Na Babišovo impérium se valí problémy. Jeho zakladatel se hájí před soudem kvůli podezření z podvodu. Holdingu Agrofert končí neomezené žně ze státních penězovodů a část dotací musí vracet. Současně se jeho významné firmy dostávají do vážných potíží kvůli energetické krizi.
Začátkem září přinesl německý portál VerkehrsRundschau, specializovaný na dopravu a logistiku, zprávu o zastavení výroby v chemičce SKW Piesteritz, jež je součástí skupiny Agrofert. Je největším německým producentem čpavku a močoviny a jedním z nejvýznamnějších výrobců hnojiv a AdBlue. Tedy kapaliny pro čištění výfukových plynů u dieselových motorů, používané hlavně v nákladní dopravě.
Společnost SKW Piesteritz situovaná ve Wittenbergu navíc patří mezi nejvýnosnější podniky holdingu. V lepších časech vytvářela až 40 procent zisku celé skupiny čítající 250 firem. V roce 2019 dosáhl její zisk 1,8 miliardy korun.
Zastavení výroby
Chemičky jsou však enormně energeticky náročné provozy s vysokou spotřebou plynu. Na SKW dopadá krize obzvláště tvrdě. Ročně spotřebuje 1,4 miliardy m³ plynu, což je pro porovnání patnáct procent celkové spotřeby Česka. Lehkovážné kalkulace se závislostí na „levném“ ruském plynu dostihly i vedení Agrofertu.
Podle mluvčího SKW Christophera Profitlicha je příčinou přerušení výroby plynová krize, aby se společnost vyhnula dalším ztrátám. Chemička by podle něj jen na výrobě čpavku ztratila za měsíc tolik, kolik dosáhne zisku za celý rok.
„Důvodem pro zastavení výroby byly ceny plynu, ale i politická rozhodnutí, kam patří například poplatek za plyn, což je německá specialita,“ uvedl mluvčí. Poplatek ve výši 30 milionů EUR měsíčně je podle něj finančně nezvládnutelný.
Situace na trhu s plynem a energiemi dramaticky kulminovala v srpnu. Hlavní příčinou cenových turbulencí je pokračující panika na světových trzích, živená vydíráním Ruska, že na neurčitou dobu zastaví dodávky plynu do Evropy.
Mluvčí Profitlich dokonce varuje, pokud SKW nebude vyrábět AdBlue, zastaví se v Německu nákladní doprava. Spolková vláda zkoumá možná řešení, jedním z nich je dovoz ze zahraničí. SKW požaduje zrušení poplatku nebo osvobození od daně, jinak může být zastavení výroby trvalejšího rázu.
V současné době společnost SKW oznámila, že po třítýdenní odstávce opět spouští částečnou výrobu v jednom ze dvou závodů, druhý zůstane zavřený.
Rozdílná stanoviska
V této situaci jsou pozoruhodná rozdílná stanoviska německé chemičky SKW Piesteritz a oficiální reakce centrály Agrofertu. Sice se vzájemně nevylučují, ale česká reakce je zastřenější a méně vyhrocená.
Mluvčí holdingu Pavel Heřmanský Reflexu potvrdil zastavení výroby v SKW, ale odůvodnil je „technickými důvody (opravou zařízení) a každoroční plánovanou odstávkou, která probíhá od poloviny srpna“. Odpovědi na přímý dotaz, zda se jedná o problémy s poplatkem za plyn, se vyhnul.
Přiznal však, že se výroba zatím obnoví jen částečně. „Po dokončení opravy plánujeme spustit jednu jednotku v závislosti na ceně plynu (45 procent celkové kapacity),“ uvedl. Fakticky potvrdil zprávy, že nedostatek AdBlue může způsobit komplikace v německé dopravě, a že problémy jsou širšího rázu.
„AdBlue je nezbytné pro provoz většiny moderních osobních a nákladních vozidel, stejně tak i autobusů, zemědělské techniky a dalších dopravních prostředků. Nejsme jediným výrobcem této kapaliny, ale stejně jako ostatní výrobci čelíme v současné době cenám plynu, při kterých výroba nedává ekonomický smysl,“ uvedl Heřmanský.
„Proto i ostatní omezují nebo rovnou zastavují výrobu. Její opětovné spuštění je velmi nákladné, protože se při něm spotřebuje hodně plynu, a tak všichni očekávají uklidnění situace na trhu resp. jasně deklarovanou podporu ze strany státu,“ dodal s tím, že škodu zatím nedokáže vyčíslit a bude se odvíjet od ceny plynu.
Citelný zásah do tržeb
Zastavení či výrazné omezení výroby obří německé chemičky je už nyní citelným zásahem do hospodářských výsledků Agrofertu. „Obecně platí, že chemička musí fungovat z 80 procent kapacity, aby byla zisková. Pokud bude třeba měsíc stát, tak zisková nebude,“ prohlásil ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček.
Je možné, že německá vláda některá svoje rozhodnutí přehodnotí, ale jen stěží bude velkým firmám saturovat veškeré ztráty, natož přijímat nějaké izolované výjimky. S podobnými, i když menšími problémy, se SKW Piesteritz potýkala už loni v říjnu.
Už tehdy rostla cena plynu, přestože ne tak dramaticky jako po eskalaci energetické války, a německá chemička musela omezovat výrobu. Stejné potíže měla i další chemička z portfolia Agrofertu, slovenská společnost Duslo Šala, jež se dostala do „brutální“ ztráty.
Důvod k hysterii
Andrej Babiš je dnes v opozici a nemá pod kontrolou saturaci svých firem jako v době covidové krize, což je další důvod k jeho hysterii. Proto je jasné, že tlačí na co nejnižší zastropování cen plynu a energií i z toho důvodu, aby ulevil svému předluženému impériu. Je mu jedno, jestli by to stálo půl bilionu, nebo bilion korun navíc.
Šéfovi ANO proto vyhovují demonstrace za svržení vlády. Více či méně empaticky vnímá hlasy proruských aktivistů, kteří jako jednoduché řešení nabízejí „levný“ plyn z Ruska (Agrofert je jeho největším příjemcem), když se mu pokloníme, omluvíme a uzavřeme s ním vazalské smlouvy. Kdyby šlo do tuhého, nelze vyloučit, že by si přisvojil jejich rétoriku.
Nyní má Babiš co do činění nejen s domácí, ale i s německou vládou. Tak dlouhé prsty premiér Fiala, který jinak podle něj může za všechno, skutečně nemá. Jenže takhle hlasitě kritizovat německý kabinet si nedovolí, i když jeho „zlatému vejci“ SKW hrozí kolaps. O tom svědčí i opatrné stanovisko Agrofertu. Není se čím chlubit.
