Dne 12. srpna začíná u Městského soudu v Praze hlavní líčení s Andrejem Babišem v kauze podezřelé dotace pro Farmu Čapí hnízdo. Tuto aféru, propíranou i na mezinárodní úrovni, se snažil Babišův okruh zamést pod koberec.
Případ je bezprecedentní nejen u nás, ale i na evropské úrovni. Byla prolomena mnohá tabu. Poprvé v polistopadové historii dostala v roce 2018 důvěru vláda vedená obviněným premiérem. Nikdy předtím nevyšetřoval člena české vlády Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). A je absurdní, když o morálce a „organizovaném zločinu“ u konkurence káže člověk, který je obžalovaný z podvodného jednání.
Oč v této kauze jde?
Kauza Čapí hnízdo začala podáním trestního oznámení v listopadu 2015. Policie v září 2017 požádala poslance o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka ke stíhání. Podruhé je sněmovna vydala v lednu 2018. Počet původně jedenácti obviněných se časem zúžil na dva: Andreje Babiše a bývalou manažerku Čapího hnízda Janu Nagyovou (Mayerovou).
Podstata kauzy spočívá v podezření z podvodu, když byla krátce před podáním žádosti o dotaci v roce 2008 z holdingu Agrofert účelově vyčleněna firma ZZN Agro Pelhřimov a proměnila se ve společnost Farma Čapí hnízdo. Jinak by neměla nárok na unijní dotaci pro malé a střední podniky limitovanou částkou 50 milionů korun.
Podle týmu vyšetřovatelů vedených Pavlem Nevtípilem bylo vlastnictví farmy zastřeno anonymními akciemi, které získali Babišova dcera Adriana Bobeková, syn Andrej a bratr současné manželky Moniky Martin Herodes. Zaplatil je ovšem Andrej Babiš.
Propojení Farmy Čapí hnízdo s mateřským Agrofertem prokázalo i vyšetřování OLAFu v závěrečné zprávě v prosinci 2017.
Agrofert poskytl úvěrové záruky na výstavbu Čapího hnízda v celkové výši 455 milionů korun. Úvěrující banka HBSC dobře věděla, kdo za farmou ve skutečnosti stojí.
Babišova společnost Imoba, která vlastnila pozemky areálu a po pěti letech požadovaných pravidly pro udělení dotace v roce 2014 farmu převzala, poskytla zajištění úvěru svým nemovitým majetkem. Šla přes ni většina přípravných prací projektu.
Dominantní oblastí příjmů Farmy Čapí hnízdo se staly předražené reklamní služby v celkovém objemu 272 milionů korun, účtované desítkám firem Agrofertu. To jí umožňovalo splácet úvěry a platit mzdy.
Reklamní větev však byla neústrojně přidělena jinému policejnímu týmu, který ji letos odložil. Tato kauza sice ještě nekončí, ale neustálým prodlužováním přípravného řízení hrozí její promlčení.
Obrat ve vyšetřování
Po nástupu první vlády Andreje Babiše zesilovaly politické tlaky na vyšetřovatele případu, což se projevilo čistkami v bezpečnostních složkách na jaře 2018. Detektiv pražské hospodářské kriminálky Pavel Nevtípil se však nenechal zastrašit a v dubnu 2019 podal návrhy na obžaloby šesti obviněných.
Vzápětí za nejasných okolností rezignoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Nahradila ho Marie Benešová, která se v minulosti netajila skepsí, že je Čapí hnízdo zinscenované. Krátce poté dozorový žalobce Jaroslav Šaroch „změnil právní názor“ a zastavil stíhání všech obviněných.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v prosinci 2019 obnovil trestní stíhání Babiše a Nagyové. Neztotožnil se však s důkazy pro obžalobu a uložil jejich doplnění.
Nevtípil v květnu 2021 znovu navrhl jejich obžaloby a poté odešel z policie. Šaroch ještě jednou vrátil věc k došetření a obžalobu podal až v březnu letošního roku po třetím vydání Andreje Babiše Poslaneckou sněmovou.
Nyní začíná hlavní líčení, které soudce Jan Šott rozložil do třinácti dní. Zatím posledním naplánovaným jednacím dnem je 21. říjen. „Shodou okolností“ o týden později má Andrej Babiš oznámit, zda bude kandidovat na prezidenta.
Pro dokreslení atmosféry kolem této kauzy lze připomenout hrubý nátlak, jemuž musel čelit vyšetřovatel Pavel Nevtípil. Pokusy o jeho znevěrohodnění se datují od počátku šetření Čapího hnízda. Babiš jej opakovaně označoval za spojence temných sil údajného Palerma.
Květen 2016
První významný útok na Nevtípilovu integritu proběhl v květnu 2016. Tehdy byly zveřejněny lživé informace o jeho zadržení Šlachtovým ÚOOZ v souvislosti s kauzou Bereta údajného vynášení informací z policejních spisů, se kterou neměl nic společného. Šlachta spustil razii krátce poté, co vyšlo najevo, že vyšetřovatelé Čapího hnízda byli odposloucháváni ÚOOZ.
Srpen 2017
Útoky se začaly množit poté, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka. Faltýnek se později nechal v kuloárech slyšet, že Nevtípila dostane do tepláků.
„Je to poslední zoufalý pokus mých politických odpůrců dostat mě ven z politiky. Kauzu dostal policista, u kterého bylo jasné, že má zadání mě nějakým způsobem kriminalizovat,“ prohlásil tehdy šéf ANO.
Tyto výpady odmítl tehdejší ředitel pražské policie Miloš Trojánek. „Vyšetřovatel kauzy Čapí hnízdo patří mezi nejzkušenější pracovníky odboru hospodářské kriminality. Osobně si ho za jeho profesionalitu a vysoké pracovní nasazení nesmírně vážím a má mou plnou důvěru,“ hájil svého podřízeného.
Leden 2018
Další kolo ataků se rozehrálo před druhou žádostí policie o vydání obou politiků ANO po sněmovních volbách, ve kterých Babišovo hnutí posílilo. Tehdy se do očerňování Nevtípila zapojil Šlachtův blízký spolupracovník Jiří Komárek. Chtěl vypovídat na Mandátovém a imunitním výboru na základě pozvání poslanců SPD a ANO, aby doložil údajné napojení vyšetřovatele na pochybné lobbisty.
Komárek však nebyl zbaven mlčenlivosti. Validitu jeho vyjádření zpochybnila i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, přesto dál šířil v médiích nepodložené pomluvy na Nevtípilovu adresu.
Červen 2018
Dynamiku nabraly události kolem Čapího hnízda po čistkách v bezpečnostních složkách prováděných vládou ANO. Odešel i Nevtípilův nadřízený Trojánek, jehož na postu ředitele pražské policie nahradil Jan Ptáček. Na rozdíl od Trojánka naznačil, že se za vyšetřovatele nepostaví.
Do nátlaku se po vynuceném odchodu ředitele Michala Murína zapojila také GIBS v době, kdy ji přechodně vedla Lenka Haderková. Inspektoři se dožadovali předání vyšetřovacího spisu k Čapímu hnízdu a chtěli vyšetřovatelům odebrat otisky prstů a DNA kvůli únikům ze spisů. Kriminalisté tuto žádost odmítli, jelikož neměli souhlas dozorujícího státního zástupce.
Leden 2019
Stupňující se nátlak vyvrcholil po nástupu nového ředitele GIBS Radima Dragouna. Inspekce začala na základě oznámení Jana Ptáčka prověřovat už jednou prošetřované a odložené informace o „pochybných“ Nevtípilových vazbách. Tato aktivita se rozjela tři měsíce před předpokládaným ukončením vyšetřování a možným podáním žalob. Toto prověřování bylo o rok později znovu odloženo jako nedůvodné.
Tyto zastrašovací akce svědčí o tom, že se Andrej Babiš musí cítit velmi ohrožený, když napnul takové úsilí k likvidaci nepohodlných a zametení této citlivé kauzy pod koberec.
