráty, je zřejmé. Navíc přichází v oblasti, kde nebyla velká poptávka veřejnosti po změně a vládní strany nic takového neslibovaly v kampani. Dle zákulisních informací byla změna připravená díky lobbingu některých profesních organizací. Čekají ji však ještě dvě čtení ve sněmovně a zda nakonec projde, není ještě jisté. Třeba nakonec vláda ještě dá na experty.
